Bostonský případ

Skutečný příběh bostonského vraha ve famózním podání Tonyho Curtise. V 60.letech bylo rozdělování obrazu na několik částí se souběžně plynoucím dějem v módě (viz např. LETIŠTĚ) a tady si toho užijeme dosytosti. A není to vůbec na škodu, naopak film tím získává svěží náboj. Vidět např. v jedné části obrazu potencionální oběť a ve druhé části jeho vraha, stojícího za dveřmi, je zajímavé. Těžko se to popisuje, musí se vidět. Fanoušky Jiřího Voskovce rovněž potěší jeho kreace senzibila. (11.05.2003)

Tento film je velmi zajímavě natočen. Občas vedle sebe máme možnost vidět dva nebo i více různých obrazů ze scén, které probíhají souběžně. Tony Curtis ukazuje zase jinou stranu svého herectví po poněkud lehčích žánrech typu Někdo to rád horké. Ale i jako psychopatický vrah působí docela skutečně. Přesto já bych si jej asi do bytu nepustil, na rozdíl od těch (skutečně) zabitých nešťastnic. (23.07.2002)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $17,810,894║Tržby Celosvetovo $-║ Taký experiment, kde to okienkovanie záberov časom aj začalo prerastať cez vkus a chuť pozerať to, ináč celkom zaujímavé vyprávanie príbehu. /65%/ (17.05.2009)

anderson: Že neobjevili? Ale objevili. Byl jím Albert DeSalvo. Ovšem z důvodů schizofrenie nebyl nikdy za škrtiče označen. Zemřel 5 let po natočení tohoto filmu ve své cele...... Snímek doporučuji. Obohatil detektivní žánr o některé nové prvky - rozdělení obrazu kdy sledujeme vraha a oběť, ale klidně i prázndou ulici. A pak přenesení vyšetřovatele na místo činu ve vrahových vzpomínkách - později využito třeba v thrilleru Podezření. Líbilo se mi i to, že policie je takřka bezradná a musí jen čakat kdy vrah udělá chybu nebo se prostě jen náhodou objeví za drobný přestupek. A tak je to u sériových (nedivte se, že používají termín masový - že je sériovým vrahem si vyslechl poprvé až Ted Bundy o pár let později) vrahů vždy. Žádný úžasný detektiv nebo forenzní technika jako dnes. Výbroné herecké výkony a rovněž hudba. I dabing se povedl - Viktor Preiss se k Tony Curtisovi hodí :-) (23.06.2006)

"Hezký hoch" Tony Curtis v neobvyklé ale jinak mimořádné roli odporného choromyslného schizofrenika zabijáka ve filmu natočeném podle série autentických vražd, k nimž došlo v šedesátých letech v Bostonu a jeho blízkém okolí. Zkutečně jiná tvář než ta komediálně laděná na kterou jsem byli po více než desetiletí zvyklí..Za zmínku stojí ještě výkon Henryho Fondy alias Johna Botomlyho právního teoretika a především bych ocenil film po technické stránce to prolínání hne dle několika obrazů a scén bylo také výjimečné. to monolog: titulky nebrat, asi bych také nestíhal, nejsi sám:-) to woody: dabing se opravdu povedl mj. ještě Haničinec atd. (05.02.2008)

