Dům

Skoro dokonalé. Přirozené. Uvěřitelné. Jsem rád, že se u nás točí i takovéto věci. ■ Ve filmu o filmu říká Miroslav Krobot, že se jeho postava o něco snaží a nejde jí to. Já bych řekl, že se úplně všechny postavy v tomto filmu o něco snaží a nejde jim to. ■ Máme DVD, takže jsme se dívali ve slovenštině. ■ https://www.youtube.com/watch?v=COMsxhJOt4M (06.07.2015)

Nechápu, proč musí být film, jako je Dům, předabovaný. Jsme snad natolik negramotní, že bychom jim nedokázali porozumět? Pochybuju. Přitom kdyby film nebyl předabovaný, mohlo by to všechno být tak nádherně přirozené. I když nemůžu říct, že by to i tak nebylo. Na tenhle film by se povinně měli podívat všichni otcové z dědin a vesnic, kteří se snaží svým dcerám zruinovat život, protože paní režisérka to s tímto příběhem naprosto perfektně vystihla. Celkově ale film má takový ten přirozený nádech, který si drží v překrásné krajině, kde to skutečně hyzdí jenom samotný dům. Herci taktéž nezklamali a pan Miroslav Krobot opět ukázal, jak skvělý herec je. Výborně mu ale sekundoval snad každý, kdo se ve filmu objevil. A po Poupatech jsem se tak setkal s dalším filmem o současné době a lidech v ní, který stojí za to vidět, protože je jiný, než současná, hlavně česká tvorba, a přesto mě dokázal maximálně zaujmout. (09.04.2012)

Zcela nevšední česko-slovenský film. Zážitek mi nepokazilo ani trochu zbytečné nadabování slovenských herců do češtiny. Na snímku oceňuji především scénář s jednoduchým rodinným příběhem, bez zbytečných dialogů a se skvěle napsanou a ještě lépe zahranou postavou "zlého dědy" Imricha (Miroslav Krobot). Nadšení. (08.11.2011)

K pochvalným názorom som skôr skeptický. Liovej Dom dopláca na rovnaké nedostatky ako väčšina súčasných slovenských filmov. Doslovnosť, respektíve neschopnosť pracovať s náznakmi a metaforami si tu podáva ruku s nie úplnou hodnovernosťou, slabo načrtnutými postavami a vezením sa na vlne depresívneho stereotypu. Väčšiu dramaturgickú zovretosť oproti bežnej produkcii nahrádza skratkovitosť (pokojne by som prijal i stopáž o pol hodinu, možno až hodinu dlhšiu, aby režisérka získala priestor na rozpracovanie vzťahov a motívov do hĺbky). Taktiež sa Liovej antihrdinovia vo svojich problémoch a motiváciách až príliš upínajú k minulosti a zabúdajú existovať v prítomnosti či dokonca premýšľať nad budúcnosťou, čím sa miestami stávajú neživotnými a okolo nich sa šíri mŕtvolná atmosféra. Snaživosť v dopracovávaní sa realite slovenskej dediny nie je vždy korunovaná úspechom, čo počuť najmä v umelých krčmových replikách a niektorých nedôveryhodných dialógoch. Naivný záver, ktorý akoby šmahom kúzelnej paličky všetko vyrieši a slabo využitá hudba tiež nepomáhajú._____Neoddiskutovateľným kladom filmu je snaha priniesť závažný rodinný portrét s kľúčovým provokatívnym motívom nevery učiteľa so žiačkou. Na prvý pohľad tiež vidieť vyšší rozpočet a ústráženú prácu s obrazom. Vyzdvihnúť treba i niekoľkonásobne skvelé obsadenie s pevným dohľadom nad talentovanejšou časťou hereckej zostavy (menovite Krobot, Bárdos, Medvedecká, Geišberg) a veľavýznamné odmlky v rozhovoroch i samotnom rozprávaní. A popri pravdivosti rečí o úrovni zďaleka prevyšujúcej drtivú väčšinu slovenskej kinematografie 21. storočia i ako-tak fungujúce emócie. V rámci európskeho levelu sociálnej drámy na ktorý sa doťahuje sa však drží stále len v dobrom priemere. 60% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (22.04.2015)

Na symbolu domu či přístřeší originálně postavené komorní drama, jemuž zvláštní a "absurdně nadčasový prostor" zapadlé slovenské vísky s vnitřním prostorem čtyř obydlí dodává velmi zajímavou sevřenost i hlubší přesahy. Ovšem neorganická, zcela konvenční a debutanstvím zavánějící milostná linie, nakonec bohužel tuto sevřenost rozmělňuje. Krobot si zachovává svůj pověstný kamenný pohled (a jeho postava kamenný postoj k vlastním dcerám a jejich budoucnosti), ale právě proto u něj nenápadné okamžiky pochybností a vnitřních hnutí působí vícenásobnou intenzitou. Judita Bardos je spíše odkázána na otrockou aplikaci "Kulešovova efektu" a spíše zaujme rovněž debutující Lucia Jašková v roli vyhoštěné dcery, jíž scénář nabídl velmi vděčné a jímavě ztvárněné momenty. (08.07.2011)