PIKO

Docela zvláštní film. Na jedné straně se tváří jako vizuálně umělecká záležitost. Na straně druhé jako perfektní výpověď a dokument. Vizual je super, kamera taky, hrozné jsou ale herecké výkony a tím jde film jako FILM dost do kopru. Pokud ale vnímám film jako dokument a výpověď, tak to nemá chybu ...Opravdu hodně zajímavé, přesné, nezkreslující, specifické. Finále je až úsměvné ve zjištění, že ti největší feťáci končí v Bohnické léčebně v Praze dvakrát. Jednou jako narkomani, po letech jako terapeuti ... :-)) (21.08.2011)

Perník, piko, čégo či peří. Aneb první vařiči u nás. Kousek ambiciózního režiséra Tomáše Řehořka má několik nadějných pasáží, solidně kombinuje prvky hraného filmu s dokumentárními záběry. Představuje vařiče a narkomana, expolicistu z protidrogového oddělení i bývalého frontmana metalové kapely, který do toho rovněž několikrát spadnul. Místy má vyprávění šťávu, jindy by si divák představoval podrobnější souvislosti a klidně by se podíval ještě dál. Atmosféra je solidně depresivní, zvuk jen umocňuje bezvýchodnost situace. I když pád na samé dno mám raději v klasické hrané podobě. Díky, nedám si. (08.07.2019)

Film s hraným obrazom a dokumentárnym komentárom je určite pútavejší, ako keby to bol iba dokument s hovoriacimi hlavami. Užijeme si aj niekoľko zážitkov v delíriu, len opakujúce sa zábery a občas nudný komentár mierne kazia dojem. Možno namiesto skráteného celovečerného trvania by stačil aj dokumentárny 50-minútový formát. Film celkom vyvracia dojem, že socialistický človek nepotrebuje drogy. Hoci nie všetky osudy sa skončili šťastne, hlavný protagonista rozpráva svoj príbeh usmiaty pred kamerou a na konci si herci pokecajú so svojimi skutočnými predlohami. (27.03.2014)

Unikátny dokument ukazujúci príbehy ľudí stojacich pri vzniku pervitínu. Svojim spôsobom máme šťastie, že ho môžeme vidieť, pretože z radov uživateľov ich prežilo veľmi málo. Prepojenie hraného a "obyčajného" dokumentu funguje veľmi dobre, k tomu treba pripočítať kvalitné spracovanie hranej časti tak z pohľadu hereckých výkonov, kamery, maskovania, ale aj minimalistickej hudby. A ak sa niekto niekedy pohrával s myšlienkou skúsiť pervitín, tak nech si PIKO pozrie a myslím, že ho to za tých 80 minút ľahko prejde. A netreba na to žiadne presviedčanie, stačia skutočné príbehy dvoch uživateľov. (27.07.2011)

Prapodivná syntéza dokumentárního přístupu a hraného filmu. Nesympatický casting, přítomnost klasických klišé z filmů o drogách, místy šokující záběry. Rádoby temnou sekvenci s partičkou feťáků ve vítkovském tunelu považuji za nejstupidnější část celého filmu, a stálo by za námahu zjistit, v kolika českých filmech si již ten nebohý tunel zahrál tu samou, do blba opakovanou roli. Piko je soukromé divácké peklo, na kterém jsem za nejzajímavější shledal stručný nástin dějin pervitinu, o kterém jsem až dosud v podstatě netušil vůbec nic. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se z Řehořka mohl stát můj nový oblíbenec mezi českými tvůrci. (18.03.2012)