Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (284)
Nejdřív jsem trochu pochyboval, ale nakonec jsem si pustil obě verze s různým hereckým obsazením... a každá vyniká v něčem jiném. Seminář i hra samotná se povedly, i když k úplným vrcholům divadla asi nepatří. Rozhodně je tam ale několik povedených hlášek. "Protože zjistili, že to tak nevypadá." nebo "Z toho mi naskakuje husí kůže" a jiné fórky na Husovo upálení. Líbilo se mi, jak divadelníci-cimrmanologové vyjádřili svůj názor na padělání rukopisů, potažmo vymýšlení historických událostí a postav a udělali si srandu sami ze sebe a svého celoživotního díla. Jinak samotné představení je možná až moc zahlceno historickými postavami a událostmi a chápu, že člověk musí být sběhlý v českých dějinách, aby pochytil všechny detaily a související vtipy. ()
K lístku jsem přišel jako slepý k houslím. Do práce mi zavolal kamarád, jestli nechci jít večer na České nebe do DJC. Tomu jsem se samozřejmě nebránil, tudiž jsem dostal lístek, na který se stojí fronty přes noc, jen tak, mírnix týrnix. Těšil jsem se. Poslední hra, konečně něco nového, ne pořád ty staré "nudné" hry, které zná člověk slovo od slova nazpaměť... Ano, pořád je to typický Cimrman, typický inteligentní humor, typické hlášky, ale už to nějak není ono, už to je asi trochu křeč. Děj hra v podstatě nemá, postavy akorát sedí a vzájemně si nahrávají na vtipy. Ty jsou sice povětšinou dobré, některé dokonce vynikající (s odhlédnutím od vtipů praotce Čecha typu "Bedřich Podmáslí, pardon, Smetana" apod.), leč celkový dojem byl poněkud rozpačitý. Objektivně bych šel určitě níže, leč nějak nemám to srdce... 90% ()
České nebe jsem viděl nejdříve naživo v divadle ve "Svěrákově" a později doma na dvd ve "Smoljakově" verzi. Je to krásná oslava českého vlastenectví a velikánů naší země. Ale je fakt, že kvalita humoru je ve srovnání s jinými hrami o poznání slabší a občas krkolomná (těch narážek na Husa bylo přecejenom moc). Proto "jen" ty 4*, jinak sem se solidně bavil. "To tady nikomu nevadilo, že s jednou měl svatbu a s druhou pět dětí?" - "Byla to její sestra, takže to zůstalo v rodině." ()
No... Tahle hra je dobrá podle obsazení. Se Svěrákem coby Husem je to prostě lepší, co si budeme nalhávat. Smoljak naopak zvládá seminář. I tak je ale tenhle Cimrman veskrze zbytečný, skoro neobsahuje typický humor a hlavně zabíjí skvělou symbolickou myšlenky zmizení Cimrmana spolu s první světovou válkou, která v sobě měla jediná víc síly a hlubokomyslnosti než celá tato hra, jež se skládá spíše z očividných a jednoduchých vtipů, které jsou maskovány tím, že autoři využili hodně historických postav a faktů, čímž uměle vyvolali pocit chytrosti. ()
Pozdní tvorba Cimrmanů lehce ztrácí oproti původním inscenacím, ale i tak se rozhodně jedná o absolutní strop čehokoliv komediálního, co vzniká v našich luzích a hájích. Vtipně zasazené historické osobnosti do svérázného příběhu a další skvělá role pro Jaroslava Weigla. Jeho Hus je opravdu největším kladem Českého nebe a především o jeho osobu se opírají ty nejvíce vtipné momenty. Jsou to prostě Cimrmani. Tady vedle nešlápnete. ()
Galerie (10)
Photo © Originální Videojournal
Zajímavosti (17)
- Záznamy těchto her jsou natočené tak, že jedno obsazení přednáší a druhé hraje. Jediný případ, kdy to v daných záznamech neplatilo, je scénka Flaška a Krabice, kde vystoupil v obou verzích Václav Kotek. (mnaucz)
- V této hře nikdy nebyl obsazen Pavel Vondruška, ačkoli se hry dožil. Bylo to kvůli jeho paměti, která mu postupně „vyhasínala“. V roce 2008 hrával už jen továrníka Meyera, šikovatel Vogeltanze, Náčelníka Línou Hubu a dirigenta. (mnaucz)
- Autoři uvažovali, že v „České nebeské komisi“ zasedal i František Palacký. Jenže nakonec ho ze hry vyřadili, protože nenašli moc míst z jeho života, které se vžili a ví o nich každý (jako např. upálení Jana Husa, zabití Sv. Václava jeho vlastním bratrem atd.). „My jsem si uvědomili, že ono toho s ním moc není. Napadlo nás, že se dříve říkalo, že někdo ‚mele jako Palacký‘, ale to je tak všechno. Navíc jeho citát: ‚Byli jsem před Rakouskem, budeme i po něm,‘ jsem použili už v „Dobytí severního pólu“,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama