Na doraz

Čekal bych, že Phillips po nalezení svého divácky životního filmu zopakuje schéma v průměrnější (stravitelnější) podobě. Místo toho jde v duchu českého názvu daleko za všechny rozumové hranice, neustupuje před nepochopitelně fekálními gagy a humor celého filmu nakonec spolehlivě schovává do škatulky "divný". Ani několik vážnějších momentů vlastně moc nedává smysl, protože jsou sice jasně rozpoznatelné, ale okamžitě shozené a scénář si tak podtrhává nohy v obou rovinách. Chvíli po skončení tak člověku dochází, že být na Downeyho místě někdo neznámý, je vlastně Due Date totálním debaklem. Druhá hvězda tak svítí čistě za zásluhy Iron Mana, který si dokáže udržet tvář a charisma i při rvačce s invalidou nebo tváří v tvář masturbujícímu psovi. P.S.: Když Galifianakis před lety nesměle mentoroval a opatrně hláškoval v Tru Calling, byl strašně fajn. Když se stal známým díky komediální poloze, přál jsem mu to. Ale když hraje počtvrté, popáté zarostlého opilého/zfetovaného blba, nemůžu ho ani vidět. Za tohle Phillipsovi těžké mínus. (14.12.2010)

Koukatelná jednorázovka, která splácala do guláše až přehnaně přiblblého hrdinu, fekální humor a drsné scénky, z nichž se některé celkem povedly. Yep, Downeyho podpásovka malýmu bastardovi mi udělala radost, obdobné tendence ve mně vyvolával Ethan Tremblay až do závěrečných titulí. S tím týpkem může doopravdy sympatizovat snad fakt jen retard, nebo vyhulenec (ale věřím, že se i vyjímky najdou). Ubrat trošku na přehnanostech (a že tenhle film je přeháňka v jednom kuse) a udělat z Tremblaye blázna v míře né nepodobné Billu Murraymu v A co Bob?, mohlo to dopadnout lépe. PS: Nejvíc mě ale rozčilovalo to psisko. 60% (15.12.2012)

Po dlhšej dobe znova príjemný kúsok, ktorý sa nesnaží byť totálne šialená, úchylná, nechutná ani iným spôsobom divákovi nepríjemná hovadina. Namiesto toho ponúka v tomto žánre pomerne inteligentnú zábavu na akýkoľvek deň, keď sa človek potrebuje odreagovať, spestrenú výborným obsadením, príjemným scenárom a výkonmi. P.S.: Trápnosti treba hľadať na inej adrese, tu je ich minimum. 75% (23.07.2012)

Pro mě dost nevyvážená komedie, protože u mnohých scén jsem se neskutečně bavil a hltal je, zatímco u jiných jsem kroutil hlavou a říkal si: To už je moc. Zkrátka výborný námět, který v sobě nese i něco, co mi nezapadalo do kontextu a přišlo jako vystřižené z jiného snímku. První půl hodina byla v záři 4*, ovšem s blížícím se koncem se hodnocení snížilo na výsledné 3*. Nedostatek: Než dojde k autohavárii, má Peter sklopené sedadlo a pospává. Během krizové chvilky se sice zvedne, ovšem sedadlo stále zůstává v lůžkové úpravě. Po dopadnutí auta je ovšem v normální poloze pro sezení. (16.03.2011)

Jste „obyčejný“ chlápek, co má těhotnou manželku, která bude v nejbližších dnech rodit (v L.A.) a jste na cestě za ní (z Atlanty). Jednoduché, že? Bezesporu, má to však jeden (ovšem dost podstatný) háček. Nesmíte na letišti narazit na Zacha Galifianakise resp. Ethana Chase (pardon) Trembleye..., ikdyž kdoví, třeba budete nakonec rádi, že ten medvěd přestřihává pupeční šňůru vaší manželky. Tak trochu jiná road movie než-li Thelma a Louise :o) Přiznávám, čekal jsem totální střeštěnost (po přečtení jména režiséra a zejména jedné z hlavních postav). Té se divákovi také jednoznačně dostane, ale překvapivě tahle netradiční road movie nabízí i momenty, kdy se brnká na vážnější strunu. Přičemž kouzlo tkví právě v tom mixu. V jeden okamžik se tak např. téměř válíte v křečích při SPOILER masturbujícím duu Ethana s jeho psím miláčkem Sunnym, aby vás následně mile překvapila scéna, v níž Ethan hraje trenéra, co se právě dozvěděl, že má rakovinu a manželka ho chce opustit. Po hříchu těch vážnějších scén mohlo být víc, škoda. Líbí se mi to spojení Downey-Galifianakis a zejména momenty, kdy režisér Todd Phillips nechává jít Zacha až na "samou dřeň". Ten chlapík je vážně talent a nenechte se mýlit, dříme v něm mnohem více než-li komediální potenciál. * navíc přihazuju za úvodní scénu z Godfathera. p.s. sorry, že jsme ti vypili tátu... To nic, ještě pár šálků zbývá... Já musím (sám sobě) přiznat, že tomuto šálku kávy jsem s postupujícím časem přicházel čím dál tím víc na chuť a výsledkem je 75% zaokrouhlených protentokrát nahoru (i s přihlédnutím k povedenému konci) a s dovětkem, že naopak (od většiny z vás) v případě Pařby ve Vegas kde to napodruhé již nezafungovalo, v tomto případě se (po delší odmlce) opětovné projekci nebráním. Due Date je překvapivě příjemná oddechovka jejíž největší devízou není samotný scénář, ale spolehlivě fungující „chemie“ ústředního hereckého dua. (09.03.2011)