Marti, dupa craciun
Tuesday, After Christmas
Utorok po Vianociach
Režie:
Radu MunteanKamera:
Tudor LucaciuHrají:
Mimi Branescu, Maria Popistasu, Mirela Oprisor, Dragoș Bucur, Victor Rebengiuc, Ioana Blaj, Silvia Nastase, Adrian VãncicãObsahy(1)
Paul je úspěšný čtyřicátník. Má milující ženu, malou dcerku a taky milenku. Ta ho sice netlačí do žádných zásadních rozhodnutí, ale Paul si začíná jasně uvědomovat, že se musí rozhodnout, které z žen dá ve svém životě přednost. Rozhodnutí padne o vánočních svátcích. Civilní drama režiséra Munteana (Papír bude modrý, Boogie) vypráví univerzální příběh muže, který se v pasti své vášně rozhodne zachovat přímo, i když následky nemůže dohlédnout ani on, ani jeho blízcí. Film je natočen se silným smyslem pro detail, dramatickou stavbu příběhu a jeho hlavní devízou jsou mimořádné herecké výkony tří hlavních představitelů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Rumuni skoro nikdy nezklamou. Tady sice trvá, než se to konečně rozjede a ta první polovina je poměrně nudná a někdy i zbytečně natahovaná, ovšem v druhá polovina je zajímavější a minimálně od scény přiznání je ten film přesně takový, jak jsem čekal. Nevím, čím to je, ale Rumuni většinou dokáží z mála rozehrát pořádné drama. Věnují se realistickým tématům co nejrealističtějším způsobem, jemuž je podřízen i styl kamery, vždycky v něm hrají skvělí herci a vždy dokáží vyvolat silné napětí u scén, které by kdekoli jinde vyzněly nijak nebo banálně. Stejný případ je i Úterý po Vánocích, který i přes tisíckrát obehrané téma dokáže působit jinak, (od jisté chvíle) podmanivě a jak už jsem psal, realisticky a napínavě. Navíc má docela dobře promyšlené postavy, jen na psychologii by se dalo ještě zamakat (a nějak mi uniklo, proč si ten chlap našel milenku,ale třeba to tam je a já to jen přehlédl). Na filmy Cristiho Puiu to sice skutečně nemá, protože Smrt pana Lazaresca, Sieranevada a Aurora jsou někde výš, nicméně Úterý po Vánocích je i tak další povedený rumunský počin a celkově bych mu dal slabé 4*. ()
Predstavte si, že si chcete napustiť vaňu plnú vody - vyžívať sa vo filme, všetkých jeho aspektoch. Zistíte, že voda z kohútika netečie, len sem tam kvapne - film je ohlodaný na kostru, sterilný a studený, dokonca bezduchý. Videné na otváracej projekcii nového artového kina Lumiere, bývalý Charlie s. ()
Je všeobecně známo, že filmy rumunské nové vlny si zakládají na minimalismu. Radu Muntean však ve svém čtvrtém celovečerním filmu dotáhl tuto strategii až na téměř nejvyšší možnou míru. Většina scén je komponována do jediného statického obrazu, ve kterém se odehraje určitý dialog. Tyto scény se navíc odehrávají v šedivých bytových prostorech. Muntean nás tak svým minimalismem doslova nutí pečlivě sledovat herecké výkony a pomalý vývoj jednoduchého příběhu. Navzdory nenápadnému vývoji film pozvolně vrcholí až do závěrečného záběru, který je, podobně jako u mnoha jiných filmů rumunské nové vlny, velmi působivý, významotvorný a ukončený ostrým střihem. Hezká ukázka naprosto jednoduchého a civilního filmu, který ale má přesto hodně co říct. ()
Umělecky kvalitní, mrazivě depresivní film, čerpající námět z typického jevu současnosti, totiž nerespektování posvátnosti manželství a šíření mimomanželských vztahů jako normální. Ačkoliv ani zde, podobně jako v dalších umělecky vynikajících rumunských filmech, není explicitně vyjádřena žádná naděje (není zde Bůh), přece jen důslednou dokumentárností každodenních života v nevěře tne do živého, a rozhodně není určen ke kratochvilnému rozptýlení... ()
Nevěra a její přiznání manželce, o nic víc tu nejde. Jenže tahle zdánlivě banální situace tu vypadá velmi realisticky a zejména ústřední herecká trojice tu předvádí herecký koncert v civilní formě. Tedy minimum přepjatých scén, zato tváře, ve kterých má význam každý mikroskopický pohyb svalů či očí. Režisér pak příběh nejen pečlivě vystavěl, ale natočil ho s citem a smyslem pro důležitost zdánlivě nenápadných detailů. Pozoruhodné dílo. ()
Reklama