127 hodin

Boyle znovu dokazuje, že v Hollywoodu nemá nikdo tak obrovský cit pro spojení audia, vizuálu a studia síly člověka jako on. Neskutečná žranice, která má všechny Boylovské znaky a žene příběh kupředu jako rychlovlak, aniž bych se tím, že se film odehrává téměř celý v průrvě, někdy nudil. James Franco znovu světu ukazuje, že už je pán herec, tady v tomto filmu zatím úplně nejparádněji (talk show) a já jsem opravdu s nadšením sledoval postupný vývoj jeho chování. Nechtěl bych být tedy v kůži toho Arona, ani kdyby se mu tohleto nestalo. Závěrečný text mi to jen potvrdil. A Rahman po perfektním Slumdogu znovu složil soundtrack, který ty scény dokonale dotváří. A po tomhle šíleně dobrém zážitku bych mu za to dal i oscara. Snad tentokrát po ne zrovna zasloužených osmi oscarech za SM Boylea Akademie nepřehlídne. Protože tohle je film, který si budu pamatovat ještě dlouho.. (09.01.2011)

Lze namítat, že 127 hodin nemá žádný velký přesah a že je to prostě jen postmoderně stylizované svědectví o odvaze a touze přežít. Lze namítat i to, že podprahové zdůrazňování osudovosti a zázračné předtuchy zavání melodramatickým kýčem. Lze namítat leccos, ale co se skutečně počítá, je prožitek. Bolest, beznaděj, strach a nad nimi triumfující živočišná touha uniknout a žít, ať to stojí, co to stojí. A právě syrových prožitků má 127 hodin na rozdávání. Proto se jedná o výjimečný film a jeden z nejintenzivnějších prožitků bolesti, které jsem kdy v kině zažil (Gibson a jeho biblická exploatace by měli studovat, jak se to dělá "doopravdy"). (12.01.2011)

Z filmu jde syrovost, beznaděj a zoufalství tak vehmetně, až mě nebylo příjemný se na to dívat. Určitě se musí pochválit hlavňo herec, protože pokud 80 minut z 94 je pouze o záběru na jeho obličej, musí ze sebe dotyčný herec dostat opravdu maximum svýho talentu, aby diváka dokázal zaujmout a probudit v něm výše zmíněný emoce. Jamesovi se to povedlo na výbornou. Podobný film je velký záhul i pro režiséra, protože máte díru, balvan, chlapa a teď si s tím poraďtě na 94 minut. To si myslím že rozhodně není prdel, ale Danny Boyle to zvládnul na výbornou. Moje abslutní hvězda snímku je však kameraman, resp. jak jsem se teď dočetl kameramani. Jejich záběry jsou neskutečný, sluníčkem počínaje a nebo třeba tím skokem do vody konče. Takhle kvalitní záběry jsme snad ještě neviděl. Sice mě přitahují zcela jiný otvory než Arona, ale musím na rovinu říct, že tohle mě po všech stránkách sejmulo. (08.02.2011)

127 hodin je natolik realistickým snímkem, že téměř cítíte, jak se na Vás z kouta pokoje tlemí Scooby-Doo:) Now, seriously. James Franco byl do role Arona Ralstona skvělá volba, je přirozený, jeho výkon je tak skutečný a působí natolik nepředstíraně, že jsem až věřila, že si tu ruku fakt uřízl:) Danny Boyle je machr, a precizní vizuální stránku svých děl dává na obdiv i zde. (17.08.2014)

James "rádoby Dean" Franco jako bezstarostný dobrodruh, smolně zavalený ve skalní proláklině úplně mimo člověčí přítomnost, tedy v situaci úplně na p*ču. Ono je to dějově tak jednoduché, že nezbývá než pochválit Boylea, co z toho dokázal natočit. Stále je to ale moc jednoduché na to, abych chápal nějaký větší povyk, potažmo všechny Oscarové nominace - ničím výborné mi to prostě nepřišlo. Snad kromě sympaticky drsného a zároveň dojemného závěru… (22.03.2011)