Obsahy(1)
Čáry a kouzla v poklidném městečku Bludičkov, které nenajdete na žádné mapě. Úsměvný pohádkový příběh o tom, jak vám návštěva jednoho kouzelníka může obrátit život naruby a o tom, jak sirotek Ondra možná ke štěstí přišel. V poetické pohádkové grotesce, odehrávající se v neexistujícím městečku Bludičkov, se zastavil čas. Ručičky na hodinách ukazují za pět minut dvanáct, jakoby bludičkovským symbolicky dávaly ještě poslední šanci. Jedině tajemná postava Acruxe ví, jak dopadne příběh bludičkovských a jaké budou osudy jeho hrdinů.
Do městečka přijíždí známý jasnovidec Heliodromus. Před školou se hlavní hrdina příběhu Ondra seznámí s jeho dcerou Adélkou. V místním hostinci se už scházejí měšťané na kouzelníkovo představení. Ostrozraku uhrančivého mága neunikne žádné tajemství. A tak postupně odhaluje různé nepravosti, které se dějí v městečku. Na požádání vykládá budoucnost. Největší zájem má paní starostová. Heliodromus na ni prozradí, že má v úmyslu otevřít v Bludičkově módní salon v domě, kde slunce vychází po celý den. Okouzlená starostová proto žádá manžela, aby jí koupil obchod, kde je knihkupectví Ondrova dědečka, že tam bude její salón prosperovat!
Dvanáctiletý Ondra nadšeně prožívá svůj klukovský obdiv k motorkám. Jeho všední radosti obyčejného kluka, však převrátí zcela naruby smrt jeho dědečka. Příčinou dědečkovi smrti se stala bezuzdná hamižnost bezohledného starosty Bludičkova.
Adélka utěšuje nešťastného Ondru, že mu tatínek pomůže. Heliodromus je však zdrženlivý a poznamená, že každý si musí projít svým osudem. Nakonec Adélka tatínka přemluví, aby Ondrovi přece jen pomohl. Heliodromus souhlasí, ale poradí Ondrovi, aby v dědečkově knihkupeckém krámku našel největší bohatství, které ukrývá. Když ho najde, nikdo už mu ho nevezme a bude mu sloužit, jako nikomu jinému. Ondra dá na jeho radu...
Groteskně komediální nadsázka tohoto moderního pohádkového příběhu odhaluje sobecké charaktery zpupného starosty a patolízalských radních, kteří osudově poznamenávají Ondrův život.
(Česká televize)
Recenze (90)
Pohádka o tom, jak čtyřista Čechovových pušek nevystřelilo. V celém filmu zazní asi tři dobrý vtípky, který ovšem samy o sobě nedokážou vytáhnout tuhle "veselohru" nad úroveň podivně nedotaženýho, špatně sestříhanýho, nudně plynoucího karikaturníhno sračko-prdu. V celém štábu zřejmě nikdo nikdy neslyšel o scénáristickém pravidle "Setup and Payoff". Protože se tu dějou Setupy bez Payoffů a paradoxně i Payoffy bez Setupů. A v momentě, kdy má fór čirou shodou okolností oboje, bývá z toho zas jen plácnutí do prázdna. Opravdu jste nám museli celý film cpát pivo chlazené ledem z hor, jen proto, abyste v závěru mohli udělat jeden zbytečnej fór na zmrzlýho lyžaře Vrbatu? A to je příklad, kdy to scénáristicky skřípe, ale ještě jakž takž funguje. ... Těch nefuknčních nebo rovnou pitomech příkladů je tu tolik, že se v nich vlastně divácky utopíme jak pocestný svedený do bažiny Jandourkovou bludičkou. ()
V dnešní záplavě nepohádkových pohádek bez děje a nápadu mě Dům U Zlatého úsvitu příjemně překvapil. Jandourek nabízí mile trhlý příběh, který má do klasik typu Tři oříšky sice velice daleko, ale přece jen stále dokáže vykouzit to příjemné poetické naladění. Jen tak dál! **** - mezi slepými je jednooký králem ()
Jakkoliv moje přesvědčení zjevně spousta spoluuživatelů nesdílí, podle mě je Dům U Zlatého Úsvitu (názvy filmů píšu se všemi písmeny velkými) skvělá moderní a přece retro pohádka pro celou rodinu. Režisér Pavel Jandourek si tentokrát velmi přátelsky potykal s nápaditým scénářem a daří se mu umocňovat magickou atmosféru Bludičkova tuhle tak, tam zase onak, ale vždy ku prospěchu věci (a diváka) - viz třeba scéna soudu s příchodem Obhájce - a zvláštně fungujícím způsobem tmelí tu groteskní varieté, tu zase říznou nejenom komunální satiru do pozoruhodně kompaktního celku. Samozřejmě mu práci usnadňují výteční herci včetně Petry Šimberové a Štěpána Krtičky v ústředních dětských rolích, ale důležitý je výsledek a ne to, jak ho bylo dosaženo - alespoň v tomhle případě;) Minilinka ústící v "bulvární zprávy" o populační explozi mi sice přišla vtipná, ale laciná a zbytečná, stejně jako "vtip" s Vrbatou, ale celkově říkám, že třeba v porovnání s podobně fantaskně laděným (a od reality a srozumitelnosti naprosto totálně odtrženým) V Peřině jde o naprostý majstrštyk - a to se navíc při tomhle srovnání pohybujeme mezi televizí a filmovým plátnem. Ode mě 80% a rád se k tomu jednou posadím se svými dětmi. ()
Být mi tak deset, hravě bych se dokázala vcítit do malé Adélky a jejího kamaráda Ondry. Jejich dobrodružství bych prožívala se zaťatými pěstičkami. Heliodromus by byl střed mého světa a hltala bych každou jeho radu do života tolik, že bych si neváhala udělat taky takovou ,,Magickou knihu". Bohužel už jsem trochu odrostlejší holka, takže jediné co dokážu vážně ocenit je pár dobrých trikových nápadů, dobové kostýmy, ztřeštěnost, odzbrojující dětské představitele, zmrzlého lyžaře Pavla Lišku a samozřejmě mého oblíbence Josefa Somra. Ovšem až budu jednou matka, třeba se budu taky smát všemu jako moje matka a vysvětlovat svým dětem, že to jak Igor Bareš přehrává, má zcela jistě ve scénáři. ()
Co to proboha mělo znamenat? To byla asi komedie žejo? Tak proč jsem se ani jednou nezasmál nebo aspoň neušklíb? Asi proto, že jsem se vůbec nebavil a seděl u toho jen proto, že jsem byl přežranej a nechtělo se mě vstávat. Což je hodně blbej důvod.... Pavel Jandourek už s Maharalem ukázal, že neumí udržet divákovu pozornost. A tady to jen potvrdil, přitom měl k dispozici spoustu známých herců a příběh, kterej určitě potenciál má. Kamera byla velice fajn, ale celkově velká škoda a promarněná příležitost! ()
Galerie (35)
Zajímavosti (3)
- Natáčení tohoto pohádkového příběhu se uskutečnilo v červnu 2009 v magické Telči a jejím okolí, ale také v městečku Třešť na Vysočině, kde se filmovalo hlavně v sále Sokolského domu v židovské čtvrti. (Taninaca)
- Při scénách z náměstí Zachariáše z Hradce v Telči je možné si všimnou plotů, které záměrně opticky oddělují možné východy z náměstí nebo zakrývají všudypřítomné restaurace. (MTHRFCKR)
Reklama