Dům

Dům jako jakýsi zakletý středobod všeho. A kolem něho despotický otec, vzdorující dcera a jeden ubíjející rodinný svár. Dům je silné drama, plné nevyřčených emocí a křivd, ale na druhou stranu má sem tam i nějaký ten odlehčující moment. Krom vesnického prostředí, které příběhu poskytuje vhodné ukotvení, se může spolehnout především na výborné herecké výkony. Přičemž hlavně ten Krobotův byl prostě skvostný (a je mi líto jeho neproměněné nominace na Českého lva; nic proti Javorskému, ale to, co předvedl v Poupatech, se s tímto prostě nedá srovnat). Smířlivý konec se možná až tak moc nehodí ke zbytku příběhu, ale jestli mi na tomto filmu něco vadí, tak je to (přirozenost narušující) předabování, které považuju za velkou škodu (a hloupost, jak vidno z absurdních závěrečných titulků). Celkově silné 4*. „Počkej 70 euro, zbláznila ses? Tolik peněz chceš dát za tuhle botu?“ – „Za dvě.“ (11.08.2014)

I Slováci/Češi uměji natočit nikam nespěchající snímek s minimem dialogů a všeříkajícími "tichými záběry"! V Karlových Varech jsem sice Dům nestihl (a zapadl by tam vskutku perfektně!), zato jsem si jej ale užil v kouzelném prostředí Modřanského Biografu s lidmi, na kterých mi záleží. Rodinná atmosféra pomohla: v paměti mi film utkví sice jako průměrné drama s několika scénáristickými přešlapy, ale nevšedním jarním sedlácko-Slovenským nádechem. (20.11.2011)

U mě nakonec vyhrála shovívavost a určitý respekt k začínající režisérce. Film si mě získal svou nenuceností a přirozeností. Zuzana Liová prostě nepřecenila své možnosti a zbytečně nenasazovala do filmu víc, než bylo třeba. Někomu to může připadat až příliš opatrné a v podstatě nezáživné, ovšem první krok k tomu, aby mohla režisérka v budoucnu mile překvapit, určitě udělala. Byl jeden kopeček, na který se bez auta či busu jen tak nedostanete, a na tom kopečku stál domeček, co domeček, stály tam hned tři. Taková připomínka toho, že ať se v rodině děje, co se děje, ten dům tu stále je, pro každou jeden. Dcerušky ovšem tatínka nezapřou, a proto souboj několika pravd je každodenní záležitostí. Zuzana Liová připomíná Bohdana Slámu. Je tu jeho klasická zoufalost, rychle získané i ztracené naděje, ale také ona přirozená lidskost, která se dnes v soukromých televizích a jejich počinech schovaná za všemožné obaly a je servírována s největší noblesou. Tento snímek vybočuje z řady obalených. Je jednoduše otevřený. Více dialogů by rozhodně neškodilo, předabování je skutečně zvláštní a hudba mohla být určitě odvážnější. Snad příště. (01.09.2013)

Realistické drama o nepochopení mezi rodiči a jejich dospělými (nebo alespoň skoro dospělými) potomky. Dobře vykreslené postavy, věrohodné konflikty a na závěr smířlivé finále. Možná je to škoda, já bych si to uměl představit i s kousavějším závěrem, takhle jsou zbytečně otupena jeho ostří. V každém případě je tu narozdíl od drtivé většiny českých filmů solidním základem scénář, a až od něj se odvíjí všechno ostatní. Herecky je zde dominantní Miroslav Krobot, ale to asi v případě takhle zarputilé postavy ani jinak být nemůže. Čekal jsem slovenštinu, ale přišel dabing, také škoda. (08.07.2011)

║Rozpočet CZK 36,7milióna║Tržby Celosvetovo $150,000▐ Všedné rodinné vzťahy a problémy naokolo nich boli dobre vykreslené, herci celkom slušne uhrali ale film nedá nič na vrch čo by skutočne strhlo donútilo zamyslieť sa, plus ten dabing dosť od veci. /40%/ (19.08.2012)