Reklama

Reklama

Byla jednou jedna budoucnost: Podivná reportáž z přítomnosti 1965

(TV film)

Obsahy(1)

V blíže neurčeném městečku se jednoho dne na čas zastaví všechny hodiny. Televizní reportér (K. Pech) se štábem zkoumají, proč se tak stalo. Svědek vypráví, že se setkal se ženou z budoucnosti. Reportér dospívá k podivnému objevu… O tom vypráví fantastický příběh Zdeňka Bláhy, fiktivní reportáž z přítomnosti o budoucnosti a cestování časem. Televizní inscenace v žánru sci-fi, na svou dobu inovativním, byla natočena v roce 1965 režisérem Jaroslavem Dudkem. (Česká televize)

(více)

Recenze (30)

Stegman 

všechny recenze uživatele

Začátek byl zajímavý, to je bez debat. A celkem i zábavný. Čím víc se pak ale tvůrci snažili o seriózní scifi (dokonce s poselstvím a politickými narážkami), tím víc to drhlo. Závěr příběhu sice nakonec ukočírovali, ale jestli to někomu stačí... Po téhle nudě si člověk aspoň uvědomí, jací machři jsou Cimrmani nebo Philip K. Dick. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Snaž se uvažovat normálně....Jak normálně ?...Normální je, všechno co je nepochopitelné a nezvyklé uklízet ze světa do blázince a do kriminálu ? Režijně, scenáristicky i svým přesahem je to na 100 %...A přihlédnutí k době vzniku ještě bonus navíc...Spousty chytrých politických narážek, na neschopnost doktríny Marx-leninismu... ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Ojedinělý a originální televizní snímek, který spojil inovativní formu plně čerpající ze specifik televizního média se skvělým Bláhovým scénářem. Zpočátku nevinně až naivně vyhlížející případ z obyčejného maloměsta se záhy stává výbornou záminkou pro metaforické i poměrně přímé narážky na socialistický režim z mnoha úhlů a postupně přechází až do napjaté atmosféry naprostého nedorozumění v televizní diskusi, jež vyústí v tragický závěr, kdy se nakonec vše zajímavým způsobem uzavírá a i současný divák může ještě pocítit podivnou hořkost na jazyku, z uvažování nad tím, jaký vlastně pojem budoucnost získal význam v daném režimu. I když film spíše mluví pro konkrétní dobovou situaci a o nadčasovosti skoro řeč být nemůže, přesto tak činí působivým a odvážným způsobem, který oslovuje i dnes. Není divu, že film narazil na cenzuru a po odvysílání byl zavřen do televizního trezoru. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Dle názvu (který mi přijde pořád trochu hloupý) jsem čekal nějakou chujovinu a ona z toho vypadla dost zajímavá a inteligentní věc. Mysteriózní sci-fi, natočená ve stylu, který já mám strašně rád, ale v tomto žánru skoro ani neexistuje. Viděl jsem ho jen dvakrát - tady a ve Fallech - přičemž každý se věnuje něčemu jinému, ale rád mám ty filmy oba. Každopádně Byla jednou jedna budoucnost je naprosto skvělý film, který mě svým stylem (který se v úvodu tváří jako komedie) dost chytl a už nepustil. A druhá polovina se rozjede ještě mnohem víc, než ta první a já tady naprosto vážně říkám, že napínavější scénu, než tu, kde probíhal rozhovor mezi čtyřmi lidmi ve studio, jsem už hodně dlouho neviděl. Navíc ten film má i co říct a je v tom i dost chytrý. Přece jenom, kdyby sem opravdu na čas přicestoval někdo z budoucnosti a mluvil jen s jedním člověkem, věřili byste potom tomu danému člověku? Možná mi jen chyběla zmínka o tom, že v dnešní době se najde hromadu bláznů či lidí zoufale toužících po pozornosti, co by taky mohli tvrdit něco podobného (a pravda to samozřejmě není) či se prohlašovat za druhý příchod Ježíše (že jo, Kačenko?) a kvůli tomuhle tomu člověk prostě neuvěří. Ale to je výtka dost minimální. Za mě plný počet, protože jsem z toho nadšený (a překvapený, mile překvapený) a navíc mi ten film přijde bohužel dost zapadlý a nedoceněný. Aspoň že tady to je alespoň těsně pod hranou červených čísel, když už nic jiného. 5* ()

Galerie (9)

Zajímavosti (1)

  • Po filmu Muž z prvního století (1961) se jedná o druhý snímek se stejnou představou budoucnosti, kde rok 1961 představuje mezník (první let do vesmíru), od kterého se počítá nový letopočet „po Sputniku“. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama