Quo Vadis
Quo Vadis
VOD (2)
Obsahy(1)
Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (95)
Barevná feska v kulisách Říma, která se hodně drží knižní předlohy. Toto ikonické provedení je velmi zřetelné, ale k tématu se hodí a v tomto případě není na škodu. I když někdy je to až úsměvné (Poslední večeře podle Leonarda ...) Díky hvězdnému obsazení a dobré režii je to pořád velmi dobrá podívaná, ať už člověk zná knižní předlohu nebo je to jeho první setkání s tématem. Filmová zkratka, která se povedla. ()
Sienkiewiczův román jsem si oblíbila, stejně jako jeho hlavní postavy a stejný vztah jsem si kupodivu utvořila i k tomuto filmu. Při prvním zhlédnutí jsem sice měla nějaké výhrady, ale postupně se vytratily. Ke kladům filmu - ženy byly velmi krásné a Nero působil díky vynikajícímu Peteru Ustinovovi jako skutečný šílenec, výprava byla perfektní, a tak mi ani statické vzpomínky Petra (pěkná stylizace do Da Vinciho obrazu Poslední večeře) ani úvodní nástin událostí, jež se staly před 30 léty, vůbec nevadily a i předchůdce dnešních Poláků, Ursus, u mě vzbuzoval svou silou ten správný respekt. Ze začátku mě sice iritovalo obsazení hlavních mužských rolí - Marca Vinitia a arbitra elegantiae Petronia - ale nakonec jsem si na ně více než zvykla, zvláště na Vinitia... A zápory? Nad historickými nesrovnalostmi (podrobnosti v mém milém Deníčku) mhouřím oči; a změny oproti předloze a vypuštění některých postav nebo alespoň snížení jejich důležitosti považuji vzhledem k možnostem a délce filmu za šťastné. Nebyli jsme svědky stětí Pavla z Tarsu a bohužel si nevyslechli ani Neronův charakteristický výrok „Qualis artifex pereo“ a také k opanování Říma Galbou došlo za poněkud zkreslených okolností. Celkově byl ale film přesně takovým, jak jsem si povedenou adaptaci románu představovala. ()
Ryzí víra v obsáhlém kostýmním dramatu ze starověkého Říma jehož róby a interiéry mě prostě uchvátily Zprvu komornější první část rozehrávající problematický vztah dvou rozdílných, leč milujících bytostí, která se poté převalí do nervydrásajícího úseku, nepostrádající akční a katastrofické scény z ohnivé pasti zvané Řím a ze zářivého písku ve spojení s lesklým mramorem obřího Kolosea. Výborné, zapamatování hodné postavy. ()
Velkolepá historická dráma s hviezdnym obsadením: Taylor, Ustinov, Lorenová. Hlavne Ustinov exceluje...hneď máte chuť ho uškrtiť vlastnými rukami :) Nemôžu chýbat preteky v konských záprahoch, či velkolepé kulisy a skvostné kostýmy. Normálne cítiť to množstvo (možno stovky) ľudí za kamerou a v zákulisí. Aj súboj s býkom (skôr býčkom) je odvážne (vzhladom na rok) spravený. Škoda, že aj stopáž filmu je velká, prakticky sa to nedá dopozerat na jedenkrát. Menším mínusom je, že viacerým postavám je len ťažko uveriť ich emócie či správanie (nie chybou hercov, ale réžie a scenára). Hodnotenie: 85 % ()
Významný poľský spisovateľ Henryk Sienkiewicz napísal v roku 1896 román "Quo vadis". Prostredníctvom milostného, romantického príbehu vykresľuje počiatky kresťanstva v Európe. Píše o krutom prenasledovaní a vraždení kresťanov za vlády rímskeho cisára Nera. Je to geniálne literárne dielo. Úžastne obrazotvorné, historicky presné a mimoriadne dobre napísané. V roku 1951 vznikla výborná filmová adaptácia tohto historicko duchovného románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil perfektný veľkofilm, ktorý sa verne drží knižnej predlohy. ***** ()
Galerie (204)
Zajímavosti (17)
- Film se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku padesátých let dvacátého století. (Karlos80)
- Císařovna Popea Sabina je ve filmu uškrcena Nerem při hádce. Podle historiků jí však Nero miloval a ve skutečnosti pravděpodobně zemřela při porodu mrtvého dítěte. Nero jí v hlubokého smutku vypravil státní pohřeb, během něhož byla spotřebována roční zásoba kadidla. Verzi o násilném skonu šířili v dalších stoletích Nerovi oponenti, jako Suetonius, Cassius Dio nebo Tacitus, podle kterých Nero kopl nebo šlápl těhotné Poppei na břicho a tím ji zabil. (kenny.h)
- Ve své teprve druhé roli se zde mihne i Sophia Loren. (Karlos80)
Související novinky
Cinecittà – návrat ke slávě?
O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)
Reklama