Zatraceně kvalitní detektivka, na jejíž styl vyprávění si ale musí člověk nejdřív zvyknout. Já tedy rozhodně musel, protože i když mám oko cvičený na čtení titulků a zároveň přejíždění děje na obrazovce, sledovat dění na dvou, třech či pěti oknech jsem prostě nestíhal a docela mě to rušilo. Oproti mnoha jiným jsem se s tímto způsobem rozoknování potkal poprvé a Čtyřiadvacítkou nedotčen mě to nejdřív málem odradilo. Příběh je nestandardním vyšetřováním, kde vlastně ani tak nejde o to vypátrat, kdo je vrah, ale udělat jeho vraždění přítrž. Postavy policistů jsou většinou dost odfláknutý, protože na ně nebylo dost času. Víc prostoru dostal Henry Fonda jako hlavní vyšetřovatel a nejvíc paradoxně Tony Curtis jako schizofrenní psychotický vrah a to přestože se objeví až v poslední třetině. Jenže největší problém tu je, že se to pouze zakládá na pravdě. Ve skutečnosti totiž tu chybí řádná dávka faktů a událostí provázejících jak DeSalvovo zatčení, tak uvěznění. DeSalvo nebyl žádný beránek, od mládí byl problémový typ, kradl a přepadal a něklikrát i seděl. Všechny ženy (19 - 85 let) zabil v období jednoho a půl roku od 6/1962 do 1/1964 (to mu mimochodem bylo přes třicet). Po jeho odhalení se přihlásily další desítky a stovky, že je také přepadl a znásilnil. DeSalvo byl v sedmašedesátým odsouzen na doživotí, ale necelý půlrok poté se mu povedlo utéci z vězeňské nemocnice. Když se další den přiznal se slovy, že chtěl jen ukázat veřejnosti, jaké podmínky v té nemocnici panují, odvezli ho následně do nejtěžší věznice Walpole, kde ho o šest let později našli zavražděného v uzavřené cele. Jeho vraha nikdy nedopadli. Přesto pochyby nad jeho "autorstvím" vražd stále zůstávají, protože oběti byly tak rozdílné (věk, rasa, modus operandi) a navíc se několikrát rozcházela DeSalvova výpověď s důkazy. Někteří dnes soudí, že mohl krýt skutečného vraha. Film je prostě hodně upravená pohádka, která nemá se skutečností nic moc podobnýho a to včetně toho, že deSalvo nebyl nikdy diagnostikován jako schizofrenik ani žádný duševní záchvat nedostal. Ale jako film je to výtečná kombinace napětí a nebezpečí. Kdo se chce něco dočíst nejen o DeSalvovi, archiv FBI je nejlepší možností. (14.12.2006)

"Když donutíte Alberta otce rodiny, aby uznal existenci Alberta škrtiče, zešílí úplně." Nemám úplně v oblibě detektivky, ve kterých je mi na začátku sděleno jméno vraha a pak už jen čekám na to, až ho vyšetřovatelé náhodou potkají v nemocnici. Tak jednoduché to samozřejmě nebylo, ale napnout mě nedokázalo. Spíše mne udivovaly ty dámy, které si v poklidu pouštěly do bytu cizího chlapa, i když byly dostatečně zmasírovány médii o fintách škrtiče. Asi půjdu vyzkoušet, jestli to funguje i u nás. Ovšem než se tak stane, tak se přiznám, že víc než celý hon na DeSalva mne zaujalo zapojení mága Hurkose do vyšetřování případu, protože tohle byla opravdu zábavná postava. (21.03.2019)

Brilantně natočené a formou vyprávění zajímavě zpracované (doslova psychologické) krimidrama. U filmů "dle skutečné události" je vždycky trošku potíž s důvěryhodností prezentovaného příběhu, leč v tomto případě je téměř fascinující civilní (až dokumentaristická - zvláště v závěru filmu) forma vyprávění, včtně užití děleného obrazu v klíčových scénách. Prostě skvělý americký film z filmově vůbec skvělých šedesátých let... (11.08.2007)

První polovina mě moc nebavila a z toho rozdělení obrazu na několik menších oken jsem taky moc nadšenej nebyl, protože jsem nevěděl, na co se mam dívat dřív. Vyšetřování probíhá poměrně nudně a hlavně se tam pořád opakujou ty samý kecy. Pak si fízlové na pomoc zavolaj jasnovidce a já už myslel, že je vymalováno a chtěl jsem to vypnout. Naštěstí jsem to nevypnul, protože ve druhý polovině se konečně objeví na scéně postava vraha (vynikající Tony Curtis), to šílenství s rozdělenym obrazem se dost zmírní a konečně film nabere na obrátkách. První polovina za 2 hvězdy, druhá polovina za 4. Celkově dávám 3 hvězdy. (02.10.2011)

