Notre jour viendra
Our Day Will Come
Redheads
Režie:
Romain GavrasKamera:
Andre ChemetoffHudba:
Sébastien AkchotéHrají:
Vincent Cassel, Olivier Barthelemy, Justine Lerooy, Vanessa Decat, Chloé Catoen, Rodolphe Blanchet, Pierre Boulanger, Jacques Herlin, Aurore Broutin (více)Obsahy(2)
Co uděláš, když jsi dospívající zrzavý budižkničemu, který až na jednoho staršího chlápka nemá kamarády? Když tě všichni nenávidí a nejvíc ze všeho tvoje vlastní rodina? Když se ti všichni kámoši vysmívají? Odpověď: Ty a tvůj ubohý kumpán seberete všechny svoje prachy, koupíte si sportovní auto, elegantně se oháknete a zamíříte do země zrzavých, do Irska. Co ale začíná jako hledání ideálu se promění v divoké řádění plné nenávisti, násilí a sebedestrukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (129)
Psycho amorálna jazda dvoch zrzavých a nasraných debilov, bez pravidiel. Tak neprijemne pri sledovaní fimu som sa cítil pri minulých Stoenových normalních zabijakov. Prvá polovica je fakt výborna, ale neviem či Gavras to zrobil naschval, ale druhá polovica sa zmení na maximalne psycho, čo by mi i vyhovovalo nebyť pri daktorých scénach až fakt zbytočne tlačenie na pílu.Cassel výborny a Berhelemy tak isto. Z hodnotením na CSFD súhlasim a tých 70% je opravnených. ()
tento film je neriadená delová strela - bizarná anti-buddie road-movie, deštrukčná a sebedeštrukčná utopická kamikadze jazda plná podivnej psychológie, terapeutická "oidipovsko-nihilistická" sonda do vnútra totálne frustrovaného a strateného jedinca, artová štúdia nenávisti a inosti a predovšetkým najčudnejší a najnevybúrenejší comming of age film, aký som doposiaľ videl; áno - je to trochu maniera, gavras sa snaží napakovať do filmu čo najdivnejšie indivíduá, najbizarnejšie postavičky, obchádza logiku na úkor emócie, "umenia" a svojho podivínskeho vkusu, ale všetko to drží pokope - asi len nejakou podivnou mágiou alebo vnútornou energiou; filmy ako tento je zbytočné rozoberať, nemajú podľa mňa hodnotu vzhľadom na vonkajšiu realitu, ale na tú vnútornú; je to vlastne sen, ktorý kolíše medzi nočnou morou, mokrým snom a surealistickým bdelím snením, fatamorgánou; ()
Překrásně natočené. Ale co? Smysl toho všeho!? ~ Toto je přesně ten typ filmu, kdy za tou vnější šlupkou existenciální úderné sondy najdeme tu nejubožejší podprahovou úchylku a zvrácené choutky tvůrce, která je v přímém rozporu s tím, co kritizuje. Spousta lidí se mu na lep bohužel chytí, zvlášť když umělecké zpracování je dokonalé a dokonale poetizuje jeho perverzní touhy. Nekorektnost, amorálnost. Přímé nabádání k nesnášenlivosti a netoleranci. Zrzkové jsou něco víc? To jsme tady už několikrát měli, že se jedna rasa povyšovala nad druhou. A jak to dopadlo! ~ Přiblblá road movie, kde jeden zrzavý pomatenec-psychoanalytik a druhý homosexuální outsider, jeho učeň, zběsile jezdí auty, běhají s kuší v ruce, nadávají, uráží, zabíjí a šukají. Tomu říkám umění postavit film na základní premise: šokovat, znechucovat, pohoršovat a ještě jednou šokovat, hlavně když to bude mít drive, styl, tak lidi to určitě bude bavit… Docela mě překvapuje, že jsou z tohoto NIC připodělaní i někteří filmoví kritikové, kteří film posuzují pouze podle „svých“ teoretických kritérií, nikoliv podle možného celospolečenského dopadu, či jednoduše řešeno: podle kritérií morálních. ~ Režisérova extremistická forma (především v druhé polovině) je pro mě nepřijatelná a nepokládám za vhodnou pro sdělení myšlenek, které se nabízí: individualita nemá možnosti se prosadit v současné společnosti, povrchní vnímání světa, slepota k problémům a potřebám druhých apod. Notre jour viendra v pohodě mohl dostat pět bodů, stačilo jen někde nějakým způsobem představit důvod asociálního chování protagonistů, řekněme jaksi usměrnit všechen ten vyšinutý děj do správných, morálně správných kolejí. Přesně, jak zde píše jeden z kolegů, Gavrasovy filmy jsou ZLÉ. Ruce pryč od tohoto režiséra, člověka. ()
