Konspirátor

Velice vydařené soudní drama díky zejména skvělé režii a výkonu Jamese McAvoye. Předloha skutečného příběhu brání udělat z vyprávění americkou pohádku, čímž film získává na síle. Z valné části se jedná o studii advokátního řemesla a obhájcovské etiky podávanou velice přesvědčivě, mnohem přesvědčivěji, než v Americe ve skutečnosti zřejmě fungují. (29.11.2014)

Zajímavý pokus o historické soudní drama, kterému se částečně povedlo vymanit se ze zaběhlých klišé a neduhů žánru. James McAvoy je perfektní a jeho vnitřní vývoj táhne celý film. Na druhou stranu ale českému divákovi chybí zápal pro danou tématiku a tak některé momenty vyzněly prázdně. Nikdy se mi moc nelíbil Redfordův výběr materiálů, když usedl na režisérskou stoličku, ale tohle je povedené. (15.08.2012)

Film, který stojí a padá na hereckých výkonech. Jde o soudní konverzační drama a zde skutečně podávají skvělé výkony všichni zúčastnění, ať už v hlavních rolích, nebo v těch vedlejších. Všechny dialogy jsou dobře napsané a díky hercům mají skvělou dynamiku a člověk se nestihne nudit. Robin Wright je skvělá, ale nedostala zase tolik prostoru, jak jsem si původně myslela. Film patří Jamesi McAvoyovi, který je v roli mladého právníka, který musí obhajovat ženu, o které je z počátku přesvědčen, že je vinna vážně výborný. Robert Redford se vůbec nechtěl zabývat samotným atentátem, ale aby se neřeklo, tak ho do filmu vložil, jde strašně poznat, že šlo zkrátka jen o povinnost a tak začátek působí trochu chaoticky a vše se seběhne strašně rychle. Chtěl hlavně poukázat na ten nespravedlivý právní systém a to, že celý soudní proces s Mary Surrattovou měl výsledek ještě před jeho začátkem. Technická stránka filmu povedená, kostýmy, výprava a své předvedl i kameraman. Hodně se mi líbila práce se světlem. V The Conspirator mi ve výsledku sice možná chybělo větší zapálení pro samotný příběh, závěr na mě emočně také nezapůsobil tak, jak asi měl, na druhou stranu jsem se ale nenudila, herci výborní, technicky taky a ta moje velká slabost pro Jamese. Musím dát 4* (14.08.2011)

"V časech války zákon mlčí." V americké válce Severu proti Jihu obvykle stojím na straně Zimbabwe a ani tento snímek mě nepřinutil změnit postoj. Jsem sice rád, že je zde ukázáno, kterak se ohýbá Ústava, až se z toho Otcové zakladatelé obracejí v hrobě, ale jelikož tohoto jednání jsem svědkem dnes a denně, tak mne to prostě nemůže šokovat. Nicméně mne celkem bavilo sledovat naivní snahu idealistického právníka, ale chybělo mi v tom trošku konspirace, protože je zřejmé, že "někdo informovaný" předával útočníkům informace o pohybu cílů. O tom to však není. Tady je předmětem úvaha o tom, kterak lze vyhrát soudní spor, když soudce již před jeho zahájením má napsaný rozsudek. Ve skutečném životě to nejde, ale ve filmu občas ano, takže se přiznám, že jisté napětí jsem pociťoval. (10.05.2016)

Sahat jižanům na negry se nemusí vždy vyplatit. To poznala na vlastní hlavu i ikona všech ikon, velikán největší, jehož jméno šeptá za hrdého třepetání Hvězdotřpytného praporu v posvátné úctě každý Američan, přičemž jednou vlhkou rukou osahává ústavu a druhou majetnicky laská pojistku své devítky a demokracie. Tedy snad jen mimo majitelů nemovitostí v Harlemu a Bronxu. Ti jen laskají tu devítku, na výročí atentátu bouchnou šampáňo a smutně kalkulují případnou současnou hodnotu svých bloků za předpokladu, že by jejich nájemníci stále strádali pod bitchem otrokáře. Bobík Červenáfordka umí perfektní dramata a moc dobrý republikán by z něj asi nebyl! Ukazuje totiž, že jde li o hon na čarodejnice, tak u včel svědí prostředky, výjimka potvrzuje pravidlo a v přelomových momentech si jakýkoliv establishment s plnou hubou ideálů dokáže Biblí své demokracie chladnokrevně vytřít prdel. Mařenka Surratová by mohla vyprávět... Nebýt krutého castingového erroru v podobě obsazení nejslizštějšího "herce" v dějinách kinematografie, mužské verze Portmanovic Natálky, Skřeta Mekevoje, jehož xicht mi způsobuje nauseu už na plakátech, naperu pětihvězdu, aniž bych mrkl svým názorově nekorektním okem. (07.09.2011)