1

Film, který míchá "vysoké" myšlenky s banalitami. Až mám občas z toho všeho chaosu pocit, že ty prvně jmenované jsou jen náhodami. Hruštičky můžeme vykládat jako zhmotnělý symbol neproniknutelnosti realit a nemožnosti dosáhnout nějaké povšechné reality objektivní; zároveň toto pravidlo bořící, a tak tuto skutečnost zjevující .. atakdále. :) Dobrou noc. (26.08.2010)

Tak hruška! Já mám interpretovat hrušky!? A proč ne jablka? No jistě, banda lidí, přečtou si nějakou knížku a najednou mají ve tváři výraz oddaných následovníků sekty. Chápu, oni to prostě nechápou. Ale odkud berou sakra ty hrušky... Tak si to shrneme: Je to banda bezmozků. Hrušky rostou na stromě, kupují se v obchodě... Hergot, kdo jim dodává ty hrušky!? Tak já samozřejmě vím, že nemohli poznat něco, co je pro mě nepochopitelné, jsem na to prostě příliš chytrý. Takže je to nejspíš nějaká náboženská blbost. Ale těma hruškama mě pěkně štvou. No, jasně, ksichti se na mě, hovado, s hubou plnou hrušky, držka roztlemená od ucha k uchu. Tak mi přece můžete říct, kde je berete, ne? A vysvětlit, co vám dala knížka, že? Tak já bych bez recenze něco nečet. A povyšovat se nade mě nebudete usmíváním a hruškama, já jsem stejný jako vy, ba lepší, chytřejší. Sakra, dyť mě to zajímá, to by vám mělo lichotit. Mrkněte na ty trumbery, co čtou ten komentář a neviděli vás. Nic z toho nechápou. Dyť já jsem jeden z vás! ... ? (10.05.2011)

Myšlenkově i filozoficky dost hutný film o tom, co to vlastně znamená být člověk. Má to taky podmanivou atmosféru a zajímavý děj, který sice není bůhvíjak rozvitý, ale v souvislosti s myšlenkami a tím, že Lemova díla většinou nejsou moc o ději, mi to vlastně ani nevadí. Především ale ten film rozhodně má co říct a mnoho zde pronesených vět mě zaujalo a má nějakou hloubku. Jenže i tak mi to přijde poněkud nedotažené (třeba ty snové sexuální vize mi sem nepasují, jako některé jiné snové vize obecně) a zas tak fascinující, abych z toho byl nadšený, to taky není. Nicméně při druhém zhlédnutí toho pochopím asi víc, přece jenom angličtinu neovládám tak moc jak bych chtěl a určitě mi toho nemálo uteklo. Jsem si ale jistý, že to je chytřejší než si teď myslím, takže prozatím nadhodnotím a dám slabé 4*. Po druhém zhlédnutí uvidím sám, jestli zůstanu u stejného hodnocení nebo půjdu níž/výš. Každopádně líbilo a asi bych se měl zaměřit víc na maďarskou kinematografii, protože v poslední době v ní narážím na dost zajímavé kusy, třeba na Pánův hlas (taktéž podle Lemovy předlohy). Slabé 4* (28.02.2021)

Vysoká filosofičnost a nadčasovost předlohy prudce narazila na velmi diskutabilní režisérské pojetí. Sparrow vytváří esejovitou mozaiku, která vrší ve zběsilém tempu jednu myšlenku na druhou, ani se nesnaží z budování základny docházet k nějaké syntéze a dojem je tak značně roztříštěný. Je to spíš sled úvah, za něž lze vděčit spíše Lemovi. Jejich podání totiž působí až protichůdně a vytváří vnější efektní vrstvu, která dílu nesmírně škodí a ještě více působí na jeho rozdrobenost. Především k závěru formální stránka vybočuje do takové míry, že je až směšná a s ambiciozního režiséra se náhle stává spíše čerstvý absolvent filmové školy, který stále trpí pocitem, že dokáže v jediném díle pochytit celou podstatu světa. K tomu je však zaprvé třeba najít adekvátní jazyk a hlavně pokoru. Pro mě tedy ve výsledku jen další podivná maďarská artovka, která je pro mě jen dalším důkazem, že mentalitě tohoto národa nikdy nepřijdu na chuť. (25.11.2011)

Zajímavá hra s realitou, s vnímáním všeho, se zranitelností dnešních lidí zaobalená do poměrně primitivního příběhu, který pracuje s neurčitými symboly, nevyjasněnými charaktery postav a všeobecnou nejistotou. Rozbor významu autorit v dnešní společnosti. Možná je toho ve filmu skryto více, než jsem v rámci jedné projekce zvládnul identifikovat, ale i tak to bohatě dostačuje na plné hodnocení. Maďarské filmy posledních let jsou oproti těm českým dost zajímavé. *** Ve zkratce: Mít doma jednu knížku a ušetřit spoustu místa v knihovničce by bylo fajn. (06.06.2011)