Wir sagen Du! Schatz.
Family Rules
Režie:
Marc MeyerScénář:
Marc MeyerKamera:
Peter Polsak-LohmannHudba:
Christian BiegaiObsahy(1)
Pořídit si rodinu může být tak snadné. Stačí unést pár lidí a zavřít se s nimi ve vystěhovaném paneláku. Režijní debut německého scenáristy Marca Meyera vychází z absurdní premisy, která se opírá o tradiční mýtus o rodině coby základu štěstí. Jednoho večera krátce před Vánocemi unese čtyřicátník Oliver několik lidí různého věku a zabarikáduje se s nimi v nejvyšším patře opuštěného paneláku ve východní části Berlína. Velmi dobře jim vaří, snaží se o ně pečovat a nikterak jim neubližuje. Pouze po nich chce, aby přijali své role v jím předestřené rodině. Postupem času si nedobrovolní účastníci této neustále krachující hry na pospolitost a harmonii začnou na své vězení zvykat. Současně se ukazuje, že ani jejich reálný život zdaleka není ideální. Bláznivá situace se tak stává katalyzátorem pro jejich osobní problémy a motivací se jim postavit. Prosté, až činoherní vyprávění pro šest postav, jednoho kojence a psa zasazené do několika málo interiérů a jednoho exteriéru uhrane svou nápaditostí a schopností vystihnout lidské charaktery. Výsledkem je nápaditá hříčka, kde na první pohled za vlasy přitažené východisko ústí do zábavné komedie, jež se netradičně dívá na témata rodiny, mezilidských soužití i definice štěstí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Tak se mi zase jednou vyplatilo se do programu podívat i na ČT2. Líbilo se mi téma, závěrečná pointa je super, ale co mě opravdu překvapilo bylo, že ,,se na to dalo koukat" - prostě to není jeden z těch filmů, co mají myšlenku, ale žádný spád, špatný střih, špatné herce... Tohle je vcelku ve všech směrech dobré, za to je obrovské plus. Suma sumárum, 4* :) ()
Chlapík unese hrstku lidí, zabarikáduje se s nimi v posledním patře starého paneláku a nutí je hrát si s ním na rodinu. Úsměvný snímek s nadsazenou premisou sice na jednu stranu demytizuje instituci rodiny a útulného domova, ale současně oslavuje mezilidské vztahy nesvázané tradičními společenskými normami. ()
Zjevná alegorie na totalitu, která může fungovat jak ve státě, tak i uvnitř některých rodin, kdy všichni jsou nuceni něco předstírat a podřizovat se pokynům samozvaného vládce, který ostatním vnucuje svoji představu světa. Nepřizpůsobení se trestá a je obtížné opustit vymezený prostor. V takovém prostředí začnou brzy vyplouvat na povrch skutečné povahy a schopnosti zúčastněných. Od filmu jsem čekala buď větší drama nebo více vtipu, zkrátka nebavila jsem se tak, jak jsem očekávala. ()
Sociální sonda do života běžných německých občanů napříč generacemi. Každý má svou biologickou rodinu, ale přitom se cítí být sám. Jak se ukáže, model "náhradní" rodiny (navíc poněkud vynucené) fungovat nemůže. Nakonec totiž ukáže čas, že krev není voda a každý má svou minulost, před kterou neunikne. Jako nejaktivnější se ukáže osmnáctiletá Maya, která má nejvíc soudnosti a ví, kdy má odejít. Celkem milý filmek s řadou vtipných postřehů. A ruku na srdce, nemuselo to být zrovna berlínské sídliště... ()
Příběh této německé komedie je ulítlý dost a nabízí spoustu místa pro absurdní situace. I jádro má silné, takže se v něm najde pár myšlenek k zamyšlení. Jen zpracování je o něco horší, ale na to jsem si v průběhu filmu zvyknul. Ve výsledku je to film, který můžu doporučit, i když na mé čtyři hvězdičky nedosáhl a zůstavá těsně pod jejich hranicí. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Reklama