Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Takže...! Všichni převlíkat, mazat do kina, a sledovat jak se správně trefuje zařízení! Sparťani nebo ti druzí...no však víte, ti s tou hvězdou (Sigma Olomouc;)), to je úplně jedno, sbalte se a valte pěkně za peníze klidně i do multikina. Proč byste to měli dělat? Především proto, že máte konečně po letech šanci podpořit výbornou českou komedii na úkor těch sranců co nás letos čekají - jestli mi chce někdo tvrdit, že třeba Líbáš Jako Ďábel bude náhodou jako dobrý, protože to je přece Poledňáková, a jako ty její minulý filmy byly taky prča, tak klidně může, já to přežiju; nicméně doufám, že ho ostatní čtenáři budou litovat stejně jako já (ačkoliv bych na to měl spíš srát jako ten Bílej Tesák, hahahá!). Jak bych to řekl - konečně je tu možnost jít se podívat na Barcelonu tam, kde se obvykle hraje česká první liga. Nemíním se zabývat tím, jestli Miroslav Krobot portrétuje vlastně výsostně smutnou postavu, která likviduje svoje okolí, a vůbec veškerými přesahy Okresního Přeboru, které snad může více nebo méně mít. Zůstávám u toho, že jde o vynikající komedii, která sice je z fotbalového prostředí a okolo fotbalu se veškerý děj točí, ale nemusíte vůbec být fotbalový fanoušek, abyste se nahlas chlámali většinu stopáže (stejně jako zbytek sálu). Vynikající obsazení, vynikající výkony, vynikající scénář mimo jiné s perfektními ukázkami running gagů s dějovou úlohou. Situační humor par excellence, který ovšem v některých případech přijde ještě o něco vtipnější těm, kdo jsou obeznámeni se seriálem. Prostě v současných poměrech (bohužel) luxus nad luxus - který si ale zasloužíme jenom pokud dovedeme rozlišovat a oceňovat kvalitu. A i když se 270. derby neodehrálo tak jako se tvrdí v závěrečných titulcích, i tak to považuju za krásně důstojné zakončení velkého příběhu z malé vesnice. Je to možná krapet nadnesené, ale míň než osmdesátku bych stejně nemohl dát, takže what the hell, 90%. Berte to jako protiváhu těm tupoňům, co tu sází odpady a single hvězdy se zdůvodněními typu "herci předstírají, že hrají". To je opravdu na místě u Přeboru a ne u té Poledňákové, rozhodně jo:P PS: Z rozhovorů s osobami ze širšího okolí zjišťuju, že to opravdu není film pro každého - ale jejich názory mají rozumné opodstatnění, byť leckdy založené na ryze osobních důvodech. Pro to pochopení mám. (31.03.2012)

One man show M. Krobota, který na sebe strhává veškerou pozornost a snímek si krade (téměř) pro sebe. Naštěstí je tu zdatný to přihrávač v podobě skialpinistického (řiťo)lezce Jiřiny (resp. O. Vetchého). Poslední zápas Pepíka Hnátka je snímek pro všechny ty z vás (nás), kteří se v životě (alespoň po nějaký ten čas) honili zas tím kulatým nesmyslem, přičemž to nemuselo být nutně zrovna na vrcholové úrovni. Naopak „čím níže, tím lépe“. A byť to není apriorně o fotbalu jako takovém, troufám si (zde) jednoznačně tvrdit, že každý, kdo v životě hrál za nějaký ten tým, si v tom nějakou tu svou „vlastní“ scénu, (kdy se bude potutelně uculovat a souhlasně přikyvovat), najde. A že je to přehnané? Ale hovno! Pánové (sportovci), přiznejme si upřímně, nic tak spolehlivě nenadzvedne jako zcela „nevinně“ vyhlížející konstatování vaší partnerky (při prohře), byť to (s náma) myslí dobře: „vždyť je to pouze sport“.... No nic, končim komentář. Jdu prcat! :-) p.s. všechny ty z vás, kteří ste seriálovou předlohou nepolíbeni a máte obavy, že se budete v postavách (ději) hůře orientovat ubezpečuji, že tomu tak není a tento prequel si i tak užijete. Za sebe už pouze dodám: zklamán jsem nebyl (na to jsem se (příliš) bavil), nicméně musím (si) přiznat jedno. Ve světle (nejen) zdejších recenzí jsem čekal více. Na jednu stranu tento pilot jako samostatný snímek rozhodně obstojí, na stranu druhou však nutno (si) přiznat, u nejednoho dílu seriálu jsem se bavil více. Zda-li to bude faktem, že (téměř) veškerou pozornost na sebe strhává (byť vynikající) duo Krobot-Vetchý a ostatní nedostávají tolik prostoru a jsou jimi tím pádem zastíněny (téměř vymazáni) nebo to bylo způsobeno mým přehnaným očekáváním, nedokážu momentálně posoudit. Možná to přijde až s časovým odstupem nebo při opakované (Tv Nova) projekci. Uvidíme. 70% p.p.s. Když jdete na snímek se dvěma kamarády (kovanými Slávisty) dostává snímek potom další (neplánovaný) rozměr a nemůžu rozhodně říct, že by mi to nebylo po chuti :-) Byť přiznávám, s (mírnou) pachutí v ústech při záverečném (titulkovém) zavádějícím dodatku a jejich (nadneseným) komentářem „tak aspoň jeden, co při derby zařval“..... Každý Sparťan (resp. "sešívaný") totiž moc dobře ví, jak 270-é pražské derby dopadlo.... :-) (10.04.2012)

