Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu". Pro českého diváka se jedná se o ojedinělý pohled „zvenčí“, který ve své době významně přispěl k představení západnímu publiku etapu českých potažmo československých dějin, jež uvedla zemi do období tehdy trvající normalizace. Přes své nesporné profesionální a řemeslné kvality se ovšem rekonstrukce nevyhnula jistým nepřesnostem a zkreslením, jako například přílišné akcentaci Mlynářovy osoby pro účely dramatizace. I přesto však i samotný Alexandr Dubček potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. Scenárista David Boulton kromě Mlynářovy knihy pracoval mimo jiné i s deníky tehdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského, které využil hlavně pro vykreslení událostí po odvezení stranického vedení do Moskvy. Zajímavostí je, že se na snímku podílela jako producentka také česká novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi rozhodla po absolvování studia zůstat v Británii. Na obrazovky tehdejší Československé televize se Invaze dostala krátce po pádu komunistického režimu v srpnu roku 1990 a již tak skvělé herecké výkony v čele s Paulem Chapmanem a Julianem Gloverem byly doprovázeny výjimečným dabingem v režii Zdeňka Coufala, jenž byl vyroben ve spolupráci s pracovníky bratislavského studia. (Česká televize)

(více)

Recenze (29)

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv film vznikl ještě poměrně brzy po invazi, popisuje tehdejší události mnohem objektivněji než příslušná epizoda Českého století. Řada představitelů Pražského jara je překvapivě dobře ztvárněna britskými herci, i když drobné nedokonalosti by se také našly. Ovšem na rozdíl od dnešního českého mainstreamu tvůrci snímku evidentně netrpěli ideologickou předpojatostí vůči "osmašedesátníkům" a proto má tento britský film mnohem větší vypovídací hodnotu než zmíněná epizoda českého TV seriálu. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Udalosti, ktoré sme už mnohokrát čítali, počuli aj videli, tentokrát z pohľadu britskej kinematografie. No a zdá sa, že to videli veľmi podobne, ako my zvnútra. Teda okrem tých, čo milovali, milujú a budú milovať všetko ruské a sovietske, aj keby to bolo akokoľvek zhnité, gangsterské a teroristické. Film má aj na svoj vek čo povedať, ale postavy sú akoby neživotné a až na pár scén nedokázali úplne vtiahnuť do deja. –––– To nejsou spojenci, Zdeňku, to jsou ganstři! –––– Sovětské vedení přijalo rozhodnutí uskutečnit vojenskou intervenci s nesmírnou bolestí a žalem. Příjali jsme toto těžké srdcervoucí rozhodnutí, protože nebyla jiná možnost. Stalo se tak v zájmu socializmu. ()

Reklama

subic 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se objevil na obrazovkách ČST hned nějak po roce 89. Já tomu jako děcko vůbec nerozuměl, táta mi u toho říkal, kdo byl kdo. Pamatuju si, jak se tam Smrkovský a Černík myli někde v řece a na břehu je hlídali Rusáci. Já si jen říkám, jak by takový film vypadal, točil-li by se po roce 90 anebo třeba ještě o 30 let později, zřejmě nuž by to bylo vizuálně dost kýčovité jako třeba seriál České století. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

No neřekl bych, že se jedná o strhující drama. Jde spíše o televizní přepis dostupných dialogů. Protože záběry z ulice uvidíme archivní a snad jen jednou nebo dvakrát se štáb vypravil mimo nějakou budovu. Takže sledujeme prakticky totéž, co o mnoho let později natočili třeba v Českém století. Leslie Woodhead je navíc čistě televizním režisérem, ačkoli zrovna na tomto díle si střihl i produkci, a ke scénáři si vybral neznámého Davida Boultona, pro něhož se jedná o dosud jediný scénář. Pravda, podoba herců se skutečností není veliká. Jednu věc ale ocenit chtě nechtě musíme. Neznám všechny filmy světa, ale skoro jistě bych řekl, že se asi jedná o jediný film v zahraniční produkci, která se zaměřuje na jakoukoli část Českých nebo Československých dějin. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Okrem začiatku ide o film založený čisto na politických diskusiách, avšak klobúk dole, ako to je natočené cudzincami a v tak dávnom roku. Akoby tam boli na mieste a presne vedeli, ako to bolo, hoci samozrejme čerpali od istého zdroja. No každopádne aj herecky vynikajúco zvládnuté a ešte viac chválim, hoci to s kvalitou filmu priamo nesúvisí, vynikajúci česko-slovenský dabing, kde hlavne Biľak bol perfektný s tým zaostalým, tupým prízvukom. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (4)

  • Alexander Dubček zhlédl snímek údajně až po sametové revoluci, přičemž potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. V únoru 1990 se pak v pořadu britské televize ITV World in Action (od r. 1963) také osobně setkal s Julianem Gloverem, který jej ve dramatizaci ztvárnil. (Komiks)
  • Na snímku se podílela jako producentka také česká investigativní novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi vojsk Varšavského paktu rozhodla po absolvování studia zůstat ve Velké Británii. (Komiks)
  • Scenárista David Boulton trval na tom, že dramatizovaný dokument Invaze je žurnalistika, nikoliv fikce. Nicméně Britská akademie filmového a televizního umění označila snímek za hru. Boulton se proti tomu ostře ohradil v britském tisku, když odmítl označení dramatik. (Komiks)

Reklama

Reklama