Další rok

Cenný pokus o příspěvek do generační kinematografie vyššího věku, trochu à la Zlaté jezero, ale „artověji“. Tedy, mezi námi, postavy jsou klišé na klišé – vzorově bezkonfliktní páreček uprostřed, kolem něj ukázková neurotička (Lesley Manvillová v prvotřídní herecké etudce krade celou show pro sebe), hodný a zlý syn – hotoví Jasoň a Drsoň, dokonalá nastávající snacha, naprosto zdrcený truchlící vdovec, jako čisté spektrální barvy, nikde ani náznak nějakého složitějšího charakteru – a příběh jde v podstatě odnikud nikam, ale ani jedno kupodivu zas tak nevadí. Tím, co je tu pěkně rozpitváno, co dělá z koukání požitek, místy kouzlí úsměv na tváři a místy provokuje k myšlení, jsou různé druhy mezilidské komunikace, pojednané jako nesnadné překonávání bariér, bez kterého by ovšem ta naše bezútěšná existence nedávala už vůbec žádný smysl. A líbila se mi citlivě udělaná muzika v zajímavém obsazení housle, cello, hoboj, harfa a kytara. Celkově lepší *** a pocit dobře stráveného času. (22.02.2011)

Upřímně přiznávám, že nepatřím mezi skalní příznivce "malých velkých" dramat, ale Another Year mě svou upřímností naprosto dostalo. Podobné filmy se těžce popisují, mají prostě své kouzlo, které bez shlédnutí nepochopíte. A Another Year má oproti té řadě snímků s podobným posláním navíc ještě jednu obrovskou výhodu: i přes více méně čistě konverzační děj a dlouhou stopáž nepůsobí nudně. Výborné, skutečně výborné. (07.11.2010)

Brilantní minimalistické konverzační drama, ve kterém se zdánlivě nic významného neděje, ale všímavého a vnímavého diváka nemilosrdně postaví před mnohé reflexe a sebereflexe vlastního života, postojů k němu a vztahů mezi ním a ostatními lidmi. Diváka, který neumí číst mezi řádky a který by tedy nedokázal vypozorovat, co se mezi postavami skutečně děje, by tento film naopak musel po 10 minutách unudit k smrti. Pro postavy typu Mary nebo Kena se ve filmu nenabízí takřka žádné východisko, z čehož poněkud mrazí v zádech, neboť každý máme v sobě kousek z nich - každý jsme přinejmenším občas stěžovatali nad svým osudem, každý někdy lamentujeme nad tím, co jsme si v zárodku sami zařídili, přestože mnohdy ostatním nedáváme nic znát a ani sami sobě si tuto skutečnost nepřipouštíme. Připomnělo mi to podobný, avšak ještě přímočarejší film Den cvoka. (26.01.2011)

Narozdíl od českých filmařů točí Mike Leigh mimo jiné filmy o normálních lidech. Tedy ne nutně něco vyhroceného. V rodině hlavních hrdinů se toho za ten rok změní málo, možná i proto je nejzajímavější postavou rodinná přítelkyně Mary (Lesley Manville), která během těch dvou hodin projde nějakým psychologickým vývojem. A nezdá se mi, že by ta proměna byla nějak „příjemná“. Každopádně velmi dobrý film o obyčejných věcech, jaké se stávají obyčejným lidem. (09.02.2011)

Dokonalé herecké predstavenie! Autentické bezprostredné reakcie všetkých zúčastnených, pri ktorých som mal častokrát pocit, že sa ani nedívam na film, ale niekomu do obývačky. Lesley Manville, britský klenot, zatienila ostatných a po práve dostala na plátne najväčší priestor. Prekrásne zobrazenie plynulosti života, kontrastu medzi stabilným súžitím Toma a Geri a labilnou, plachou a poplašenou Mary. Režisér Mike Leigh ma svojim spôsobom práce na pľaci úplne ohromil. Po filme som ostal v nemom úžase, aj vďaka poslednej scéne, či skôr obrazu. Welcome to my Top Ten !!! (14.08.2011)