Jeden den

Čakal som to oveľa slabšie a to hlavne kvôli Anne Hathaway, ktorú väčšinou znesiem iba v malých dávkach; opak je však pravdou. Toto je prvý film v ktorom ma presvedčila, že z nej raz bude fakt slušná charakterová herečka. Ona, on, atmosféra priebehu rokov a námet samotný občas siahali až na vrchol, aj keď päťhviezdičkový film to samozrejme nie je. Ženské, smutné, pekné. (06.04.2012)

S potěšením konstatuju: duch knihy zachován! Uživ. Galadriel píše: útržkovitě vybrané a doslova opsané pasáže, v nichž bych se (bez znalosti knižní předlohy) ztrácela. Nesouhlasím. Pravdou zůstává, že film není (a nikdy nebude) kniha, ale jedním dechem dodávám: zde se škrtalo s citem a to nejdůležitější bylo ponecháno. Dokonce si troufám tvrdit, že to proškrtání snímku v drtivém počtu případů prospělo. Kniha byla v pár pasážích zbytečně rozvláčná (čti doslovná). Pokud bych měl něčím (předlohou neposkvrněného) diváka nalákat, tak vyjma originálně pojmutému konceptu mapujícího tentýž den po dobu 20-ti let (tj. od 15. července r. 1988 – do 15.července r.2008) bylo by to bezpochyby příjemně bezprostředně civilní herecké duo A. Hathaway-J. Sturgess. Oba bezezbytku naplňují moje (knižní) představy dotyčných hrdinů. Tj. bezstarostného volnomyšlenkářského frajírka Dextera, řešícího tak max, na který večírek (za)jít, kterou holku přefiknout pro dnešní večer, tak i mladá zapálená studentka Emma plná ideálů, dychtící měnit (zachraňovat) svět, včetně jejich „vystřízlivění“ životem , kdy se jejich osudy (vy)mění a Emma je ta, která se dočkává úspěchu (v podobě uznávané dětské spisovatelky), byť (osud tomu chce) ze svého štěstí se nemají radovat dlouho. Klišovité, patetické, přeslazené, s citovým vydíráním a happyendem na konci.... Mně se derou z úst spíše slova jako snímek ze života s dovětkem, že pokud by tohle měl být „přeslazený“ KONEC (směr), kterým se budou od této chvíle ubírat současné snímky, stal by se ze mě „na stará kolena“ snad i fanda žánru. SPOILER! Hovno přeslazený konec. Stejně jako v případě knihy, žádná sladkobolná srdceryvná donekonečna protahovaná scéna. Jednoduše stroze úderné: autobus – prásk a konec resp. začátek něčeho nového, protože ač to v dané chvíli tak nevypadá (a hrozně to bolí) život jde dál, žít se musí a platí tolik otřepané, ale nesmírně pravdivé „čas je lék na všechny rány“. Nic pro puberťáky, nicméně Ti, kteří mají již nějaký ten (ne)úspěšný vztah za sebou, párkrát jim život nafackoval...., si „kus toho svého“ zcela jistě najdou. P.s. když vidím, čemu všemu se tady bez váhání přišpendlují 3-4* a tomuto snímku se dostává * 2, ty 4* (si pro sebe) hravě obhájím. (04.01.2012)

Strašná nuda. Jim Sturgess neumí hrát, Lone Scherfig točit, a Anne Hathaway? U ní jsem se nikdy nedokázal rozhodnout, jestli je to ošklivka s občasnými světlými chvilkami, kdy si na ní dá koukat, nebo krásná holka, která ale někdy vypadá strašně ošklivě. Tenhle film mě totálně minul, uspal a k smrti znudil - naprostá ztráta času. (10.01.2014)

Jako kdybych viděl výcuc z Nicholase Sparkse, Love Story a námět převzatý z divadelní hry Každý rok ve stejnou dobu, resp. filmového zpracování této hry... Za každým záběrem, za každou replikou jsem si říkal, tohle zaznělo v Šarádě s Audrey Hepburn a líp, tohle je scéna z jiného filmu. Prostě slepenec, který se autoři rozhodli ukončit tím nejvíce očekávaným způsobem, protože je to přece drámo, ne? Ani mi nepřišlo, že by to mezi herci jiskřilo a vztah mi přišel takový násilný... vlastně jsme se ani nedozvěděli, čím zajímavé ty postavy měly vnitřně být. (11.12.2011)

Oproti knížce to nutně klouže po povrchu, co se týče charakterového prokreslení postav (introvertní idealistická romantička/extrovertní hajzlík-sukničkář) a člověk se za ně tolik nebije hlavou do zdi za to, jaké třeba v knize dělají oba boty. V tomto duchu šla dál Linklaterova trilogie Before, která funguje na podobném konceptu a vztahu mezi protagonisty (akorát, že Richard to směřoval do opačného vyústění), kteří jsou mnohem barvitěji vykresleni - neurotička/snílek. Ale jo, je to pěkná romantika na slzičku v oku :) (18.06.2014)