Los ojos de Julia

Krásně jsem se bála. Technicky nelze nic vytknout. Staré známé zase trochu jinak, zručně a strašidelně. Stíny, šero, zvuky, rybí oko, rozmazané vidění, skvělá hudba, herci... Lahoda. Hned ze začátku napínák, co strhne zápletkou pozornost diváka a zbytek pozornosti se soustředí na krásnou, přirozeně hrající a neskutečně sympatickou Belén Rueda. Další "sympatický" fakt je, že ač se tu moc krvákových scének nekoná, ty co uvidíte, jsou mnohem údernější a silnější, než kdyby na vás od začátku z obrazovky padaly končetiny. Nicméně zápletka nezačne od půlky košatit a vrcholit, spíš slábnout a vyplňovat (moje) obavy, že je to opravdu tak a ne jinak. Konečná premisa je dosti triviální a navíc mi hořce připomněla tucty hororů se stejným "typem zla" a vedle tak skvostně budovaného napětí a strachu působí až moc jednoduše a nezajímavě. I tak je to ale jeden z nejlepších hororů, co jsem poslední dobou viděla a fandům atmosférických a stupňovacích hororů doporučuju všema deseti! Srovnám-li tohle a třeba... no, třeba zrovna Captivity, je tohle skvost nad skvosty. Ideální volba na večer, bát se budete! (17.09.2011)

Zakopnout v poslední době o dobrý horor, to už chce opravdu dlouhé nohy a ranec nekondenzovaného štěstí. V uplynulém roce se v souvislosti s hororem nahlas skloňovalo snad jen jméno naturalistického drasťáku Srpski film a kromě amerického remaku I Spit On Your Grave nebo francouzského snímku Dans ton sommeil se o kvalitě či originalitě nedalo takřka hovořit. Líheň filmového děsu posledních let, Španělsko, zůstala protentokrát poněkud stranou. Z La Herencia Valdemar, který jednu dobu měl ambice stát se podobným fenoménem jako rovněž tamější REC, se vyklubala hloupá duchařina bez atmosféry, a posledním nadějným flákem temnoty tudíž zůstal na pohled nevinný příběh o očních chorobách a jednom velice tajemném muži s fotoaparátem.Jen velmi nerad u filmu tíhnu k předčasným očekáváním, ale v případě Los Ojos de Julia jsem kolem veškerých fotek, klipů a videí mlsně obcházel a dopředu předpovídal vysokou kvalitu. Proč? Protože jej napsal a natočil Guillem Morales, autor u nás poměrně neznámého, ale vysoce kvalitního hororu El habitante incierto, který bych v mžiku zařadil mezi pětici nejlepších hororů tohoto tisíciletí. Ve svém debutu dokázal mistrně namíchat typickou španělskou atmosféru a neotřelý nápad, to když hlavní hrdina snímku z bůhvíjakého důvodu šmíroval sousedku na vozíčku a schovával se v jejím vlastním domě. (23.06.2020)

Los bulvos de Julia má hodně zajímavej vizuál (což je samo o sobě příjemně černohumorné), je v něm pár nápadů a já začínám mět dojem, že Guilermo del Toro si filmaře, kterým bude filmy produkovat, vybírá právě podle práce s kamerou. Ovšem scénář je jedna velká mizérie, postavy se chovají jako lobotomizované gumové kachničky a druhá polovina je už naprosto nudnou a zcela jasně k jedinému možnému závěru se sunoucí záležitostí, při které jsem si dlouhou chvíli krátil tím, že jsem se hrabal v použitých lístcích čaje, přitom polovina první je skvělá a druhé stačilo málo, vlastně by možná stačilo, kdyby hlavní postava byla odlišná, navázání by bylo volnější a scénář méně debilnější, nebo alespoň trochu sjetější. (29.01.2014)

Kvalitné španielske pohladenie hororovej duše nikdy nie je na zahodenie, hlavne po tých záplavách lacných amerických sračiek. Belén Rueda je nehorázne rajcovná a táto úloha (naviac dvojúloha) jej bola určite písaná priamo na telo. Do takýchto atmosferických hororov sa skrátka hodí tak ako Geraldine Chaplin (The Orphanage) a Barbara Hershey (Insidious). Dúfam že v podobnom výbere bude len pokračovať a stane sa z nej talizman žánru podobne ako Dee Wallace. (05.06.2011)

Mysteriózní podívaná, která se pomalinku, ale jistě rozjíždí do grandiózního finále, které do posledních minut nedá vydechnout - a že je to sakra napínavý a dechberoucí závěr... hodnotím 4 hvězdičky, i když poslední minuty lehce připomínají film s Audrey Hepburn: Čekej do tmy (06.05.2011)