Vojížděči vodpadků

Chtěl jsem svůj komentář otevřít falešným přiznáním, že v Trash Humpers H. Korine sleduje mě a mou bandu (tedy ne zrovna mne a mou bandu, ale něco na způsob našich dvojníků, chápeme se, ne?), když zrovna nezevlíme na čsfd a vyrážíme do ulic, ale nakonec jsem seznal, že si film tak dobrý humor nezaslouží :D, takže začnu jinak, a to skutečným přiznáním: vlastně nevím, co si s tímhle dílkem počít, jak ho adekvátně ohodnotit, ta jedna hvězdička se mi v posledku zdá být dosti alibistickou, udělena pouze proto, abych se protentokrát konformisticky svezl na vlně odporu, abych zbytečně neprovokoval, abych moc nevyčníval a abych nemusel nic sáhodlouze vysvětlovat. V jistém smyslu tedy můžete brát tento komentář jako zápas s mou vlastní pohodlností. ;-) Ale zpátky k mému hodnocení: určitě nekoresponduje s zhnusením, kterou bych tak hádal jako primární emoci, kvůli kteréž se mí spolu-hodnotitelé odhodlali k podobnému (o)hodnocení. Ve mně paradoxně Trash Humpers nevyvolává téměř žádné emoce. Nebo takhle: říkám si, že natáčení musela být děsná prdel, dělat různé píčoviny (simulovat agresi a bezuzdné ukájení sexuálních pudů) může být terapeutické (pověstné upuštění ventilu), ale tím, že film nemá žádnou strukturu, žádný vývoj postav, nic, stává se brzy divákovi torturou, sledem nikam nevedoucích tu lepších, tu horších transgresivních performancí. Takže možná promarněný potenciál? To, že jsem dokázal ocenit kupř. Watersovy Pink Flamingos, tomu napovídá. Co mně však přišlo fajn, tak to byla stylizace filmu do obehrané VHS kazety. Vyvolává to minimálně dojem, že sledujeme něco raritního, něco co existuje v málo kopiích, ale o co je enormní zájem (to signalizuje poškozenost nosiče). (06.04.2024)

fascinující óda na hnus, vhs noční můra, nejzažší mez media a nikoliv jen vtipné a originální home-video! symbolika skrytá za rozbíjením TV obrazovek (nevyhnutelná autodestrukce videa pramenící z neustále upadající kvality produkce), neustálá potřeba kontroly nad neživými objekty prostřednictvím falu, to jsou jen některé aspekty režisérova pokusu o zobrazení té SKUTEČNĚ odvrácené stránky světa, Trash Humpers nemohl natočit nikdo jiný než Harmony Corine - režisér ctící zásady programového hnutí Dogma 95, jehož smysl pro zachycení vulgarity ve své nejautentičtější a nejsyrovější podobě je schopen rozdrtit šedou kůru mozkovou všech šosáků od Nashvillu až po Budapešť, možná poslední výrazný surrealista naší doby slouží jako prubířský kámen pro všechny pozérstvím načichlé pseudoznalce umění a naivně nabubřelé laické čtenáře filmového jazyka. takhle vypadá neomezená svoboda a alternativa v umění i v životě... (03.05.2011)

Nihilistická / bizarní / repetitivní / občas groteskní / občas velmi znepokojující / maximálně autorská a alternativní mozaika jakýchsi záznamů mizerné kvality (VHS stylizace), která se divákovi snaží říct, že ne vše je na tomto světě dokonalé. Například lidé. ~ Skýtá poměrně široký interpretační prostor. ~ ~ per to per to per to neposer to (30.07.2013)

Mezi odpadem a peti hvezdickami byva velmi tenka hranice. Po projekci jsem nevedel, jak film uchopit a na ktery z techto protipolu se priklonit. Rozhodla vcerejsi noc, uprostred ktere jsem se probudil z hlubokeho spanku, z niceho nic si vzpomnel na toto veledilo a zacal se strasne chechtat. Kazdopadne jde o nejvetsi demenci, kterou jsem kdy na platne videl. (08.03.2013)

Bizarní série píčovin, retardovaná nedochůdnost, ještě podtrhovaná dementním smíchem. Chápu že to nemusí na každého zrovna zapůsobit, ale dá se u toho i dobře bavit. Třeba rozbíjení věcí si z dětství pamatuju jako jednu z nejzábavnějších aktivit vůbec, proč jsem s tím vlastně "přestal"? Spoustu věcí v tom bylo i zajímavým způsobem divných. Ke konci to bylo i míň dementní, než by jeden čekal. Po filmu jsme navíc (na festivalu otrlého diváka) u dveří dostali dobrá jablíčka (v jedné scéně ve filmu je návod jak do jablka ukrýt žiletku) :) (08.03.2013)