Fri os fra det onde
Fräls oss ifrån ondo
Fri oss fra det onde
Režie:
Ole BornedalScénář:
Ole BornedalKamera:
Dan LaustsenHudba:
Stefan NilssonHrají:
Lasse Rimmer, Lene Nystrøm, Fanny Leander Bornedal, Jacob Ottensten, Mogens Pedersen, Jens Andersen, Pernille Vallentin, Bojan Navojec, Kim Kold (více)Obsahy(2)
Moderní skandinávský morytát o relativitě dobra. Snímek dánského režiséra Oleho Bornedala bývá často přirovnáván k filmu Strašáci Sama Peckinpaha, kde také sledujeme civilizovaného a městským luxusem změkčilého muže bojovat o přežití své rodiny proti lynči barbarských venkovanů. Jenže zatímco v proslulém snímku amerického klasika byla východiskem krize maskulinity hlavního hrdiny potažmo démonizace venkova, dánský film je vystavěný jako moderní parafráze na morytáty. Stejně jako staré historky o mordech a zločinech i zdejší kruté vyprávění předkládá divákům otázky stran morálky, viny a trestu či dobra a zla. Bezútěšný svět dánského maloměsta stojí rozkročen mezi klidnou idylkou pro rodiny z vyšší střední třídy a pivem i tělesnými tekutinami nasáklou každodenní realitou bílé lůzy. Během městské veselice eskalují tamní vztahy, když je gastarbeiter, jenž přišel v bývalé Jugoslávii o celou rodinu, nařčen, že zabil ženu nacionalisticky smýšlejícího předáka místní komunity. Lynčovanému muži poskytne ve svém domě útočiště úspěšný advokát. Dříve poklidné sídlo za městem se stane místem vypjaté konfrontace krvežíznivého davu a muže, jenž automaticky ctí zásady justice a právní společnosti. Stylově vytříbený snímek pojednávající o xenofobii, bezpráví a bestialitě dřímajících v základech lidských společenství se stal mezinárodní senzací především mezi filmovými fanoušky a byl uveden na řadě festivalů včetně Toronta, Pusanu a Sitges. Režisér Ole Bornedal na sebe upozornil již debutem Noční hlídač (1994), který o tři roky později ve vlastní režii předělal pro americký trh pod názvem Hlídač mrtvých v hlavní roli s Ewanem McGregorem. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Staré ženy s nemocným srdcem se nemačkají! Skandinávská frost deka o bezmezné negativitě zla a až absurdní relativitě dobra. Pod dohledem vyblinkaného kamerového filtru se v prvním dějství rozdělují role (složte větu ze slov: tragédii, tady, k zkurvené, schyluje se), aby pak přišlo poněkud podezřelé chování účastníků garden party (skutečnosti, že kořist zahnaná do kouta se brání, pomsta je slepá, dav dodává sílu a Dáni pijí jako Dáni sice vnesou trochu světla, ale rozhodně vše nevysvětlí) a taky nečekaný twist s nádechem pitoreskního paradoxu (kdo ho čekal, lže a celou dobu jen čuměl do dekoltu Lene Nystrøm).. Rozmýšlení mezi třemi a čtyřmi hvězdami mi Bornedal usnadnil svým satirickým, dalo by se říct až černohumorným pojetím, kterým zdárně rozčeřil stojaté vody podobně laděných kousků o "sociálních střetech", tekoucích z delty neevropské provenience. Apropo, dokonalý casting, těchto Strašáků by se bálo i zelí.. ()
Značně přehodnocený thriller s náznakem hixploitation sází především na nevšední zpracování. To je určitě zajímavé a chvílemi dokáže vytvořit skvělou atmosféru. Co se ovšem obsahové stránky týče, tak ta není nikterak valná. Příběh mě příliš nezaujal a co mě naštvalo nejvíc, byly některé situace a chování postav, které se tam vůbec nehodily a působily divně. Přestože některé dílčí momenty stojí za to, tak jako celek to působí až moc uměle. 60% ()
Všechny tvary od slova tíha tenhle film obsahuje. Je to tíživé, těžké a těžkopádné. Dialogy jsou v tomhle filmu asi to nejslabší a jejich pronášení, hlavně v úvodní (více než hodinové) expozici je dosti právě těžkopádné. Jde z toho slyšet to zřejmé rýsování charakterů ("klidně se vychčiju do zadku Connie Hedegard, když mi to přikážeš Larsi") a vyčkávání jednoho herce než ten druhý dopoví svou repliku a on na to může zareagovat. Nebojte se, že byste narazili na náznaky herecké improvizace. Psychologická proměna hlavní postavy je tak odfláknutá a vyjádřená pouhým praštěním páčidla do zvonku. Pech. Ale ta depresivní atmosféra celého filmu padá jako těžká deka a ačkoli konci nevěřím, tak mě docela příjemně překvapil, že je jak amorální, tak lidský, ale ze všeho nejvíc seversky svérázný. Navíc ta kouzelná absence jakékoli dynamiky ve scénách, ze které by se jí trocha mohlo vymáčknout (například molotov) má něco do sebe. ()
Severský chlad čiší z každého políčka filmu, drsné přepracování drsných Strašáků od Peckinpaha. Kolik zla v nás číhá pod povrchem ? Co dokáže prolomit bariéru zdánlivé lidskosti v zoufalé duši ? Muž bránící svůj dům a principy, žena hájící své děti. Skvělá studie xenofobie, nenávisti a skryté zloby. ()
Drsná, osobitá, psychologicky vytřibená záležitost. Dějištěm je dánský zapadákov, kde dojde k nešťastné nehodě, za kterou následuje vodopád špatností. Aneb čeho je slaboch schopen, teče-li mu do bot, a jak se vždy najde sorta tupců, ochotná se v tom vyprofilovat. Lidská špína, krutost. Pochvalu si zaslouží nejen náplň, ale stejně tak i herecké výkony a samotná forma. Je to velmi dobře natočeno a zaujal mne až nepřirozeně světlý obraz, snad jako takový záměrný kontrast... Ano, podobné STRAW DOGS, ale ještě působivější. ()
Reklama