Náš den přijde

Znáte ten pocit kdy Vám někdo podsouvá celkem zajímavou myšlenku v okamžiku kdy ji absolutně vůbec nejste schopni přijímat? Moje projekce tohoto filmu. Jo, jo... teď už chápu Náš den přijde je amorální festivalovka, která nemá v přehravači obyčejného, žánrového milovníka raději co pohledávat. Mně zůstane v hlavě pouze Vincent Cassel, který je jako vždy výborný a zbytek je jen hodně WTF úprkovou roadmovie po francouzském území, kde se homosexuálové ohánějí kuší, protože se někomu nelíbí barva jejich vlasů. Ale i taková je občas vlastně ta země galského kohouta. 49 % (21.05.2012)

Tak tohle jsem asi nepochopil. Dvoum francouzským psychopatům rupne už totálně v kouli, oháknou se, koupěj si káru a vyrazí do Irska. Na cestě krosí všechno, co se jim namane a pokud to nesejmou, tak to přefiknou. Kdybych si to takhle přečetl, tak by mě to lákalo. Jenže ten pokus o jakousi psychologii a vůbec celkový zpracování mi přišlo naprosto cizí. Pokud by tohle natočili Britové, tak věřím, že by z toho mohla bejt parádní řežba, podpořená klasickym suchym humorem, ale protože to vzali do ruky žabožrouti, je z toho paskvil o ničem. Ústřední herecká dvojice byla dobrá a zejména Cassel si svojí roli užíval, ale čekal jsem teda mnohem mnohem víc. 10% (18.07.2012)

V žádném případě nenapálím vysoké hodnocení jenom proto, že Vincent (současně i producent) byl absolutně skvělý a patří mezi moje oblíbence. Road movie o dvou psychicky silně narušených zrzcích a jejich nihilistickém běsnění po Francii, kde jsem se nebyla vůbec schopná jakýmkoliv způsobem zapojit do nepředvídatelných, šílených nebo silně ujetých zvratů téhle dvojky. Pro někoho možná pecka, pro mě osobně silně frustrující, znepokojivé amorální drama. (12.07.2013)

Amorálna ale citlivá, čiernohumorná, psychologicky vypätá, vnútorne pulzujúca emocionálna rozbuška, posilnená energickými hereckými výkonmi extrovertného Cassela i introvertného Barthelemyho. Anarchistické ventilovanie si minulých krívd na nevinných “okoloidúcich”, vedúce až za hranice zákona. Stoneovi odosobnení a samoúčelní Takí normálni zabjaci môžu ticho závidieť. (07.07.2011)

Prapodivný film, jehož scénář nejspíš napsal ufon (a to patrně zrzavý), protože postavy se chovaly nesmyslně brutálně a agresivně. Možná to bylo podobenství o dvou nešťastnících, kterým svět dával jen kopance, a proto se rozhodli, že je načase začít prosazovat svoje vlastní pravidla. Jenomže je to zbytečně surové, nevěrohodné, pokřivené a často i protivné. Možná jsou oba dva blázni, i to by mohlo fungovat, kdyby se ostatní lidé pravdivě odkryli podle toho, jak se k nim budou chovat. To ale nenastane. Ostatní lidé téměř nemají prostor, jsou jen zaměnitelnými figurkami, na kterých hlavní postavy zkoušejí svou čím dál zběsilejší agresi a nechutně přehlíživou nadřazenost. Jednoduše řečeno: celé mi to připadalo jako blábol. /28. 4. 13./ (28.04.2013)