Petrolejářky

Filmový hřích 70. let, který už dnes v podstatě nestojí moc za vidění, pokud člověk není vyloženě fanda Brigitte Bardot / Claudia Cardinale (existuje-li dnes ještě někdo takový). Druhá zmiňovaná je zde ovšem zcela skvostná a všechny záběry na její úchvatné tělo (ty její prsa!) mi alespoň částečně vynahradily tu příšernou nudu, kterou mi film připravil (obzvlášť v českém dabingu, který zabil veškerý vtip americko-francouzské konfrontace, je to takřka nesledovatelné). Celé to ale překvapivě vyústí do nečekaně pěkného závěru, který mě nakonec potěšil, takže za úplnou ztrátu času to považovat nemůžu. Že ale Brigitte Bardot krátce po tomto filmu sekla s hraním a dala se na bohulibější boj za práva zvířat, lze po zhlédnutí téhle blbosti brát jedině s povděkem. (09.03.2021)

Petrolejářky nemají s westernem téměř nic společného. Je to nějaký francouzský pokus o jakýsi western. Francouzi by si měli hledět své historie kolem svých Ludvíků, francouzské revoluce, ale nesrat se na divoký západ. Proto Petrolejářky tak dopadly. Celé je to postaveno na předních francouzských herečkách té doby, Brigitte Bardot a Claudii Carinale, a až někde v pozadí je pokus o nastínění Ameriky 19. století. [439. hodnocení, 45. komentář, 60%] (09.08.2019)

Na tomto jakoby westernu je nejzajímavější obsazení hlavních hrdinek. Cladia Cardinale i Brigitte Bardot patřili k tomu nejpěknějšímu, co diváci mohli v té době vidět na plátně, byl to tedy dvojitý tahák. Bohužel ten zbytek, tedy scénář i příběh, je naprosto fádní. Western bez zabíjení nebo alespoň střílení je divný western, tady je jen jedna mrtvola na začátek a pak už jen střílení do vzduchu a jedna bitka mezi hlavními hrdinkami. Příběh o tom, že o jeden pozemek s naftovým ložiskem soupeří dvě odlišné skupiny (pět slečen proti dámě se čtyřmi bratry) by mohl dostat pořádný náboj, kdyby se muži nezamilovali do žen a kdyby to na konci nebylo tak sladce řešeno. Co mě však nejvíc dostalo byl závěrečný výbuch naftového ložiska – to byl scénáristický bombónek. (21.04.2005)

Pokus o komicky pojatý western. Co jiného nakonec divák může čekat od Francouzů, ti si udělají prču z čehokoli. Tohle se jim však nepovedlo. Nepomohly tomu ani superhvězdy BB a CC. Je to asi jeden z nejslabších snímků v herecké filmografii jak BB, tak CC. Nakonec byly to právě ony, proč jsem se na ten film nedávno díval s velkou dávkou nostalgie. Byly mladé, byly krásné, ale to je tak asi všechno pozitivního, co se dá o tomto filmu napsat. (23.05.2012)

Elegantní dámský (skoro) western, ve kterém žádný z přítomných sex symbolů nechce být tím druhým. Dokonce o jejich prvenství na pomyslném trůně nerozhodly ani úvodní titulky, které jména obou přítomných superhvězd své doby zařadily korektně vedle sebe. Ženy se nikdy nemáme ptát na její věk, nicméně obě přítomné dámy jistě prominou tu impertinenci, když jejich narozeninovou číslovku už v současnosti zdobí vážená "sněhuláková" číslice. Ovšem pánské publikum ani téměř padesát let, co uplynulo od premiéry vzájemného randevous ikonické Brigitte Bardot a Claudie Cardinale, je stále omámeno jejich krásou a půvabem, načež je ve filmu až podezřele málo jejich společných scén, kdy si obě superhvězdy (dost možná) postavily hlavy a zvítězila (ne)nápadná řevnivost mezi nimi, načež pánové si sveřepě postavily pyje. To pomohlo tvůrčímu štábu k tomu, že se začal vyžívat v jejich prezentaci způsobem decentního odhalování jejich vnad a smyslných křivek. Tohle sexy zápolení odnesla zápletka, která je značně úsporná až banální, přičemž předmětem sporu je malý ranč plný nafty. Dvě sexy desperátky vládnou svým pětičlenným znepřáteleným bandám, vznikají různé komicky vypjaté situace, občas až groteskní, do toho vyhrávala chytlavá hudba, tempo tak akorát, dvě superhvězdy si v závěru vydatně namlátí, načež scénář jim přisoudí trochu násilné usmíření. Sexy souboj nerozhodlo ani moje libido - Bardot byla nedostižná v eleganci a její povlávající hříva se umně namotávala kolem pánského přirození, Cardinale oponovala bujným dekoltem. A v sympatiích byla na koni. Jo, marná sláva, na "koníčka" by to s nimi chtěl jistě každý. Delikátnost mně narušovala pouze nadbytečná přítomnost Michaela J.Pollarda, respektive jeho katastrofální herecká kreace, a nepříliš kreativně pojatý závěr (viz usmíření). 8/10 (10.08.2019)