Politist, adj.
Police, Adjective
Policajný, adj.
Obsahy(1)
Ide o hlboký inteligentný film plný irónie, vynášajúci na svetlo konflikt hodnôt (slávne svedomie), ktoré rieši policajt, tridsiatnik, v zamestnaní samotársky typ, v súkromí ženatý. Vyšetrovateľ prípadu plánuje vinníka, mladého gymnazistu užívajúceho hašiš, poslať do väzenia. (oficiální text distributora)
Recenze (23)
Viděno na LFŠ 2011. Hlavní důvod proč jsme šli na tenhle skvost byl ten, že ve Slováckém divadle potom promítali Amer a nechtělo se nám přebíhat, protože Slovácké divadlo je od všeobecného dění trochu dál. Radši jsme měli jít na dokumety od Roberta Sedláčka, to je aspoň zábavný člověk, narozdíl od Policejní, adj. kteréžto nebylo zábavné ani trochu. Ono to vlastně nebylo vůbec nic. O tom v podstatě svědčí to, že polovina sálu odešla v průběhu filmu a polovina z té poloviny co zůstala spala (já sem tam taky). Ten film definuje jedno slovo a to je únavný. Neskutečně dlouhé záběry na nic, jako třeba hlavní hrdina opřený o sloup, kde jediné zpestření je paní, která projde a venčí psa. Úplně zbytečných dlouhých a nudných točených naprosto statickou kamerou, která tam prostě jen tak stojí a dívá se na nějaké nezajímavé dění ničeho. Navíc, ta těžká zápletka o prá jointech, to je fakt k smíchu. A kde je to těžké psychologické dilema?! Přiznám se že trochu prča to byla, zasmál jsem se totiž například u rozboru písně. Jinak je to ale přenudná, předlouhá blbost o ničem. A špatně natočená. Až na německy dabované pinku je tohle můj největší krok mimo na letošním LFŠ. Jo a ještě, to že kamera zabírá nějaký psaný dokument (a poměrně dlouhý) a čeká se až si to divák přečte se naposledy požívalo snad v němých filmech. ()
Film, ktorý robí všetko preto, aby ho bežný divák v závale nasranosti čo najskôr vypol a vyhodil cez okno. Prvá polovica pôsobí skutočne ako najúmyselnejšie možné plýtvanie celuloidom. Neskôr ale tvorca začne odkrývať karty, z úmornej rozťahanosti, prázdnosti a zbytočnosti diania pred kamerou robí trefnú, cynickú reflexiu absurdnosti života daných postáv v danom rumunskom mikrosvete, a v závere tomu celému nasadí nekompromisný klinec do rakve, ktorým všetko sarkasticky potvrdí a prehĺbi. Hodnotiť tu hviezdičkami nie je jednoduché, osobne mám podobné filmy radšej v atmosferickejšom a obrazovo i herecky zaujímavejšom spracovaní Jarmuscha či Kaurismakiho. Ak ale ulietavate na silnom protiprúde, nech vanie odkadiaľkoľvek, budete v siedmom nebi. ()
║Rozpočet €800,000║Tržby USA $53,206║Tržby Celosvetovo $94,000║ ()
Dekonstrukce morálního imperativu a policejní práce jako dobrodružné romance, na jejímž konci stojí Pravda. Tohle je sadistické plahočení, na jehož konci stojí racionální kompromis. Geniální přechody z hyperrealismu všedních situací do absurdního dramatu, kde se ušlechtilost záměru rozbíjí slovníkovými definicemi. Nic nakonec nedává smysl, jenom mechanické bytí v kruhu. Brilantní dialektická detektivka s pointou, která adjektivum "procedurální" posouvá nad slovníkové heslo. ()
