Nákaza

Prase má nemanželský sex s netopýrem a rázem je lidstvo na kapačkách, ženevská WHO na nohou a farmaceutické firmy na koni.. Zatímco třeba Petersenův Outbreak si razí cestu ryze konvenčními filmovými prostředky, tak Soderbergh, ukazující strach jako ten nejnakažlivější virus, sazí spíše na nezúčastněnou, dokumentární formu. Věren svých tradic honí až příliš mnoho zajíců najednou a i když mu jich hodně upláchne neznámo kam, nakonec podobně jako v Traffic ukáže, že jiskérka naděje a lidskosti vždycky někde zahoří. Režisérův autorský rukopis je už podobně jako ten Fincherův nezaměnitelný a kdyby do jeho snímku náhodou pronikla nějaká bakterie, nemá šanci na přežití - je to totiž to nejsterilnější prostředí, co znám. Někdo ale čistotu rád.. (26.03.2012)

Mala som možnosť vidieť v krátkom časovom intervale dva filmy roku 2011, spracúvajúcich námet celosvetového vírusu, ktorý nekompromisne zasiahne všetky vrstvy obyvateľstva: Perfect Sense a Contagion. A na základe dojmov, pocitov či emócií sa jednoznačne prikláňam k prvému menovanému. Viac ako plnohodnotným filmom je Contagion skôr dokumentárnym zhrnutím náhlych dôsledkov, rozhodnutí a možností, ako predísť bezprostrednej katastrofe. Soderbergh sa opäť nehrá na veľké umenie a postavy sú len nastrčené figúrky, nie dejové charakterové postavy. Film, ktorý sa zaoberá globálnou epidémiou bez toho, aby vo mne vyvolal čo len jedinú emóciu a namiesto začlenenia sa do príbehu, sa ma snaží uchlácholiť decentne nezaujatým postojom k problému v jeho obrovskej závažnosti, si z môjho pohľadu viac než 3 hviezdy nezaslúži. Chválim hordu hereckých hviezd, ktoré som si užila, skvelú elektronickú hudbu a vysvetľujúci, aj keď neprimerane skratkovitý koniec. (07.02.2012)

Ač se Soderberg odvážně rozhodl zmapovat nákazu z pohledu společenského systému, dat a čísel namísto osobních (a třeba nevhodně patetických) příběhů několika jedinců, v konečném důsledku se mu právě tento styl stává kámenem úrazu. Ač bych rád Contagion chválil za objektivnost, důveryhodnost a "reálnou" atmosféru, nakonec je to přeci jen poněkud zapomenutelné, chladné, neosobité a pro diváka odtažité. Dramatičnost, která by měla směrem k závěru vrcholit se ubírá opačným směrem, divák je smířen s tím, že identifikace s postavami neproběhne a emocionální složka se po prvním úmrtí definitivně nevrátí. PS: Po druhém shlédnutí to vidím docela jinak, prakticky mi vadil jen happy end, který podrážel nohy nějaké silnější katarzi. Jinak to bylo velmi dobré! 7/10 (17.12.2011)

Scénář: Scott Z. Burns .. Chladné, profesní a důsledné jako skalpel patologa resp. lopata funebráka. Jiné vyústění naší bezvýznamné role by nás tam 'dole' v tomhle obecně pandemickém příběhu nejspíš nečekalo.. Ovšem za takové hudby bych umíral snáz. Je nakažlivá... (20.10.2011)

,,JSI V POŘÁDKU?“...,,JO, JEN TROŠIČKU KAŠLÍČKUJU...“.... /// Když kašlíček přejde po pár dnech v modrý nohy a pěnu u držky, čtyři z pěti lékařů doporučujou zavolat patologa.... Londýn, Tokio, Hong Kong... co se stane, když se dá špatnej netopýr dohromady se špatným prasetem? (Sex? Pedofile!) Nejsem pravidelným čtenářem zdravotnickejch statistik, ale tohle Soderberghovo podání mě zaujalo. Sledovat co, kde, kdy a jak, nechat se znepokojit věcma a činnostma, který normálně dělám..... to je lepší než dokument, protože TADY jde o lidi! (i když jich je jako sraček...) Zajímavě udělaný, s celkem dobrou informační hodnotou ode dne č.2 k tomu s číslem 135, o cestě k vakcíně a její distribuci k lidem a nakonec i k tomu, jak to bylo ten den s číslem 1. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, čemu všemu (a komu všemu) se mám vyhnout. 2.) Zjistím, kolikrát si za den sáhnu na ksicht.... (tak schválně...?). 3.) Thx za titule ,,Babuzna“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (25.12.2011)