Růžový Hubert

Je to taková nenáročná televizní inscenace klasický anglický detektivky, jaký si pamatuju z dětství, kdy toho v televizi běžely mraky. Všechny mají tři společný charakteristický rysy: výborný herce, nízkorozpočtovost a konečně nepatřičnost tématu v českých podmínkách. Ten poslední atribut myslím tak, že je fakt divný se dívat na Kodeta, kterej nabízí Kostelkovi "uuuvisky" a následně oslovuje Zázvorková Kopeckýho: "sir Henry". A vůbec celý to levný studiový ztvárnění scény, díky kterýmu se celý film odehrává v papundeklových kulisách jednoho pokoje, je tak strašně ubohý, že si pamatuju, že mě to sralo už co malý robě. Obě ** dávám Miloši Kopeckýmu, kterej sehrál senilního staříka znamenitě. (28.08.2012)

Celkem příjemný hororový příběh. Mohlo být více využito hereckého potenciálu, který se tu přímo sám nabízel. Nevadilo mi, že se to téměř všechno odehrává ve studiových kulisách. Chtěla jsem vědět, jak se to celé rozmotá a kdo za tím vším vlastně stojí. Chyběl mi tu ale detektiv, který byl důkladně použil svých šedých buněk mozkových. No, Jan Faltýnek, co by detektiv, ho celkem slušně zastoupil. (07.04.2013)

Tyhle typy televizních inscenací mám ráda, ať již jde o klasické hry či detektivky, a mrzí mne, že už se netočí. Tuto navíc pozvedá parodické ladění a plejáda výborných herců v čele s Milošem Kopeckým a Stellou Zázvorkovou. Viděno s několikaletým odstupem dvakrát a potěšilo mne to i napodruhé. S literární předlohou žel srovnání nemám. Nic třeskutě komického, ale příjemná věcička, která vybízí k využití na divadelních prknech (pokud se tedy tak již nestalo). (03.01.2022)

Ona to asi měla být legrace. No, budiž. Občas jsem se skutečně pousmál a vzpomínal na mladá léta, kdy jsem tuto literaturu přímo hltal. A vždy si musel udělat seznam postav, protože jsem pak v tom měl bez něj zmatek. Tohle byl středně zajímavý kousek, spíše inscenace, na kterou se v nouzi dívat dalo. (04.09.2019)

Specifičnost detektivních příběhů jednoho ze zakladatelů literární kriminologie Edgara Wallace spočívá v jejich jakoby démonické děsuplnosti, která je po vzoru staroanglických tradic situována nejčastěji na venkovská panství, v jejichž blízkosti se nachází řada nevysvětlitelných jevů. V tomto okamžiku nastupuje neohrožený a bystrý zástupce Scotland Yardu, aby pomocí dedukce a kombinatoriky záhadu hravě rozlouskl. Proto nepřekvapí skutečnost, že takové téma přímo vybízí k parodii, jakou HUBERT bezpochyby je. Výtečně rozehraná hra samozřejmě staví na karikaturní nadsázce, ale nevynechává ani nepostradatelnou příchuť hororové atmosféry, která je zde zastoupena kvílivým křikem neidentifikovatelného přízraku, postavami mnichů v černých kápích, záhadnými zmizeními a tajemnými chodbami starého zámku. Hereckému obsazení vévodí rozkošný Miloš Kopecký v roli senilního lorda Henryho, jehož dětinská naivita přivádí ostatní k šílenství; osobně bych vyzvedl ještě výkon neprávem opomíjeného Jana Faltýnka coby zuřivého inspektora ze Scotland Yardu. Na místě nejsou ani nedostatky, zmiňované mými předchůdci, ona strohá televizní výprava by neměla bránit docenění tohoto pozapomenutého briliantu televizní tvorby osmdesátých let. (15.08.2010)