Johanka z Arcu

Dostavilo sa sklamanie od tvorcov,kde som očakával asi príliš veľa,lebo Ingrid Bergman,ktorá ma ešte nesklamala,sa tak práve,z časti stalo,rejža Fleming,ktorý vytvoril moje obľúbené The Wizard of Oz,to takisto potvrdzuje... Prečo? Ingrid Bergman sa na túto úlohu Panny Orleánskej jednoducho nehodí:vyšší vek,najznámejšia star z Casablancy,Gaslight,Johanke by svedčala tvár mladšia,menej známejšia,na ktorú by nebol vyvíjaný taký tlak,ale snaží sa,čo jej sily stačia,ale herci tento počin nespasia... Od Victora Fleminga som chcel výpravnejší historický snímok ako by sa na takúto osobnosť patrilo: Pritom má predstavivosť,nemuselo to byť kolosálne ako Gone With The Wind,no toto vyzerá až moc ako divadelná hra bez štipku akéhokoľvek zaujatia diváka,ten sa poväčšinou nudí,stopáž je krutá,dlhá. Ani kamera nie je taká,aká som si myslel,že môže byť.Neodradzujem,ale málokto sa na to podujme. Potenciál bol väčší,lebo sa tu stretli ľudia,ktorí na to mali,takto je potenciál nevyužitý aspoň,čo sa týka režiséra. (02.04.2014)

Divadelní hru Jana Lotrinská napsal M.Anderson přímo pro Bergmanovou, hrála se v letech 1946- 47 a pojednává o přístupu herečky k ztvárnění postavy, která ji posléze zcela pohltí. Film je klasickým historickým dramatem (tvůrce hry je spoluautorem scénáře), ubíhá svižně (trochu natahovaná je až poslední třetina), je přesvědčivý v bitevních scénách a andělská Ingrid v nablýskané zbroji by na hradby plné nepřátel pravděpodobně nahnala i zapřisáhlého pacifistu. (09.01.2011)

Nemůžu se vyhnout srovnání s posledním velkým filmovým zpracováním legendy o Janě z Arku z roku 1999 od Bessona. Flemingův film pro pamětníky je poetičtější, moc mu nepřidaly "divadelní" kulisy a největší problém jsem měl s tím, abych při pohledu na bezmála čtyřicetiletou milfku uvěřil tomu, že jí je o dvacet míň. Navíc její výkon byl příliš strojenej a topornej (dost se to ale zlepšilo v závěru, při soudním procesu), takže vítězí odvázaná, bláznivá a hlavně opravdu mladá a charismatická Bessonova Johanka v jeho mnohem atmosféričtějším snímku. (07.08.2014)

Zajímavé je komparovat nejen s Bessonovou verzí z roku 1999, ale také i ze soudobými historickými spektákly z druhé strany železné opony, tedy kupříkladu s Vávrovým Janem Husem. Řemeslně i výpravou vyhrává Vávra, ideologický balast je ovšem mnohem méně patrný na americkém velkofilmu... Každopádně éra historických kostýmních velkofilmů měla své nepopiratelné kouzlo... (07.08.2014)

Spracovanie tejto historickej kolísky udalostí je podobné biblickým príbehom či mýtom pútí veľkého Mojžíša. Od Fleminga by som očakával hlbšiu charakterizáciu Johankinho prerodu k fanatickej vlastenke, priestor a čas na to bol optimálny. Technický potenciál využitý (obrysy, štúdiové zábery, ozvučenie atď.), nie je však vyvážený hybridným scenárom. Dreyerova nemá verzia (1928) je podstatne strhujúcejšia, steny plné démonov i diablove oči v pozadí majú expresionistický kumšt nevídaného rozmeru... nehorázne umelecký počin, Joan of Arc je skôr takou pestovanou akadémiou, ktorá (nepísanou formou) tvorila typológiu schématickosti filmového hrdinu historických eposov starého Hollywoodu. Z času na čas som mal pocit, že sledujem nejakú nemotornú inscenáciu Williama Shakespeara, tak mi pripadali mnohé dialógy, ktorým chýbalo civilnejšie rozčlenenie. Jedným dychom dodávam, že spôsob ako sa od toho odprostiť je mimoriadne náročný a málokto to dokáže. Takže bodujú "len" kostyméri, výprava, doprovodný skladateľ a na kameramanskej stoličke (tradične) citlivé oko Winstona C. Hocha. No a čo sa týka hlavnej predstaviteľky, je to síce stále Bergmanová, ale len sťažka jej toto uveríte. V Notorious sedí dokonale, povedal by som, že najvierohodnejšie. (25.04.2015)