Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
André Wilms, Jean-Pierre Darroussin, Kati Outinen, Blondin Miguel, Elina Salo, Evelyne Didi, Quoc Dung Nguyen, Pierre Étaix, Jean-Pierre Léaud, Laïka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh sympatického čističe bot, který dávno rezignoval na své umělecké literární ambice, se odehrává ve francouzském přístavním městě Le Havre. Hlavní hrdina Marcel Marx žije šťastně ve své čtvrti s milovanou ženou Arlettou, tráví čas ve svém oblíbeném baru, až do okamžiku, kdy mu osud vrhne do cesty třináctiletého afrického mladíka na útěku. Marcel se rozhodne zachovat jako správný muž a chlapce uchránit před policií a následnou deportací. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (192)
Pohádka o dobrotivém muži, kterak ve francouzském přístavu (nejsem schopna udělat ze slova Le Havre přídavné jméno) k africkému uprchlíkovi přišel. Stylizace do velkých francouzských detektivek (zejména první půlka filmu) mi tak úplně nesedla, ale následné hledání správného řešení bylo dobré. Vtipné, francouzsky brilantní a nakonec snad až příliš snové (koncert, konzilium v nemocnici). ()
Posmutnělá komedie s neodolatelným francouzským "pseudoretro" šmrncem se pro mě stala jedním z milých překvapení letošních Varů. Jak hlavní hrdina, tak lidské slabůstky chápající inspektor, jako by se vrátily ze zašlých časů stříbrného plátna a dokázaly projasnit únavou a filmovými depresemi prodchnuté poslední dny festivalu. Závěrečný Happy end ve své záměrné pohádkové umělosti až zabodá u srdce. ()
I když už jen vychází sám ze sebe a nic nového se Kaurismäki neučí, dokáže diváka pobavit absurdním humorem i dojmout ho tím, že někde, třeba v přístavu Le Havre, žijí dobří lidé, kteří nečekají za svou pomoc nic na oplátku. Navíc když strojeně mluví a hrají spíš jako na divadle, budou jeho stylem překvapeni aspoň ti, kterým jeho jméno nic neříká. ()
Multikulturní Kaurismäki. Kamerou, hudbou, atmosférou, je to pořád on. ale dějově to byl snad jeho nejnerealističtější film. A jelikož pochybuji, že by to všechno bylo míněno jako vtip, tak se bohužel zklamání nevyhnu. Už v úvodu mě zarazila ta scéna, kdy malý uprchlík uteče policii (i když před nimi pár vteřin stojí a tupě na ně zírá), protože byla podaná strašně směšně. A jak už jsem psal, že by to bylo míněno jako vtip, o tom pochybuji. Tentokrát mě ani tolik nechytla ta Kaurismäkiho typická atmosféra, ani nevím přesně proč, asi tou nízkou realističností nebo větším počtem herců? Nebo proto, že mi nesedlo téma? Ta finální myšlenka je sice hezká, ale filmů o hodných uprchlících, které chce zlý systém vyhostit, vzniklo v poslední době dost a Le Havre k tomuto tématu přistupuje strašně zjednodušeně, snad bych se až nebál použít slovo černobíle. Dobré postavy jsou prostě dobré, zlé jsou zlé, žádná není neutrální a i to je jeden z důvodů, proč tomu všemu chybí realističnost. A abych dával plný počet jenom proto, že ten film je jako pohlazení po duši - sorry, ale jisté chyby se odpustit nedají a když budu chtít pohlazení po duši, pustím si radši Až na konec světa, které mě kdysi nabilo strašně pozitivní náladou, nebo (pokud bych měl zůstat u Kaurismäkiho) Muže bez minulosti. Le Havre bohužel musím zatím označit jako nejslabší Kaurismäkiho film. 3* ()
Filmů produkovaných zčásti z Finska a Francie jsem doposud moc neviděl (konkrétně ani jeden). Překvapivá kombinace FRANTÍCI + TY ZE SUOMI vyšla náramně (když vezmeme v potaz nízký rozpočet). Právě nízký rozpočet musíme bráti nejvíce na zřetel. Nečekejte žádné vychytávky z US - Režisér Aki Kaurismaki (dle jména nejspíše FIN či FRANTÍK s otcem ze Suomi) vytěžil z minima dost. Samozřetelně, že maximum to není, ale to taky nikdo od festivalového filmu nečekal. Děj ve FRANCII = opět Vás potěší černoušek (stejně jako v Untouchable Omar Sy). Le Havre je klidným prozaickým městem, kde není o bídu nouze. V jistých pasážích pohádkově přikrášlena tendence ostatních pomáhat. Konec MALINKO rozpačitý - alespoň žena měla zemřít (avšak nic proti Kati Outinen). Zhlédnutím snímku LE HAVRE můžete jenom získat. 79% ()
Reklama