Kvartet

Hořká komedie. Noblesní intelektuál Reggie zamilovaný do pomerančového džusu, zmatená Cecily, sexem se zaobírající Wilfred a bývalá superhvězda Jean, toho času obyvatelé domova pro seniory, vše zahráno s Britskou noblesou a humorem. Britský dramatik Ronald Harwood (vlastním jménem Ronald Horwitz), patří k mým oblíbeným autorům a scénáristům. "Garderobiér", "Na miskách vah", adaptovaný scénář k filmu Pianista. Kvartet i jako stejnojmenná rozhlasová hra vyšla v roce 2007, též výborně zpracovaná s trochu jiným koncem. Doporučuji, film určen je hlavně ,,starším a pokročilým". (11.01.2014)

Pro mne zcela zbytečný film, který kromě vnějšího pozlátka nevypovídá nic o tom, co asi tak mohou cítit senioři ve svém omezení a někdy i odříznutí od hlavního proudu života. Jediné, v čem mne tento snímek ještě více utvrdil, je myšlenka, že ve stáří člověk zřejmě může být spokojený a snad někdy i šťastný jedině, když za prvé má na co vzpomínat a za druhé když se vykašle na vše, co již nemůže a nedokáže. Takzvaná moudrost stáří, spočívající v "umění" žít současný okamžik a radovat se z mála tím pádem není nic jiného než nedobrovolný důsledek omezených možností. Dodržovat soulad mezi přáními a možnostmi – to je cesta, jak nezahořknout. (13.04.2014)

Velmi průměrná sladkobolná skorokomedie o starých lidech a srovnávání se se stářím. Co se týče "domova pro vysloužilé muzikanty" coby parafrázi na domov důchodců by se měly naše domovy jen učit a čeští důchodci jen tiše závidět. Chvílemi jsem se smál a ano, byl jsem i pobaven, ale celkově na mě film zapůsobil velmi depresivně, už pro to, že přes svůj ještě mladý věk se bojím stáří a pomalého umírání a čekání na smrt zvlášť. Přestože herecké výkony byly jistě velmi kvalitní a zvláště Billy Connolly byl skvělý, hodnotím jak hodnotím kvůli pochmurnému podtextu a smutnému pozadí, které je mi zkrátka proti srsti. (03.07.2013)

Divadelní hra převedená na plátno není vždycky to nejpoutavější podívání. V rukou člověka, zamilovaného do filmu, jakým Dustin Hoffman jistě je, a s čtveřicí vynikajících herců ovšem tenhle Kvartet může ladit, místy téměř dokonale. Přidáme-li k tomu krásný hudební doprovod, rozeznívající všechny chodby, salóny i zahradní altány Beecham House, skutečné veterány britské hudební scény ve vedlejších rolích a absenci jakékoliv sebelítosti či přehnaného sentimentu hlavních postav, máme tu skutečně povedenou jednoaktovku. (07.10.2013)

Ano, jak tu řada píše, je to spíše takový nenápadný snímek. Jde to vidět i podle počtu hodnocení, že až tak nezaujal, aby se na něj někdo podíval, nebo se o něm prostě neví. Mě se každopádně líbil. Byl natočen velmi lehce, prostě, krásně ovšem s grácií a humorem. Je to o starých lidech, což třeba vím, že někteří nemusí, ačkoliv netuším proč, ale to je to stejné, jako když se někteří odmítají dívat na asijské filmy - taky to nechápu a ani člověk sám, co mi tohle řekl, mi nedokázal vysvětlit proč. Odehrávalo se to celé na jednom místě - domov důchodců pro vysloužilé hudebníky. Za prvé bylo nádherné to prostředí, tam bych si taky dovedla představit, že strávím na stará kolena poslední dny (jestli se důchodu dožiju:D). Celý film byl prokládán řadou nádherných árií a skladeb a já mám vážnou hudbu prostě ráda, jako kterýkoliv jiný styl. Obdivuju, že je tu stáří bráno relativně uvolněně alias neřeší tu furt, jak jsou staří a stojí to za hovno a nevzpomínají na to, jak byli mladí a krásní... prostě si užívají i své stáří. A ústřední čtveřice? Potlesk. (30.11.2013)