Stalinova poslední čistka

Židé ruské říše přivítali Říjnovou revoluci většinou pozitivně. Státní diskriminace skončila, všichni si byli rovni a světlá budoucnost byla jistě lákavá. Už po krátkém čase se ale ukázalo, že rovnost není tak stoprocentní a že SSSR se stal novým impériem v rukou svérázného a podezíravého Gruzínce, který svou moc utužoval pravidelnými čistkami. Kulaci, straničtí funkcionáři, inženýři, čekisté, vojáci... Smyslem těchto velkorazií, které končívaly smrtí stovek, tisíců a desetitisíců lidí, bylo nastolení atmosféry strachu a poslušnosti. Ke konci 40. let minulého století došlo i na početnou židovskou menšinu. Dříve se stávali Židé oběťmi politických čistek spíše z hlediska svého "profesního" zařazení. Nyní ale šlo o promyšlený útok hlavně na židovské intelektuály, kterým byl vyčítán nebo přímo kladen za vinu, kosmopolitismus, židovský nacionalismus, sionismus a špionáž pro západní mocnosti. Často to byli lidé, kteří se pro sovětský režim velmi angažovali. Zvláště pak v letech "Velké vlastenecké války". První a nejznámější obětí byl divadelník Salomon Michoels. Svou popularitu a oblíbenost nejen u Židů zaplatil v lednu 1948 životem. Vraždě zosnované tajnou policií následovaly "řádné" trestní procesy, končící rozsudky smrti. Vyvrcholením "honu na čarodějnice" bylo obvinění skupiny židovských lékařů ze spiknutí s cílem zavraždit vysoké sovětské státní a stranické funkcionáře. Z vězení jím pomohla jen Stalinova smrt v březnu 1953. Ale ne všichni z nich výslechy a žalářování přežili. (oficiální text distributora)