(CINEMA MUNDI 2010) POLICEJNÍ, ADJEKTIVUM je nesmírně chytrá a zábavná sémantická hra o rozporu mezi významem slov a naší vlastní definicí ovlivněnou morálními a etickými zásadami. Nemyslím si, že se jedná o nedivácký počin, protože jde o velice komunikativní dílo, které prostřednictvím předčítání zpráv vedoucímu/čtení zpráv samotným divákem shrnuje předchozí dění. Navíc je možné se na oné hře podílet, protože pozorný divák si všimne, že dialogy jsou návodem k tomu, jak film číst; nejpatrněji asi při rozhovoru muže-policisty a jeho ženy o textu písně, který při doslovném vnímání vyzní nesrozumitelně, odtažitě a zdlouhavě, ale při interpretaci za pomocí výkladu symbolů je jasné, že některé věci nelze říct přímo (což se nevztahuje jenom na slova, ale i záběry a scény vůbec). Plus jde o nápadité vyjádření se k jednomu žánrovému adjektivu - policejnímu filmu, který byl zbaven pro samotné soustředění se na atrakci jakýchkoliv morálních pochybností, o nichž je tento ukázkový představitel progresivnosti rumunské nové vlny především. Opravdu jde o policejní film, a to bez jakýchkoliv adjektiv, a já dávám plný počet, a to bez jakýchkoliv pochybností či morálního pochybení, protože vedle TAJEMSTVÍ JEJICH OČÍ jde pro mě o nejlepší (a co do národní kinematografie - jejich znaků - nejreprezentativnější) titul zhlédnutý na prvním ročníku Cinema Mundi. P.S. Speciální poděkování patří Jaromíru Blažejovskému za upozornění na tuhle klubovější obdobu HANEBNÝCH PANCHARTŮ a civilnější verzi HRANIC OVLÁDÁNÍ. ()
Realistická odtažitá parafráze na policejní filmy je na jedné straně podnětná, důsledně promyšlená a nápaditě pojatá, ale současně krajně antidivácká. To samozřejmě je podstata filmu, ale zvolený přístup tak ústí do toporné intelektuálské teze, která by stejně dobře fungovala v podobě jednostránkové tvůrčí explikace k dílu. Sledovat tři postavy, jak v mnohaminutovém záběru listují slovníkem a předčítají definice slov dodávající hloubku a naléhavost předchozím minutám, je grandiózně absurdní nápad i otravný způsob trávení času. ()
Tohle je můj žánr. „Bukurešti se říká Malá Paříž, Brasov by byl Malá Praha. Nezní to skvěle? - Ano... ale Praze se také říká Malá Paříž. - Opravdu?! - Ano... - Tedy, ti Češi jsou pěkně mazaní. Umí přidat věcem na důležitosti.“ Doporučte mi prosím další filmy rumunské nové vlny. ()
výborné! geniálne dialógy, skvelý humor, brilantná pointa, absurdné scénky, to, že rumunské filmy poslednej doby sú jedny z najlepších na festivaloch, vie každý a tento je ďalším skvelým príkladom! ()
Jednnou větou velmi vydařené dílo. Aneb, jít vlastní cestou, nebo se držet platných předpisů a dikcí. Mladý policista v tom má možná trošku zmatek, ale ještě, že má svoje nadřízené, kteří mu v těžké chvíli pomohou a nasměrují na tu správnou cestu. A že to možná nebude ta nejlepší? Na tom přeci ale vůbec nesejde. A to rozhodně, ne jenom v Rumunsku. ()
Takový film nejlíp dokazuje, jak je svět jinde. Škoda, lituju, že se už u nás dostalo filmování do takového stavu, kdy tu nemůže vzniknout podobný nestandartní film. (A pokud nějaký "jiný" vznikne - dejme tomu loňský Jan Hus, ale nedá se to srovnávat - tak prakticky není k vidění.) Na všechno tu je spousta času, taky stojíte na ulici, tlučete špačky, sedíte v kanceláři policejní (policejní, adjektivum) stanice, nudíte se s tajným policistou při jeho případu..v čekárně vedle sekretářky klofající do klávesnice...nudou, v nudě, bez hudby, bez rozptýlení....tisíceré díky aspoň za zvonící telefon. Jistě, v podstatě je to ideální film leda tak pro páteční bezčasé nicnedělání, kdy člověk má chuť koukat do blba, a tak aspoň ten pohled namíří na obrazovku. Bonusy Politist, adj.: nenásilné vykreslení atmosféry země, čtení plného znění hesel "svědomí" a "policie" ze slovníku, copak bych si je někdy sám přečetl? ()