[MFF 2011, Karlovy Vary] (SPOILERS) "Ginger's revenge has begun..." Sledovať debut "zúrivého básnika" Romaina Gavrasa (ďalej R.G.) v útrobách veľkého sálu hotelu Termal je zážítok na môj veru abnormálny a ak sa z neho ešte k tomu vyliahne kanonický "masterpiece" o prehlboko zakorenenej inklinácii ku xenofóbii, diskriminácii a predsudkom, tak mi neostáva nič iné, ako len chŕliť oslavné tamtamy. A pravdu povediac, ani neviem kde začať. Takže na preskáčku._______Triumfálnym trikom mi príde najmä dôkladné vystupňovanie celého rozprávania, ktoré sprvu laškuje pomocou vyhrotených srandičiek-chytá príchuť pálivej komédie (vyrývanie, "gotička", moped, dievčatko…) ale-akonáhle dôjde k výmene buričských rolí-dej sa postupne mení a ústi v psychopatickú "hell ride" s nabitou kušou, vyholeními hlavami a majestátnym terorom. Ono vyšpičkovanie do samej krajnosti sa niekomu môže javiť ako skutok ostentatívny/bezcieľny, lenže R.G. (rovnako ako Gaspar Noé) touto hyperbolizáciou vynáša svoje nespratné "prvorodeniatko" do úplne iných, málo objavovaných sfér výchovy/ovplyvňovania diváka a stvrdzuje tak obrovitú predispozíciu k neskoršej, (potencionálu plnej) tvorbe. Takéto hrotenie/preháňanie sa prejavuje predovšetkým forsírovaním explicitnosti, ktorá sa dotýka znehodnocovania/zneužívania ošemetných zákutí-teda homosexuality (svatba), vlastenectva (výkriky) či sexuálnej delikvencie (nespútané vyvádzanie s neplnoletými slečnami) za účelom neústupčivého odboja. Zjednodušene ide o násilné ublíženia na zdravý (bitky, útoky) alebo zaručené drancovanie nervov cez ponižujúce chovanie (vírivka, obchod) s tým, že adekvátna (!) motívacia k týmto extrémistickým činom nejestvuje a asociálnemu anarchizmu je dodávaná ešte istá, pre mnohých neprijateľná poetičnosť (pláž, rečnenie, svetlica). Bystrohlavý antagonizmus, ktorým R.G. stavia na pranier skazenosť našej spoločnosti a činí tak obzvlášt neprispôsobivou, no za to podmaňujúcou cestou._______Nemenej dôležitým článkom je grandiózne obsadenie ústrednej, nemálo zbesilej dvojice. Extraordinárny Vincent Cassel ako Patrick-živnostník poskytujúci poradenské služby a zamestnaním otrávený zošedivelý "brunet"/extrovert túžiaci po udávaní nemravnostných lekcií-po vzrušení. Šokézny Olivier Barthelemy ako Réne-okolím večne utláčaný a od malička šikanovaný hustovlasý "brunet"/introvert plný zlosti-zarmútenosti-zúfalosti, hľadajúc únikový koridor z mínového poľa-z útlaku._______Atmosferické a nervy drásajúce scény podfarbuje "na mieru ušitý" OST od ďalšieho legitímneho člena "Ed Bangerov"-SebastiANa. Bezuzdné klavírne melódie, ktoré obmieňajú gniavivé/napínavé, nadnášajúce/skľúčujúce tóny presne dokresľujú prebiehajúce šialenstvo, krivdu, vieru-nenávisť. Sebastianovi Akchotéovi sa fakt darí počastovať snímok "feelingom" priamej pálčivosti a puncom "neriedenej" osudovosti._______"Notre jour viendra" je perfídne parádnym pokochaním sa nad tvorcovským umom a smelosťou, má obdobnú drzosť/uletenosť ako Zombieho "Vyvrženci z pekla", na place pobehujú (post)tarantinovsky napísané charaktery a celok ovplýva zádúšivou katarziou. R.G. čo by syn oskarového Costy-Gavrasa jasne preukazuje, že jeho vplyv nekončí iba pri početnom produkovaní krátkometrážných formátov (zákázky od zvučných mien-Simian Mobile Disco, Justice, M.I.A., Dj Mehdi, Last Shadow Puppets, etc.) alebo pri jednom uspokojivo zostrihanom turné "A Cross the Universe", ale "vzburou ryšavých" prvotne siaha do výšin artového neba a váženého zenitu sa dúfam dotkne už čoskoro. () (méně) (více)
Něco tak šíleného a neuchopitelného jsem už dlouho neviděla. Gavras asi přesně věděl, jak má jeho film vypadat a proto celý příběh působí konzistentně. Ale nevadilo by mi, kdyby se víc soustředil na souvislosti, i když na ty se v tomhle případě zřejmě nehraje. Cassel samozřejmě nezklamal a Barthelemy mu skvěle sekundoval. Celkově to na mě velice zapůsobilo. ()
Reklama