Le Havre

Já nevim, ale Aki Kaurismäki už má asi svoje nejlepši roky za sebou nebo co... Mužu řict, že i když vizuálně se mi to líbilo, dějově nuda jak vysoplenej fracek na chodníku. Taky nechápačky, v jaké době se to vlastně odehrávalo. Bylo to retro? Ale jaktože tam teda měli mobily, eura a sem tam bylo vidět nějaké novější auto? Ale to oblikání, atmosféra, prostředí, chování, to zas retro je... Fakt nevim, co to mělo znamenat. A taky jsem asi nepobral ten závěr, jakože udělal dobrej skutek, tak se mu uzdravila žena? Prostě to byla nuda a ještě že to trvalo jenom hodinu a půl, i když já bych to aji tak zkrátil na polovinu... (21.08.2013)

Zasa mám motiváciu existovať a chuť žiť ! Zima sa mi zrazu začala vidieť teplejšou, temnota svetlejšou a beznádej znesiteľnejšou. Aki Kaurismäki udáva smer mojej duši! Postava Marcela Marxa je kúzelná. Už sa dokonca ani tej staroby nebojím. A musím si zohnať oblek! Le Havre je svetlom v chmúrach všedných dní! (07.03.2012)

Skromné kulisy Le Havru hostí bohémského čističe bot, co lpí na mrtvém řemesle v době tenisek... a podobná je celá jeho životní filozofie. Film, u kterého těžko rozpoznat, o které době vypovídá i ve které vznikl a spíš než o osobách vypraví o lidských povahách... prostě Aki Kaurismäki, který zrovna není mým oblíbeným importérem severského zboží, jen od něj občas okusím novinku, abych zjistila, že technologie výroby stále neprošla inovací, která by mě nalákala k pravidelnému odběru. (01.07.2014)

kto pozná kaurismäkiho tvorbu, toho neprekvapí ani štylizované "toporné" herectvo, ani svietenie, ani divadelná "nadsázka", ani naivno-literárne dialógy a ani "altruizmus" a optimizmus, ktorým sú predchnuté postavy i dej; kto však pozná kaurismäkiho, uzná, že "le havre" nevykazuje až taký vysoký stupeň svojbytnej koherentnosti ako napríklad život bohémy, juha, hamlet podniká; dôvod je jednoduchý: aki pustil do svojej špecificky štylizovanej a "umelej/umeleckej" diegesis príliš veľa autentického, neumeleckého sveta - nielen až "nekaurismäkiovsky"aktuálnou témou, ale hlavne zaradením prvkov, ktoré nemohol "režijne" ustrážiť a vltačiť im ráz svojej štylizácie: zábery na mesto, utečenecké tábory, reporzáže v televízii, rádiu, novinách... kto však pozná kaurismäkiho - ale aj kto ho nepozná - sklamaný nebude a dostane veľa humoru, nádeje, optimizmu a kvalitnej filmárskej roboty s výborným castingom a jedinečným, seversko-francúzskym šarmom v ojedinelom žánrovom koktejli (13.05.2012)

Posmutnělá komedie s neodolatelným francouzským "pseudoretro" šmrncem se pro mě stala jedním z milých překvapení letošních Varů. Jak hlavní hrdina, tak lidské slabůstky chápající inspektor, jako by se vrátily ze zašlých časů stříbrného plátna a dokázaly projasnit únavou a filmovými depresemi prodchnuté poslední dny festivalu. Závěrečný Happy end ve své záměrné pohádkové umělosti až zabodá u srdce. (08.07.2011)