Avatar: The Way of Water

Méně té vody, chlapče, méně té vody! Jsem stále velký fanda jedničky, která skrze jednoduchou narativní strukturu o hrdinovi-outsiderovi, spasiteli ušlechtilých divochů, fungovala jako euforický průlet jiným světem. Dvojka je v zásadě natahovaná a děravá soap opera o rodině řízené militantním otcem, která se stěhuje do nového hoodu a nemůže si tam zvyknout. Ponechme stranou, že dramatickým motivacím věnoval Cameron podstatně méně pozornosti než poslední rybě pod hladinou. I tak působí tři třetiny filmu nesourodě a dialogy, které nikdy nebyly silou Avatara, ještě víc škrábou v uších tezovitostí. Jako epický technologický reel to ovšem vyráží dech a ten podmořský National Geographic jsem si v HFR užíval opravdu královsky. V té plynulosti a tekutosti je něco skutečně opojného. Bohužel 192 minut si pro sebe emocionálně ukradne zmrzačený keporkak, který má tu podstatnou výhodu, že nekecá (a ani jeho retrospektiva není odvyprávěná zrovna hladce). Ano, Cameron je skvělý řemeslník a iluzionista, nicméně jako vypravěč tu pro mě výrazně nakročil k failu. Nedá se mluvit o rozvoji mytologie, všechno je jen variací, metafora přírody jako láskyplné jednoty je čím dál tím naivnější a popravdě čekat na trojku a ohňový lid se mi po téhle akvaterapii chce zas o něco méně. Těžko jsem během projekce odháněl myšlenku, že v tomhle zpracování bych si rád vychutnal top sci-fi. Avatar to bezpečně není! (02.01.2023)

Je to strašně, strašně divně sestříhané. Ale brečela jsem, když Kate Winslet řekla: "I ride." A taky jsem doufala, že se plukovník přidá na stranu domorodců. I když si pořád myslím, že pokud Cameron bude pokračovat v chrlení dalších, tak k tomu nakonec musí dojít. A ještě mám tedy potřebu dodat, že se mi to líbilo o dost víc než první Avatar. Neytiri je sice skvělá, ale Jake je (jakkoliv jsem zjistila, že mám vlastně dost ráda Sama Worthingtona, nejvíce ovšem, když mluví s australským nebo zélandským přízvukem) opravdu nepříliš zajímavá - nebo prozkoumaná - postava. I velryba s useknutou ploutví má víc charismatu a dějového zastoupení než on, teoreticky hlavní postava (?). Škoda, že to nebylo ještě víc streamlined jako příběh těch dětí. Všichni mlaďoši fantastičtí. Závěrečnou rage against the machine jsem si nicméně dost užila/oplakala. (31.03.2023)

James Cameron opět ukázal Hollywoodu, kdo je král filmových blockbusterů. Jeho druhý Avatar je i přes tříhodinovou stopáž zábavná podívaná od začátku až do konce, která v ideálním tempu dávkuje dech beroucí audiovizuál a osobní příběhy starých i nových hrdinů. Pandora je snad ještě krásnější než minule, nováčci sympatičtí a Cameron udržuje tempo od začátku do konce bez jediného zaškobrtnutí. A po třinácti letech ukazuje, že je pořád o velký kus dál než většina hollywoodských filmařů. (14.12.2022)

James Cameron nepřeskočil svou vlastní laťku, i když by rád věřil, že ano. Jednička Avatara byla vizuální orgasmus, tohle je už prostě "jenom" hodně dobré. Cameron vzal svou vlastní jedničku, přilil trochu svého vlastního Titanicu, vypůjčil si špetku (dost velkou) Pána velryb, dochutil to PC hrou Subnautica, další ingredience už byly doplněny jen ve stopovém množství, celé to rozmixoval, protřepal, nechal usadit a scedil do silně poživatelné substance. Ta asi bude bourat žebříčky návštěvnosti a peněženky producentů nechá nabobtnat více, než je záhodno, ale do historie filmu se zapíše hlavně jako "jeden z mnoha" efektních blockbusterů. Za vidění to ale stojí, to bez řečí. P.S.: Rodiče se mají poslouchat, darebové. :-P (09.01.2023)

Cameron nás zase nutí nenávidět lidstvo a slintat nad limitama vizuálu, který (opět) posunul někam mimo naši planetu. Nebudu lhát - vzhledem k dějové lince, kterou jsme znali už z traileru, jsem nečekal, že mě Avatar dokáže teleportovat na 3 hodiny někam na Pandoru - on to ale udělal a druhá projekce v IMAXu je nutností - 90%. Bravo! (13.12.2022)