Zlato v Black Hills

Cha! Člověk si živě představuje jak se sešla ideologická komise ÚV SED (Soziaistische Einhaitspartei Deutschalnds) a rozhodla, že to, co zvládli ti zaprodanci amerického imperialismu z NSR, zvládnou umělci z prvního socialistického státu na půdě Německa také a lépe (tzv. "syndrom dohnat a předehnat"). Vzniklý ideově správný produkt pak vytlačí ten kapitalistický šunt a vydělá i nějaké peníze. A umělci konali. Nepochybně je to bavilo více, než kdyby točili nějaké pracovní drama o překonávání dočasných potíží při výstavbě socialismu, či jeden z těch mnoha dederónských seriálů z II. světové, které dokazovaly, že Německo se jen hemžilo protinacistickými odbojáři. Což o to westernové městečko si postavili, kostýmy našili, atraktivní exteriéry nalezli, ba i typově vhodné herce našli, ale výsledek nevypadá jako western, ale jako když si Němci hrají na western (tím samozřejmě v menší míře trpěl i Vinnetou. Jen Italům se podařilo vytvořit "opravdový Divoký Západ", který leckdy překonal i ten hollywoodský). Sošný Gojko a půvabná Barbara mohli jen vylepšovat celkové skóre tohoto plochého příběhu. Jedna hvězdička přidána z nostalgie, neb v mládí jsem to samozřejmě žral. (20.06.2010)

Asi nejlepší východoněmecká indiánka režiséra Gottfrieda Kolditze s Gojko Mitičem (na níž volně navazuje Petzoldův film „Bílí vlci“). Odehrává se ve skalnatém prostředí Dakoty, takže jsme opět v krajině připomínající Vinnetoua (ovšem zapomnělo se na papundeklové kaktusy). Točilo se v malebných exteriérech na Kavkaze (!). Celkem se tu i něco děje, dochází k řadě střetnutí mezi indiány a bandity, vedených tlustým Jamesem Bashanem, celkem výraznou a zajímavou figurkou. Výjimečně se tu objeví i hezká ženská – Polka Barbara Brylská. Jinak v celkové průměrnosti je třeba najít alespoň nějaké klady: hezkou krajinu, z části dosti dobrou hudbu, slušnou kameru, akčnost děje. Hezká scéna na závěr, kdy hlavní hrdina Bystrooký sokol v horách pronásleduje banditu Hadího Joea, jakoby inspirovaná Vinnetouem. Ale je to jen nostalgická ozvěna.... (04.10.2007)

Marná sláva, těmto východoněmeckým indiánkám prostě něco chybí. Příběh je solidní (bereme-li to v daném kontextu), ale realizace je mdlá, neslaná, nemastná. Chybí tu charismatičtí herci, kteří ze západoněmeckých mayovek udělali divácké hity (představte si Vinnetoua bez Briceho a Barkera), chybí tady Reinl (víme, jaký je rozdíl mezi mayovkami, které dělal on, a těmi ostatními) a konečně - východoněmecké indiánky se tváří příliš vážně. Ale přes to všechno, Zlato v Black Hills je pro fanouška žánru dobře koukatelný film. (26.11.2012)

Kombinace: Western - Východní Německo - Sovětský svaz. No, nedívejte se na to! Při dnešním pohledu na tuto konkurenční indiánku západoněmeckých mayovek jsou nepřehlédnutelné tyto momenty: Hudba vykrádá jiné westerny, hlavně ústřední motiv je silně poznamenaný legendou Sedm statečných. Tenkrát ale zákony platily jinak před a za Berlínskou zdí. Dále kamera. Snaha skoro celý film snímat hodně zblízka, žádné celkové záběry, ať už venku nebo uvnitř. Velký průser - přepadení vlaku! To se nedá okecat, to musí v každém takovém filmu fungovat stejně. Zde ale žádné záběry na jedoucí vlak a zároveň okolo jedoucí a útočící indiány. Vždy jen výběr. Buď vlak nebo indiáni. To je jako sex přes zamčené skleněné lítačky nebo svatební noc po telefonu a ještě v japonštině. A ještě krajina. Absence jugoslávských lovišť. (17.09.2017)

Naprosto jalová historka o tom, jak si indiáni chtějí udržet svou zem, a jací jsou běloši namyšlenci. O zlato tady mimochodem moc nejde, to jen tak poznámka k českému distribučnímu názvu. Některá tažení indiánů nedávají logiku - jako by se chtěli nechat hromadně postřílet. V jedné scéně indián dokonce řídí vlak! Jinak je to celé točené na jistotu podle mustru filmů s Vinnetouem - stejná gesta, stejný moudrý asi Apač, úžasný mustang (kůň), i na tu Ribannu dojde. Jinak délka filmu je ubíjející. (02.11.2016)