Zpracování známé kriminální kauzy bostonského škrtiče tentokrát postavené na mírné mystifikaci diváka (schizofrenie A.DeSalva nebyla nikdy prokázána), bloudění v labyrintu falešných stop a precizně zahraných hlavních postavách. Září především T.Curtis, který v závěrečné rovině psychologického dramatu o zrůdě a tátovi dítěte v jedné tělesné schránce předvádí strhující výkon a v souvislosti s tím nutno ocenit i dabingový přínos V.Preisse, který svou prací neubral ani píď z naléhavosti jeho herectví. Zůstává otazníkem, proč si skoro tucet žen v období, kdy ve městě řádil maniakální škrtič s nylonkama, vpustilo do bytu neznámého člověka. Je však možné, že když viděly kukátkem někoho s vizáží Tonyho Curtise, řekly si ohledně své domácí bezpečnosti: "Well, nobody is perfect!" (03.10.2011)

Filmy s tématikou sériových vrahů patří mezi mé oblíbené a tento považuji za mistrovské dílo. Film nemá ze začátku moc velký spád, ale jakmile se na scéně objeví Bostonský škrtič osobně, tak se Vám nepodaří odtrhnout oči od obrazovky. Nejvíce mě dostala závěrečná scéna s hereckým koncertem Tonyho Curtise. Ke konci jsem cítila velmi silné mrazení v zádech. (09.10.2007)

Od začiatku mali tvorcovia v rukách potencionálne veľmi sľubnú látku, ktorú počas vyšetrovacej časti filmu aj prakticky využili. Jediná smola bola, že bol film natočený podľa skutočnosti a tak sa museli uberať smerom, ktorý bol jasne vytýčený. Záver filmu, ktorý je zameraný na vrahov psychologický rozbor až príliš zbrzdil rozbehnuté tempo a kvalitu filmu, ktorá sa pýšila sľubnými hereckými výkonmi a zaujímavou zápletkou. Záver a trošku jednoduché rozuzlenie mi však nedovolia ísť k vyšším hviezdam. 70%. (20.06.2009)

Na Richarda Fleischera jsem měl velice zkreslený názor. Vždycky jsem ho měl zafixovaného jako tvůrce „Ničitele Conana“ a „Rudé Sonji“, čili jako režiséra spíše béčkovějších fantasy podívaných. Až jsem uviděl „Bostonský případ“, jedinečný a naprosto dokonalý krimithriller. Že nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů je známá věc, ale v tomto případě to platí několikanásobně. Vrah není žádný odpudivý psychopat, ale na pohled obyčejný otec od rodiny, který trpí schizofrenií. Po jeho stopách nejde žádný superdetektiv, film perfektně ukazuje týmovou práci vyšetřovatelů, kteří jsou povětšinou bezradní. Nenajdeme ani žádné indicie, nebo hádanky k dopadení vraha, je dopaden zcela náhodou. Na filmu je též velmi pozoruhodná vizuální stránka s několika záběry na snímku. Herecké obsazení je jak jinak než výtečné (v té době snad ani jiné být nemohlo). Tak tedy postupně. Mistr menších rolí George Kennedy opět nezklamal, i když nemá mnoho prostoru k vyniknutí. Henry Fonda, který v témže roce sehrál rovněž part muže v černém v „Tenkrát na Západě“, se nám zde představí jako uhlazený právník a velitel vyšetřování, který ale umí dát ránu :-). Skutečnou perličkou je Jiří Voskovec s neodolatelnou rolí senzibila. A to nejlepší nakonec. Tony Curtis. V první půli ho vůbec neuvidíme, slyšíme pouze na moment ve zvonku podmanivý hlas Viktora Preisse. Až po hodině nastoupí na plátno a odehrává svoji možná nejlepší roli. Závěrečných dvacet minut je přehlídkou stoprocentního filmového herectví, představení Pana herce a dokonalé ztotožnění s postavou. (11.12.2006)

