A Walk in the Woods

Veľká škoda, že chlapi nerozoberali nejaké nevyriešené záležitosti z minulosti (ocenil by som osobne trochu dramatických prvkov), kedže to, o čom sa bavili, bolo absolútne nezaujímavé. Navyše som cítil taký chladný odstup Brysona od Katza, akoby ani neboli priateľmi. To mi kus vadilo. Tiež som si myslel, že ma čaká jazda sarkastického humoru a taktických podjebov, ale to sa moc nekonalo. Avšak ako taká lajtková oddychovka na vypnutie mozgu to nebolo zlé. (06.10.2018)

Začátek filmu s bravurními hvězdami se rozjíždí docela slibně, sotva však dvojice netipických turistů vstoupí na Appalačskou stezku, vypadá jejich cesta jako nemotorná procházka lesem. Naštěstí do filmu proniknou i smysluplné, hlubší okamžiky, takže jsem se nemusel stále jen trapně usmívat. Stejně tomuhle počinu fandím, proto ta hvězda navíc. (14.03.2016)

Docela zklamání. Takhle, jak je to ve filmu podané, je Appalačská stezka vlastně brnkačka, bary, ubytovny a restaurace skoro na každém rohu, prochází tudy spousty lidí, takže ani v tak osudové chvíli, kdy spadnete o dva metry dolů z cesty na římsu, se vlastně nemusíte bát (vážně, té scéně naprosto, ale naprosto chybí osudovost, a to vím, o čem mluvím, taky jsem měl to ""štěstí" viset za dost nepříznivých okolností, kdy mi hrozil hodně nepříjemný pád), sem tam narazíte na bláznivé ženské, jindy na manžele obtloustlých dam, a se starým kámošem celou dobu probíráte ženské a sex, případně si hrajete na sečtělého a děláte encyklopedického průvodce. Filmy s tematikou přesunu z bodu A do bodu B by měly mít nějaký vnitřní podpříběh, důvod, proč se dívat dál, protože dva dědci na výletě se brzy okoukají, zvlášť po dvou hodinách, a ty krásy přírody ostatně taky. Jak řekne v závěru jeden z hrdinů: "Proč chceš vidět nějakou další horu? Neviděl jsi jich cestou už dost?" A o tom mluvím. Prostě mi to celé přišlo až moc nereálně pohodové, problémy vlastně neexistovaly, a pokud se jeden objevil, hned se vyřešil. Mne by zajímalo, jak to měli s jídlem, jestli netrpěli někdy hlady, co dělaly nohy a klouby, jestli měli nějaké mazání třeba?, jak to, že jim jedno oblečení vydrželo čtyři měsíce a tak. Ale jinak fajn vidět kluky Redforda a Nolteho, jak si štrádují, to zas jo. (19.11.2020)

Ono, pakliže dva lidi v seniorským věku vemou bágl na zada a jdou na nějaký trek je samo o sobě krásný a na potlesk. Možná John Bailey mohl dát víc krajinářských záběrů i když tvůrci chtěli asi větší focus dát na titulní hrdiny a jejich docela zvláštní vztach, protože neřekl bych že Bill a Katz měli k sobě blízko, přesto tu cestu dali dost v pohodě na tom asi ten příběh stál. Jako nazývat tyhled dva chlápky páprdy a dědkama atak dál, no tak to s dovolením ne. Oni zvedli prdel a šli si čichnout k životu a to pokud jsme zdravý můžeme přece úplně všichni věk přece nehraje roli. (07.04.2020)

Obvykle mám velice rád filmy, ve kterých hrají staré chlapské legendy filmového plátna. V těch chvílích říkám, že i kdyby tam seděli na záchodě a dvě hodiny jen kecali, dám tomu alespoň čtyři hvězdy. Jenže bohužel tady toto bylo fakt mimo. Tedy mimo mě. Od takovýchto jmen a navíc v jejich věku bych očekával lehkou sebeironickou komedii, která srší nadhledem a životními moudry. Dočkal jsem se fakt nechutně tlustého Nolteho a jediného "zlomového" počinu, kdy vylije celý obsah vábně vypadajícího bourbonu. Jako že už nebude nikdy pít. No, takových keců jsem fakt dalek. Co mě bavilo, tak to byla apalačská trasa, člověk má chuť se tam taky pár dnů projít. Nádherná přiroda, příjemní lidé a hlavně - žádní zasraní cyklisti. PS: SPOILER: Kluci plánovanou trať ani nedošli celou, ale i to stačilo na to, aby o tom jeden z nich napsal knihu. Fakt bych si rochnil v tom číst si o přiblblých historkách nějakého starého pána. KONEC SPOILERU. PPS: Musím ale uznat, že Robert Redford na svůj věk vypadá hodně dobře. (06.03.2016)