Film, který si diváka (nebo alespoň mě) získává velmi pomalu, ale nakonec to opravdu stojí za to. Ještě v polovině jsem si myslel, že lepší než na tři hvězdy to nebude, ale potom jsem podlehl. Naposledy na mě měl takový postupný efekt Schleinzerův Michael. Všechna čest Porumboiovi, že téměř z ničeho, co se týče obrazovo-filmové stránky, dokázal udělat tak skvěle vypointovaný snímek s naprosto jasným a srozumitelným vyzněním. To "z ničeho" je samozřejmě relativní, protože scénář a zejména jeho dialogy jsou opravdu vynikající - něco takového se moc často neslyší, žádný balast, skoro každá vyřčená věta je v kontextu takovou malou hláškou. A nemyslím tím jenom závěrečnou scénu, řekl bych že ve filmu není jediný dialog, který by nebyl takto propracovaný. Konečně film rumunské nové vlny, který mě dostal. ()
Portrét zbytečnosti člověka v hávu pomalém, odtažitém, bez většího množství slov a téměř bez hudby se snahou o filmový realismus, kde všechno má svůj čas a scény tak trvají až nesnesitelně dlouho (Béla Tarr však pro mě atraktivnější). ()
Film mi totálně nesedl do nálady, pro udržení pozornosti jsem si ho potřebovala rozdělit do dvou dnů a proložit snad padesáti přestávkami, ale slovníková scéna se závěrem stačila pro zanechání silného dojmu. A kéž by aspoň jeden takový film vznikl u nás. (Mimochodem, unikají mi nějaké nuance v režisérském rukopisu nebo jsou filmy Cornelia Porumboiu opravdu tak zaměnitelné s těmi od Cristiho Puiu?) ()
ocenenia : MFF Cannes 2009 - uvedené v sekcii 'Un certain regard' ()
...Salut...Tak nakonec se přikláním k 2 ** , nejradši bych dal 2,5 :) ale to boužel nejde....Film byl na můj vkus zbytečně zdlouhavý. Scény typu ,,čekání na ,,padoucha´´ za sloupem,, , dále ,,x minutový záběr u sekretářky,, mi na filmu ubraly. Stopáž jednu hodinu a dal bych přes 4 hvězdičky. Konec byl vynikající, to musím uznat, ale celkový dojem to nezachránilo. ()
Tak nejak by to dopadlo, keby Kafka zreziroval Francuzsku spojku. Je to absurdne ale nie kvoli situaciam, ale kvoli sposobu zobrazovania pribehu, kde vacsina zaberov je statickych zobrazujucich staticky dej. Film to nie je zly ale to vsetko by sa dalo zobrazit aj za kratsi cas, obcas mi to natahovanie pride prvoplanove a dost kontraproduktivne. I napriek tomu vsetkemu je to zaujimava snimka, s dobrou kamerou, ktora posobi obcerstvujuco. ()
8,5/10 Myšlienky skalných fanúšikov CSI sa pri sledovaní tohto flmu budú asi upierať k (samo)vražde. Holt pri vyšetrovaní je predsa nutné na podozrivých či výsledky čakať (obzvlášť ak kolegovia neprejavujú ochotu spolupracovať). Som rád, že sa v Rumunsku opäť natočil jeden skvelý film, tentokrát príjemne sarkastická alúzia na detektívky. P.S.: Riaditeľovi by sa mal každý súdny človek vysmiať do ksichtu. Alebo si s ním aspoň zapolemizovať. ()
Rumunská nová vlna vyžaduje špecifickú pozornosť a hlavne trpezlivosť. Dôležité je, že to stojí za to. Ale na druhú stranu to zanecháva dojem schematickosti. Máme tu množstvo filmov od rôznych režisérov a všetky vyzerajú ako od jedného. Bude zaujímavé pozorovať ďalší vývoj tejto etapy Rumunskej kinematografie. Je tu totiž dosť veľký predpoklad určitej straty režisérskej individuality a skĺznutia do jednotvárnosti spôsobov narácie jednotlivých snímkov. Nechám sa prekvapiť._____Veľmi ma baví, že sa týmito postupmi otvára možnosť veľmi detailne vnímať formálnu stránku filmu. V Politist, adj. sú to predovšetkým zvuky, na ktorých sa vskutku vybláznili. ()
Tříska pod nehtem. ()