Velice zajímavá old-school kriminálka ze zlatých 60. let. Ani hvězdné herecké obsazení a působivé zpracování filmu (např. rozdělování obrazovky, kdy můžeme sledovat víc záběrů najednou) však nezakryje pomalé tempo a nudnější pasáže Bostonského případu. Že je vrahem Tony Curtis je nám známo již před polovinou snímku a pak už jen celou dobu sledujeme jeho vyslýchání, které (kromě Curtisova hereckého výkonu) ničím nezaujme. Přesto stojí za vidění. (07.11.2014)

Najmä vďaka prvej polovici, nijak výrazná dráma, ktorá zaujme akurát formou spracovania. Druhá polovica z hľadiska vyšetrovania, vypočúvania podozrivého rozhodne zaujímavejšia, no v dnešnej dobe sa už nejedná o nijak mimoriadny snímok o sériovom vrahovi, ktorý by si vzhľadom ku skutočným udalostiam zaslúžil nové spracovanie. (20.06.2017)

Ten závěr... Brrrr. Skvělý film s ohromnými nápady (rozdělování obrazu například), Tonym Curtisem, který dokáže nahnat strach stejně jako vzbudit lítost, jako vždy dobrým Henrym Fondou a s krásně "potrhlým" Jiřím Voskovcem v jedné z vedlejších rolí. Richard Fleischer stvořil po čertech sugestivní a takřka dokumentární kriminální drama, které nespoléhá na akční scény, ale vsází jen a jen na napětí. Velká inspirace pro Fincherova Zodiaka, řekl bych. Mrazivé. (27.09.2011)

Vzhľadom na dobu vzniku sa niekto s deleným obrazom vyhral až moc. Boli momenty, keď mi to nevadilo a divák dostal viac uhlov pohľadu na rovnakú situáciu, ale väčšinou som mal pocit, že strihom by sa dalo docieliť takmer to isté a výsledok by nebol tak rušivý. Prvú polovicu filmu sa len pátra a dohaduje, vraha dlho nepoznáme a T. Curtis vstupuje do filmu až asi v polovici. Svojou postavou i hereckým výkonom vytiahol film z priemeru a rovnako je na tom H. Fonda. Film trochu zostarol, roky sú na ňom vidieť, ale kvalita tam je. Nie som veľmi zástancom remakov, ale tento by to možno potreboval. Bude ťažké nahradiť dvojicu Fonda, Curtis, ale pri zdarilejšej réžii, mi mohlo ísť o výborný film. 70%. (05.10.2016)

Skvělý film-noir....fond....světový.. (08.08.2007)

Zdařilý mix krimi, thrilleru, dramatu a mysteriózního snímku. Bostonský škrtič má ve své první části, kdy se stále objevují nové a nové oběti, velkou atmosféru. Rozdělený obraz jen dodává na poutavosti, protože tvář vraha je stále skryta a pouze sledujeme současně oběť a blížícího se zabijáka. Bohužel atmosféra na mě nějak přestala působit v okamžiku, kdy se na scéně objevil kompletně celý Tony Curtis, resp. ve chvíli, kdy začal utíkat a byl dopaden. Vyslýchání, byť stálo na vynikajícím výkonu Curtise, na mě příliš nezapůsobilo. Jak to doopravdy s vraždami v Bostonu bylo a jak přesně případ kolem DeSalva probíhal nevím, ovšem je jasné, že film není rekonstrukcí. (03.07.2012)

Překvapivě překvapivý film, a nebýt toho hloupého konce, byl by ještě lepší (17.09.2007)