Hemingway a Gellhornová

Nádherná televizní práce. Kidmanka a Owen září a hrají jako o život. A příběh manželství Gellhornové a Hemingwaye je pro ně vynikající námět. Navzdory minimálnímu rozpočtu je tu mnoho velmi kreativních nápadů, jak prožít zcela autenticky všechny ty vzlety a pády let 1936-1945. Všechny ty válečné konflikty není nutné simulovat, je tu mnoho dokumentárních záběrů smíchaných s nově natočenými záběry a funguje to. Prolínání barevného obrazu a sépie je velmi efektní. Občas je opravdu skvělé sledovat ty velké filmové tváře v komornějších televizních produkcích. Pro Kidmanku cesta od Gellhornové na HBO směřovala k Sedmilhářkám a to byl a je další triumf. Pokud by vás toto manželství lákalo také v knižní podobě, lze doporučit román Láska a zkáza Pauly McLainové, je to další kniha v řadě, autorka se už předtím věnovala jiné manželce Hema, Hadley Richardsonové, v románu Pařížská manželka. (17.04.2019)

Čo ja viem, nedá sa povedať, že by ma to bohvieako bavilo, ale mám rád Ernesta Hemingwaya. Paradoxne jeho tvorbu príliš nie (Starec a more je fakt poriadna nuda), ale to, čo dokázal, jeho zvláštny život, tvrdú náturu a všetko s ním spojené. Takže už z princípu sa mi tento film páčil. Kaufman nie je zlý režisér a miestami z „normálneho hraného filmu“ plynulo prechádza do záberov, ktoré pôsobia ako archívne dobové zábery vtedajších vojnových reportérov. Je to pôsobivé, ale samotné scény z vojnového inferna ma nechali chladným. Owen ani Kidman nie sú moji obľúbení herci, ale treba povedať, že tu boli celkom dobrí a že aj zvyšok kastingu je pomerne silný (Duvall, Santoro, Shalhoub, Coyote, Strahairn...). (04.02.2017)

Martha Gellhorn byla velmi zajímavá dáma, velice pohledná a přitom jedna z nejšikovnějších válečných reportérek všech dob. Kupříkladu se dostala, převlečená za zdravotní sestru, na pobřeží Normandie, když se tam vylodili Spojenci. Napsala o tom takový článek, že se ostatní ostřílení novináři mohli jít bodnout. S Hemingwayem společně zažili kde co. Že byl jejich vztah hodně divoký, je všeobecně známo. Film z produkce HBO si očividně moc spokojených diváků nenašel, no mě se líbil a nevidím na něm nic podřadného. "Proč bych měla být jen poznámkou pod čárou v životopise jiného člověka? Dvě knihy jsem napsala už před seznámením se s Hemingwayem a v psaní jsem pokračovala i dalších padesát let po rozchodě s ním." M.Gellhorn. (27.01.2019)

Hemingway patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům, ale znám spíš jeho dílo. A tak nedokážu posoudit, jaký byl jeho vztah s válečnou korespondentkou Gellhornovou. Ovšem každý soudně uvažující člověk musí vidět, že to, co nám bylo nabídnuto ve filmu, je dost přitažené za vlasy. Už jen ta erotická scéna, kdy si to ti dva rozdávají, zatímco bomby mění hotel a jeho okolí v trosky, je hodně na hraně. Leda by to měl být symbol jejich budoucího bouřlivého a výbušného vztahu. Kdo ví? Každopádně na mě to nezafungovalo. Ale líbilo se mi technické zpracování, se kterým si režisér Kaufman pěkně pohrál, a také Owen s Kidmanovou hráli v rámci toho, co jim snénář nabídl, velmi dobře. Takže nakonec i přes zbytečně dlouhou stopáž spoklojenost. (09.10.2014)

Kaufman posledním záběrem dokonale zazdil celkovou atmosféru filmu. Kidman nepřehrává a Owen střílí ze zbraní tentokrát sám na sebe... ono to není tak špatné. Jenomže ani poetická milenecká scéna dohromady s jedním opravdu kulervoucím zážitkem z fronty nenapraví jinak unylý zážitek z ambiciózního dramatu, který chtěl být něčím mnohem víc. (30.07.2012)