Neděle ve všední den

Půvabné koprodukční melodrama, které cele nese na svém něžném výkonu přenádherná Jana Brejchová. Pro Janu mám slabost a pro civilní příběh ze života mladého manželství založeného na (ne)praktičnosti dvou umělců mám pochopení. Co je ale skutečně zajímavé v druhém plánu, je atraktivní koprodukce s Maďarskem. A sledovat Janu opatrně reprezentující ČSR tu ve spolupráci se SSSR (Májové hvězdy), tu s Východním Německem (Sen kapitána Loye), Západním Německem (Zámek Gripsholm) nebo Rakouskem (Výstřely v tříčtvrtečním taktu) atd. atd. je prostě malý zázrak. Velká mezinárodní kariéra to bohužel nikdy nebyla, ale je to zajímavý přehled. Nyní ještě toužím po dalším maďarském filmu s Janou, po Vteřinách úzkosti a pak snad už budu sytá. P. S. chybějící titulky ve scénách maďarsky hovořících postav jdou samozřejmě na vrub špatně ošetřené kopie na CSFilmu. (04.07.2016)

Jiná doba, jiná tvorba. V době vzniku mohlo jít v rámci maďarského i československého filmu o velmi svěží koprodukční záležitost, naopak dneska by už podobný námět o prvním zájezdu mladé klavíristky do zahraničí určitě nestačil ani na kratší televizní film. Podle mě tento romantický filmový výlet s Janou Brejchovou v Budapešti zestárl úplně stejně jako ten s Audrey Hepburn v Římě. Ale pokud zrovna máte náladu na obyčejný film pro pamětníky, sice bez jakéhokoliv napětí a taky minimem humoru, ale s příjemnou atmosférou starých časů, dívá se na to určitě i hezky. Jelikož se Neděle ve všední den hodně točila kolem hudby, nakonec mě dokázala celkem bavit... na jedno zhlédnutí určitě ano. Vidět Jaroslava Marvana v roli operního pěvce i mile překvapilo. 60% (19.12.2020)

Koprodukční československomaďarský průhled do poněkud idealizované všednodennosti někdejšího režimu nepostrádá půvab, kvalitní scénář a z naší strany i všestranně zvládnuté herecké obsazení (Brejchová, Marvan, Matulová, Mistrík, Bohdalová). Maďarské režii i scénáři není co vytknout. Snímek je to utěšený a srce i mozek těšící. (04.07.2021)

Přirovnání k Prázdninám v Římě by bylo pochopitelně mimo, ale i tak jsem si na ně během filmu několikrát vzpomněl. Možná pro tu krásnou letní atmosféru, nebo možná pro mladičkou Janu Brejchovou. Félix Máriássy natočil lehce podprůměrné vztahové drama se zvláštním kouzlem a skvělou klavírní hudbou. V tom krátkém období, kdy se protnul začínající Gulášový socialismus a ještě neudušená liberalizace v Československu, vypadal život středoevropana skoro optimisticky. (15.12.2020)

Namet, ktery by v soucasnem filmu sotva stacil. Jedna se vsak o velmi povedeny vztahovy snimek s mladou Brejchovou v hlavni roli, ktera predvedla jeden ze svych lepsich hereckych vykonu. Za zminku stoji i Marvan v roli barytonisty, manzel Ivan Mistrik a madarsti herci. Prvni vycestovani Landove z Ceskoslovenska a jeji nadseni a radost v Budapesti je velmi dobre vystihnuta. Chapu, ze madarske dialogy v pritomnosti ceske klaviristky nejsou s titulky, aby divak, stejne jako hlavni hrdinka nevedel o cem je rec. Proc ale nejsou prelozeny zbyle dialogy, kdy Madari mluvi o samote, to mi zustava zahadou... Pres zdanlive jednoduchy scenar se jedna o velmi povedeny film. (22.05.2015)