O království z nudlí a štěstí bez konce

Zase vaření, zase parodie na Taliána - ach jo. Navíc Chalupa tam prostě musí nacpat nějaký písničky, i když tím celek úplně zabije. Ale i jinak je to povětšinou velmi slabé, dialogy často bezduché, zápletka od začátku průhledná a tuctová tak, že to až bolí. Zpracování některých motivů mě jako diváka přímo uráželo (např. nápadník (pravý nebo falešný princ?) jako zloděj). Pochvalu nezasluhuje ani řešení celé krize (spoiler) - nějaká holka umí uvařit kouzelnou nudli, jejímž prostřednictvím se král prostě doví, co a jak. A je vymalováno. Přece jen si ale tato pohádka mé sympatie získala. Dík hlubokomyslnému rozhovoru ústřední dvojice v kuchyni jsem alespoň pochopil, proč sakra musí být to království zrovna nudlové (na něco se prostě musí věřit), dost podařená je národní hymna "zdárně kyne země má". Celkovému dojmu velmi pomáhá ztvárnění některých postav, např. právě hejskovského prince a postpubertálně sarkastické princezny zcela jiného ražení než Mádl s Voříškovou. Princovi rodiče taky dobrý (královna Freimanová opět sexy) Král Lábus v pohodě, ale nejvíc cool byl jeho komorník a nevšimnout jsem si nemohl dvorních dam a la dekadentní rokoko. Znalcům Chalupovy pohádkové tvorby neuniknou jeho oblíbené motivy, z nichž si však po několika dnech pamatuji už jen (krom aplikace písňové složky, ač tentokrát nelze mluvit o muzikálu) dítě jako zásadního pomocníka hlavního hrdiny (srov. Princové jsou na draka, Ať přiletí čáp, královno) a zmíněné dvorní dámy, které stejně jako v Prinové jsou na draka mají pouze dekorativní funkci a přesto značný prostor. (17.07.2016)

Já opět půjdu trochu proti proudu. Z televizního průměru jen málokterá opravdu vyčnívá. Tohle je ten případ. Za prvé sympatičtí herci. A to včetně princezny a prince. Jiří Lábus je typický pohádkový a komediální herec, což se zde mísí, a navíc má roli potrhlého krále. Tomáš Matonoha pak hraje docela dobře španělského prince a stará se alespoň o část zábavy. Jitku Ježkovou pak prostě miluju. K tomu se přičítá další plus, čímž je hudba. Není prostě úplně špatná. A zpět k tomu humoru. Pohádka je brána vyprávěna s nadsázkou, třeba to rádio, což ale na straně druhé nemusí dávat úplně logiku stejně jako kouzelná nudle, protože do té chvíle se v příběhu žádná kouzla nevyskytovala a není úplně jasné, kdo vlastně pořádně kouzlil. O kuchařích víme, že tuto nudli vařili, ale že by měli i čarodějné schopnosti? Ovšem šermířský souboj mezi zlodějem a princem je humorný. Závěrem už jen dodám, že si pohádka vyhrála i úvodními a částí závěrečnými titulkami. (20.11.2020)

Tak je to sračka, no. Lábus definitivně prokazuje (každému, komu to nebylo jasné) že je nejhorší (ne)herec všech dob, Matonoha zas předvádí své pitvoření a jasně dokládá, jakej je to přeceňovanej moula z regionálního divadla. A příběh jako takovej stojí za hovno, co si budeme povídat. Jedna * za Teresku (kdy si na ČSFD konečně někdo uvědomí, že se nejmenuje Tereza?). (02.05.2011)

Překvapivě to nebylo tak hrozné. Nechápu, proč do všech nových pohádek cpou pitomé písničky s hroznými texty (zvlášť, když hlavní představitelé zpívat neumí), také pohádkový rozhlas/zprávy byl kapku mimo. Ale to je jediná závažná výtka. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděla Fišpánská jablíčka a vím, jaké pohádkové hrůzy se u nás poslední dobou točí, musím konstatovat, že Králoství z nudlí je ještě na svátek. (28.10.2010)

Pohádka od stejného režiséra, co rok předem natočil velmi slušnou a pěknou pohádku O bílé paní. Působí podobným dojmem - tedy pohodou, solidními hereckými projevy, sice provaženým, ale stále slušným scénářem. Bohužel naprosto tragické jsou písničky, které snad (aspoň doufám) nebyly myšleny vážně. Jejich texty jsou zcela hloupé, ale tím se mělo asi ukázat, jak je hloupé celé Království z nudlí. Budiž. Ale ta melodie a zpěvecký projev - hrůza. Jinak ale pohádka, která se povedla na poměry ČT mírně nadprůměně. Natáčeno na zámku ve Vrchotových Janovicích. Hudba: Miroslav Kořínek (23.07.2013)