Soul Boy

Viděl jsem to zhruba před pěti dny a už si z toho v podstatě nic nepamatuju. Fragmenty - nemocnej táta, obětavej syn, čarodějka s kozí nohou, bílá honorace, černá chudina v ghettu, úkoly na otcovu záchranu... Snad pohádka pro dospělé..? Pro některé. Pro mě raději už nic podobného ne. Z Tykwera, jak ho znám, jsem tu neviděl prakticky nic. (06.12.2016)

Na neuverenie je najmä to, že v prostredí, ktoré sa podobá na naše cigánske osady, majú všetci čistučké trička a dobre že nie nažehlené košele. A mladá má na sebe dokonca snehobiele kraťasy... Inak pekný filmík, s dobrou gradáciou. Splnenie úloh malo naozaj úroveň, autor príbehu sa pri písaní určite aj zamyslel a to kvitujem. (18.01.2015)

Jednoduchý příběh mladého kluka, který musí splnit několik úkolů, které mají pomoci jeho otci k uzdravení. Nejde tu ale ani tolik o děj samotný, jako o provedení diváka všemi možnými zákoutími Nairobské Kibery - jednoho z největších slumů na světě. Nejzajímavější je tudíž samotný pohled do života lidí žijících v neuvěřitelné chudobě na okraji keňské metropole. (30.07.2013)

Taký nízkorozpočtový Milionár z chatrče pre publikum etnických festivalov. Alebo pre všetkých s otvoreným myslením. Príjemný nápad, kde vopred hádame, akým spôsobom bude malý Abila riešiť položené hádanky. Tieto jednotlivé epizódy udržujú rytmus filmu a my chceme, aby sa všetko dobre skončilo. Pre mňa je však najväčším kladom filmu zistenie, že aj pokiaľ žijete v totálnej chudobe niekde uprostred Afriky v slume, nemusí to nutne znamenať, že duševne trpíte a nemôžete si užívať života. Prečo sa na všetko pozeráme cez filter nášho západného života a považujeme ho za mierku šťastia, keď nie sme o nič šťastnejší? Ľudia v slumoch majú k sebe určite bližšie, ako ľudia v panelákoch. Anonymitu nepoznajú. A ten sen každého afrického chlapca, že sa raz stane novým Messim, to my nepoznáme. (02.07.2014)

Tykwer je na databázích sice uveden jako spolurežisér, ale oficiálně sloužil na tomto snímku z pozice produkčního a mentora v rámci německo-keňské studiové kooperace. Těžko říci, co si pod tím představit, nicméně spíš bych se stavěl na barikádu toho, že do snímku kecal celkem dost, protože má pocitově více evropský než africký nádech. Koneckonců pravidlo pro splnění podmínek této kooperace bylo, že se musí odehrávat v Kiburském slumu, což je tak trochu, řekněme si to na rovinu, takový umělecký kolonialismus. Je to, jakoby stejnou soutěž vytvořili ve Státech pro Čechy, ale podmínkou by bylo, aby se to odehrávalo ve stánku s trdelníkem (což je srovnatelná humanitární katastrofa jako obří chudinská čtvrť na předměstí Nairobi). Celý film je pak vlastně hrozně příjemné chlapecké dobrodružství, kde Kibura funguje jak taková Stínadla, která má místo Rozdělovací třídy kolejiště a chlapecké party se tam každodenně škorbí o kusy plechu skrze různé soutěže. Každopádně hláška "Tvoje máma je tak černá, že když si pochová dítě, tak to okamžitě usne, protože si myslí, že padla noc." je setěr jak kretén a já si kvůli tomu musim ihned najít černýho kámoše, abych jí mohl beztrestně aplikovat. (21.11.2020)