Katastrofin aineksia
Recipes for Disaster
VOD (1)
Obsahy(1)
„Nemůžu si čistit zuby, protože můj kartáček je z plastu," říká v dokumentu Johna Webstera jeho mladší syn. Rodina, žijící ve Finsku, se totiž rozhodla, že zkusí vydržet jeden rok zcela bez produktů, k jejichž výrobě nebo při jejichž použití je potřeba ropy. Touha minimalizovat svou ekologickou stopu se v mysli režiséra zrodila poté, co začal vnímat problémy spojené s globálním oteplováním a vyčerpatelností přírodních zdrojů. Vyměnit automobil za autobus, letadlo za vlak, motorový člun za veslici nebo nakoupit v obchodě základní potraviny však není vždy snadné, zvlášť pro rodinu s dětmi. I ti sebevíc motivovaní začnou pochybovat, když se věci komplikují a způsobují nepohodlí. Uvnitř čtyřčlenné rodiny tak brzy vznikají rozkoly. V průběhu roku se z původního pevného rozhodnutí přejít na ekologicky přijatelný způsob života postupně slevuje ke kompromisům a jednodušším řešením. Lze se chovat ekologicky, a nezničit přitom rodinné štěstí? Podstoupili byste sami takový experiment? (Jeden svět)
(více)Recenze (16)
Zajímavý experiment, který se nijak nevymkl kontrole (výrazně) a Johnny si to všechno pěkně rozpočítal. Co se týče výsledku, tak jeho rodina to "dobrodružství" přežila a on sám sebe "tak trochu" uspokojil příznivými procenty. Celkem jsem se bavil, nicméně jsem přesvědčen, že kdyby ještě chvíli prudil, tak by se moc hezký a milující pohled jeho hezké ženy proměnil v něco pro Johnnyho moc ošklivého...:) ()
Nemůžu úplně souhlasit s extrémním a docela šíleným pokusem této rodiny, ale celý dokument se mě poměrně líbil. Bylo to docela zajímavé, svižné, trochu poučné (hlavně z ekologického hlediska) a taky trochu vtipné. Bezropná dieta dala vzniknout i pár napjatým situacím uvnitř rodiny. Johna Webstera, hlavního iniciátora této "šílenosti", asi nepotěším, protože po zhlédnutí jeho dokumentu si takto krutou dietu rozhodně naordinovat nehodlám. Bez kartáčku a zubní pasty to prostě nejde! PS: měl si pro toaletní papír zajet k nám, dá se tady sehnat totiž i takový, který není balený v plastu. ()
Pan Webster je krapítek extremista. Jeho pohnutky a záměr sice naprosto chápu, ale čeho je moc, toho je příliš. To je totiž tak, když člověk začne zabředávat do nějaké problematiky a ony pořád vyvstávají další a další souvislosti. Chvilku už jsem se docela obávala o duševní zdraví celé rodiny. Párkrát jsem dokonce měla chuť povídat si s televizí a zvolat:"To chce klid, Johne." Ta anabáze kolem pátrání po bezplastovém toaleťáku byla trošičku přes čáru. Sháněli jej snad půlku věčnosti. Ale potěšilo mne, že v našich krajích máme komodity, jaké ve Finsku ne. Ve večerce na rohu mají u nás plný regál toaletního papíru baleného jen a pouze v papíru :-). ()
Bylo zajímavé zhlédnout poměrně šílený způsob, jak se v domácnosti obejít bez plastů. V dnešní době je nedílnou součástí život obklopený plastovými lahvemi a všemožnými výrobky, které z jiného materiálu nikde neseženete. Tento styl života bych nejspíš nezvládla, už jen z důvodu, když byli v obchodním domě nakupovat... pro nás všechny je tohle normální způsob života, nikdo si neuvědomuje, kolik se tohoto kolem nás objevuje. Shánět všemožně toaletní papír, který není zabalený v plastě (i když u nás se vyskytují i obalené v normálním papíře), vyrábět si vlastní zubní pastu a prostě se celkově vyvarovat tohoto pro nás životního rituálu, je poměrně nemožné a podle mého názoru po čas dokumentace tohoto filmu i tato rodina ÚPLNĚ bez koupi plastů nežila. ()
Ekologická "Rodinná pouta" založená na úplně jeblém, bezefektivním a nemožném pokusu? Pardon, ale žít bez ropy a přitom si čistit zuby plastovým zubním kartáčkem nebo si ekologicky utírat prdele levou rukou mi přijde mírně retardované. A jako perlička na závěr přichází geniální nápad s ekologickým palivem. Je přece naprosto ekologické a normální projezdit 300 km jen proto, že jedu natankovat biopalivo, které cestou zpátky stejně spálím. Sečteno a podtrženo - nehorázná a absolutně nedomyšlená hovadina. ()
Reklama