Car
Cár
Obsahy(2)
Rusko v 16. století zachvátil chaos. V jeho čele stojí Ivan Hrozný, který je přesvědčen, že mu byla svěřena svatá úloha a že dokáže porozumět a interpretovat božská znamení. Poslední soud se podle něj blíží. Nastoluje absolutistickou moc a je odhodlán zničit každého, kdo se mu postaví do cesty. Během této krutovlády je Ivan ochoten naslouchat jedinému člověku, svému příteli z dětství, opatu Filipovi, který si dovolí mu oponovat. Dochází ke střetu dvou zcela odlišných vizí morálky a spravedlnosti, Boha a lidstva. (Filmbox)
(více)Recenze (69)
Napokon prekvapivo slušné. Po technickej stránke bola sklamaním bitka o most pri Polocku, inak však kostýmy, hudba, výprava boli svojské, niečím medzi slušnou československou televíznou inscenáciou a nenabubralým hollywoodskym veľkofilmom. Uznávam, že to neznie príliš lichotivo, ale inak to popísať momentálne neviem... V každom prípade: takmer počiatočná scéna vystupovania cára z modlitebnej miestnosti cez palác na "verejnosť", pri ktorej sa za zdatnej asistencie hudby mení odením a správaním z kajúcnika na vládcu, stála za to, hoci sa po nej nedokážem zbaviť pocitu, že snaha o "formu" tu zohrala možno až prehnanú rolu (formu ja ale niekedy rád!). Miestami človek síce pochybuje o tom, či sa príliš netlačí na pílu (niektoré scény mučenia či tej či onej hystérie), súhrnný dojem mám ale pozitívny. Celkový obraz Ivana IV. je tu pravdaže nepochybne schematický (vládca veľmi sebaistý a neistý, zbožný a nekresťanský zároveň), ale hľadať historické poučenie vo filmoch by bolo problematické (ak to je vôbec relevantné v "odborných" textoch, obzvlášť v prípade takýchto niečím výrazných a tzv. kontroverzných postáv) a nejakých schém sa z nás ostatne nevyvaruje napokon nikto. - Predsa len jedna poznámka: cár mal v dobe, o ktorej sa odohráva film, na krku iba necelú štyridsiatku, ale herec je navidomoči podstatne starší. Napriek tomu je, myslím, vybraný dobre (bez toho, aby som zdieľal Verbalovo odôvodnenie hodnotenia castingu ako výborného). - Sujetovo ide do značnej miery o akúsi becketiádu v ruskom prostredí (konflikt "zlého" vládcu a "dobrého" cirkevného predstaviteľa) a z pozícií počínajúceho 21. storočia traktovanú fresku autokratického niečím "inšpirovaného" násilia. Hlbšie psychologické analýzy som tu síce bohužiaľ nenašiel (možno to ale bolo napokon rozumné), no obe základné témy boli podané bez prehnanej naliehavosti a väčšinou tiež komerčného balastu. A tiež bez "akcií" a akosi rozjímavo, čo v konečnom dôsledku asi napomáha tunajšiemu nie príliš nadšenému celkovému hodnoteniu filmu. Všeobecne to odporúčať asi nemožno, ortodoxným milovníkom historických filmov, ku ktorým sa radím, však áno. ()
Toto bolo trocha psycho pre mna, hlavne tie dialogy ake tam neustale pouzivali. Moc nemusim reci ohladom Boha a neustale modlenie mi fakt liezlo na nervy. Ved sa tam skoro nic nedialo, akurat jedna malinkata bitka, ktora rychlo prebleskla a ten Ivan Hrozny vyzeral ako nejaky bezdomovec, ktory to mal v hlave vsetko naopak. Skoda, ze sa viac nesustredili na bojove sceny a mohli aj ubrat tie panbickarske dialogy, ktorymi je skoro cely film nainfikovany. Pre mna je to absolutna slabota, ktoru som len tak tak dopozeral do konca. ()
Ivan Hrozný mi vůbec nepřišel tak hrozný, jak by se podle místního hodnocení mohlo zdát. Pro mě zajímavě pojatý film s velmi dobrými hereckými výkony v jejichž čele byla dvojce ústředních postav Ivan (Pjotr Mamonov) a opat Filip (Oleg Janovskij), až na pár míst s velmi solidním scénářem, kamerou a kostými. Prostě když naši přátelé z Ruska chtějí, tak umí. Po dlouhé době film v televizi, u kterého jsem neumírala nudou nebo neusínala. ()
Pokud se z nějakého důvodu zajímáte o ruskou historii a chcete se něco dozvědět o životě prvního ruského cara, tak tento snímek vřele nedoporučuji. Autoři se zde totiž orientují na velmi krátké časové období vlády. Navíc se zcela (a pouze) zaměřili na tolik známé krutosti tyranského vladaře. Ivan IV jako reformátor zůstal zapomenut, stejně jako vítězství nad Tatary a územní expanze na Sibiř. Ani Pyotr Mamonov v titulní roli mě moc nepřesvědčil. Naopak Oleg Jankovskij v roli metropolity, nositele duchovních hodnot, byl vynikající. Film je pro mě zajímavý hlavně díky němu, jeho vztahu k carovi a mučednictví. On totiž nabízí humánní alternativu v atmosféře plné kruté despocie, paranoie a nelidské brutality. Díky této konfrontaci a dobovým reáliím má film atmosféru. Některé scény na mě zapůsobily opravdu silně. Třeba ta s „božím“ soudem, kdy car předhodí šlechtice medvědovi, načež se malá holčička rozeběhne s obrázkem Panny Marie do arény za křiku „Míšo, Míšo, nedělej to!“ Zvrácená krutost nechává vzpomenout některé nechvalně proslulé římské císaře. Moskva jako 3. Řím a car jako nástupce starověkých císařů. Autoři ale tímto svým pojetím vyobrazili Ivana IV spíš jako Nerona nebo Caligulu než jako Augusta nebo Trajána. Pravda bude asi někde mezi. 61% ()
Za sebe musím říct, že se jedná o opravdu zajímavý film o sporu cara Ivana s igumenem Soloveckého monastýru Filipem Kolyčevem na pozadí opričniny. Ač fakticky nevíme, jak Ivan IV. doopravdy vypadal, já si ho přesně nějak takto představuju. Pjotr Mamonov je vynikající herec a myslím si, že mu role sedla jako ušitá, navíc v kontrastu s jeho předešlou rolí otce Anatolije ve filmu Ostrov. Možná je trochu škoda, že film ztvárňuje pozdější léta carova života, snad by nebyl na škodu alespoň zrychlený exkurz do jeho mládí a počátků vlády. A Ivan IV. rozhodně nebyl šílenec, jak tady už zaznělo, stejně jako např. Stalin. Šílenci nevládnou přes 30 let. Šílencem byl Petr III. Jak už jsem řekl, nerozumím zde přítomným názorům, že se jedná o špatné či televizní zpracování apod., opravdu se těmto uživatelům divím... ()
Galerie (54)
Photo © Nashe Kino
Zajímavosti (2)
- V roce 1584 Ivan IV. (Pjotr Mamonov) zemřel na zvláštní nemoc, možná i na otravu. (Nick321)
- Mamonov získal rolu po vlne osobného úspechu získaného filmom Ostrov (2006), preto ho režisér Pavel Lungin pozval, aby stvárnil hlavnú úlohu cára Ivana IV. Hrozného v tomto filme. (Arsenal83)
Reklama