"Ráno si dám kafe, pročtu složky, zavolám informátora. Dopoledne s ním mám schůzku, trochu ho zmáčknu, dám mu pár do nosu a pak si dám koblížek. Za chvíli mi koroner na pitevně řekne pár morbidních vtípků, ale taky to, že před smrtí náš umrlec píchal s ňákou na modro obarvenou hnědovláskou. Uvidíte, že ji taky vojedu. Jenže nejdřív musím vybílit jednu hospodu, až se z toho jeden cápek, co ví dost na to, abych ho sebral, tak připosere, že sedne do káry a šlápne na plyn. Já mu to ale nedaruju, sejmem po cestě pár stánků s ovocem a tucty popelnic, von pak vlítne do výlohy a já mu vomlátím kebuli vo kapotu. Večer vyrazím za kurvama, který mi řeknou vo tý modrovlásce. Možná bych se do ní moh zabouchout, ale třebas ji jen párkrát vobtáhnu. Ráno skočím k šéfovi, aby mě seřval za to včerejší rallye. Jenže já mu ukážu vejsledky a to mu zacpe hubu. Vyrazím pak najisto a sejmu svým Magnumem pár chlapiků s Uzinama a pak zašiju do lochu toho hajzla, co píchal do žil lidem sádru. Takhle to prostě mám každej den, je to dřina, ale mam tu fachu rád." +++++ "Jenže, prosim vás, tendle film není vo mně, ale vo nějakým Cristim. Taky je to polda, jenže nějakej natvrdlej, nudnej, nevýraznej. Já nevim, esli sou ty Rumuni všichni takoví nudaři, tak to mě poser. Furt sleduje jednoho kluka, co si dá vobčas jednoho jointa a pak taky lidi, který ten kluk potká. Pořád jen postává jak kokot před školou, před domem, u sloupu, hulí cigára a pak voblejzá stejně nudný kolegy a přemlouvá je, aby mu něco našli v archivu nebo počítači. Nakonec vo tom napíše tři skoro stejný zprávy. Dělá to celej den až pozdě do večera, žádnej adrenalin, žádnej sportovní výkon a stejně večer není schopnej ani pořádně vlízt hned na manželku a místo toho si s ní povídá o nějaký písničce. Když na něj řve šéf, tak drží hubu jak nějakej votrok." +++++ Tak tak, spoustě lidí musí Policejní, adj. nutně přinést zklamání, protože si už navykl, že filmy o práci policie obsahují spousty akce a dalších atraktivních prvků. Žádná akce, plouživá kamera, neatraktivní obrazy. Kdo jde proti očekávání může u spousty lidí narazit a jiné naopak nadchnout. Policejní adj. se ovšem nespokojuje s navrácením profese policisty mezi smrtelnická zaměstnání, přesunem dění z ulic kypících nočním životem na jakousi obyčejnou sídlištní periferii, z pulzujících oddělení ke strhaným poldům u oprýskaných kartotéčních skříní, k uniformním, mrtvolně prázdným chodám, počítačům se zažloutlými monitory. +++++ Nepřekvapí nás to. Filmy rumunské nové vlny (má třetí zkušenost, mluvím "z příručky") se zabývají současnými sociálními a etickými otázkami. Povšimněme si, jak má šéf narozdíl od ostatních pěkně zařízenou kancelář. Jak nechává své podřízené čekat, čímž jim a dík realtime délce i nám divákům vykazuje místo, kam patříme (výtečná scéna, mimochodem). Jak si nenechá ujít jedinou příležitost z titulu své vedoucí funkce ponížit. Jakou moc mu dává možnost někomu vzít zaměstnání, kterou násobí jistě vysoká nezaměstnanost v Rumunsku. +++++ Zamyšlení nad morálním rozměrem policejní práce tak maluje ještě smutnější obraz. Existuje litera zákona a existuje duch zákona. Práce policisty bohužel inherentně spočívá v tom, že po onom duchu pátrat nesmí. Slovníková argumentace je bezezbytku stejně platná jako zdrcující. Pokus vnést sem svědomí přináší obrannou reakci systému, která je díky panujícím podmínkám velmi účinná. Zákon se musí chápat doslovně, ačkoliv doslovné chápání textu, jak dokazuje dialog s manželkou, je obvykle hloupé. Cristi nakonec nemá jinou možnost, než se svého svědomí vzdát, neboť z něčeho on a jeho žena žít musí. Prostředí zabránilo všemu pohybu. () (méně) (více)