Podprůměrná epizoda seriálu roztahaná do celovečerního filmu. Krobot a jeho pasivně-aktivní drsňáctví ala: "hlavně vraťte ty podšálky", je sice hezké a vtipné, ale pouze v roli autobusáka, který prokládá regulérní komedii s vlastní dějovou linií, kde podšálky jsou jen zpestření, ne hlavní pointou celého filmu. Pokud se na nich totiž postaví celý film a jeho zápletka, stojí to většinou za hovno, protože třicetivteřinový vtip opakovaný hodinu v kuse už moc vtipný není. Místo zábavného a pravdivého vyobrazení české pralesní ligy, zápasů a "organizace", kterou si bral seriál na paškál, sledujeme jen útrapy infarktového dědka a jeho patálie v nemocnicích, kde po hodině svým motherfuckerským přístupem sere nejenom personál, ale i samotného diváka. I když seriál beru, tento film rozhodně ne. Není totiž ničím jiným než trapným pokusem Novy, vytřískat ze seriálu prachy v kině. To by se dalo celkem pochopit, pokud by ale ten film nebyl horší než nejnudnější díl toho seriálu. 20% (04.10.2012)

Ostře černohumorná kritika přízemních posedlostí a buranství vůbec. Pokud v tom někdo vidí oslavu a poctu sportovním nadšencům (a sportu obecně), je to patrně stejně beznadějný případ jako hlavní postava ve famózním podání Miroslava Krobota (on tu věčnou nerudnost snad ani nehraje...). Vtipné to je, ale mrazivá hořkost jednoznačně převládá (u seriálu je to spíše naopak). Jsem zvědavý, s čím přijde Jan Prušinovský příště, protože tenhle pán dokáže psát a točit typicky českou lidovou zábavu, která ale není lacinou křečovitou fraškou pro retardované publikum ve stylu posledních několika filmů Zdeňka Trošky. OKRESNÍ PŘEBOR (film i seriál) voní i náročným intelektuálům, a to už o něčem svědčí. BTW Vetchého "Jiřina" je asi nejrozkošnější vlezprdelkovská svině, jakou jsem kdy viděl. ;-) 70 % (16.09.2012)

Pepika Hnátka... skvělý střihy (stahuje králika a pak ho řeže příborákem), mezivtipy nejjemnějšího kalibru (mrňavý děti, co visí na klandru, a mají v záběru uřízlý hlavičky nebo celý vršky těla; Štěpánek z Básníků kardiochirurgem), nenápadná a neuvěřitelná zahuštěnost (každej pohyb každičký postavy v záběru je vtipnej a vydatnej sám o sobě, včetně dětí, zvlů a psů, není tam žádná hlušina a přitom to nepůsobí strojeně, nikdo nepřehrává, nikdo se nesnaží někým být nebo někoho představovat, všichni nojmálně jsou... **** střílení golásků, každý kratinký prostřih na kousek fotbalu, na brodění se řekou, každý tričko (Vultures; 66’s was the best year for emigrants...), nálepky na dveřích, po stěnách... dokonce i to Šišlalovo šišlání pořád rozesmívá svojí nehjaností a praktickou, odevzdanou suverenitou... jak mám Kjsobota ráda a fandím jeho ultimátním nárokům, tak fakt vrtím hlavou, jak to s těma hercema zase dokázal vyhnat o laťku výš, že tohle nemá žádný typický nešvary českýho herectví, že jsou pořád v akci, přitom přirozený, nepřehrávají a reagujou na sebe naprosto načasovaně, přitom je evidentní, že jim postavy rozhodně nepsal na tělo, že psal živý postavy, a ty herci se do nich dokázali vtělit...), důsledná lapidárnost a věcnost, dokonce až opovržlivost (takový ten odevzdaný postoj, jakože všichni přece víme, co musí přijít, a nestojí to za řeč, za pohled, ale říct a udělat se to musí) kamery, střihu, všech postav je uhrančivá, přitom u každé to působí občerstvujícně jinak komicky (magoj – doktoj – Slavoj), a člověk ani nedejchá, aby mu něco nezaniklo v šumu, jak si podávají ty stručné výměny, za nimiž tak jako tak probíhá na slovech nezávislý, naprosto nevyhnutelně se posouvající děj... **** Málokdy lze zažít ten zdánlivý paradox, kdy z rozpoznatelně pevného režijního vedení a promyšleně naplněného záměru povstane dílo tak přirozené ve svém účinku... a nejen nejlepší kvality řeckých dramat dělají z téhle televizní české komedie výsostný unikát... ty sardonicko-idylické záběry na sklízející kombajny na poli, na malebnou setmělou náves... kdy můžete v třetím plánu uvažovat o tom, jak se asi musí nudit strojvůdce, který to pokaždé s takovou vervou napere do oběti neznalé místních poměrů a vydané mu napospas... jak jsou patrioti proti cizákům... nebo jestli Hnátek neodstřihne spíš děti od houpaček nebo televizní kabel... a přitom – jak ústrojně působí všední realita vesnice a vidláků, přestože ji zrovna představuje plastová dekapitovaná labuť na okresní silnici... Sláva! Ne! Sigmia Olomouc. *~ (03.09.2020)