Verbo

Nic pro moji generaci a moje realistické vidění světa. Jedna hvězdička za ústřední myšlenku. Patnáctiletá puberťačka Sára má jediného kamaráda, který jí posílá kreslené vzkazy. Nevyrovnaná dívka si jinak nerozumí s rodiči ani s kantorem, který do nich hustí četbu Dona Quijota. Pak se ale nějakým zásahem její mysl rozdvojí a ona začne prožívat dvojí život - ten reálný uizavřená ve svém pokoji a nikoho nepřijímající, ten druhý v jakémsi podivném světě, kde ji démoni krutými prostředky naučí chápat smysl života a naučí se rvát se životem... Ale jinak mi too nesedělo, vlastně jsem do 80 5 filmu nevěděl, o čem je řeč. Navíc se tam střídaly jakési komiksové záběry, jež bytostně nesnáším, a stejně tak závěrečná rapovaná skladba s tak rychlým textem, že ho člověk nestačil pojmout. Jediné plus bylo procvičování španělštiny. (13.11.2017)

Verbo je hrozně bizarní a nevídaný film, bohužel nepovedený. Chtěl by být myšlenkově obsáhlým a epicky fantaskním příběhem o hrdince bojující za záchranu svého života a zároveň generační výpovědí bohatou na významové interpretace obsahující mnoho transcendentálních poselství. Přitom ale naráží na nedostačující rozpočet, nezkušenost tvůrců a trapně naivní scénář plný banálních monologů, které asi měly obsahovat plno hlubokých filozofických myšlenek, ale působí jako úryvky z letáku nějakého odvykacího centra pro drogově závislou mládež. (04.10.2013)

Nemohl jsem si nevzpomenout na Ženu ve vodě. To byla taky podobná hovadina. Jen tam malej negroušek luštil proroctví z krabice od corn-flakeů, zatímco tady děvče hledalo důkazy o existenci druhé strany v nápisech na zdech a tak podobně. Verbo je zajímavé akorát tím, že není blbé jednou, ale rovnou dvakrát. Obě poloviny filmu, první odehrávající se v realitě a druhá na opačné straně, jsou totiž vymaštěné každá jiným způsobem. ale zase abych nebyl jen negativní musím uznat, že z hlavní představitelky by v budoucnu mohlo něco být. Ale to by se nesměla upisovat podobným projektům. 10% (11.09.2014)

Ja by som nesúhlasil s niektorými užívateľmi a tému osamelosti teenagera v modernom svete nepovažoval za obohranú. Problémy filmu vidím úplne niekde inde. Totiž vo fungovaní mystického sveta, ktorý ECHJ vytvoril. Niektoré veci fungujú v rozpore s tými ostatnými a myslím, že keď ste scenáristom vlastného, pomerne krátkeho filmu, tak by divákovi malo byť na konci všetko jasné a nezrovnalosti by nemuseli byť zakrývané pátosom. Ale pátos k teen veku patrí, takže ho beriem, ale za najvačšie klady filmu považujem niektoré hravé vizuálne nápady a dôveryhodnosť a sympatickosť hlavnej predstaviteľky. Ak by to bolo lepšie dotiahnuté, vynechala by sa animovaná pasáž a otravný španielsky hip hop, asi by mal film menej kontroverzné reakcie a mohol sa stať takým malým kultom pre odrastenejšie deti, ktoré sa cítia podobne ako Sara. A takých sa nájde kvantum. (13.09.2013)

Mladé nepochopené dievča tuší, že nepatrí do tohto sveta, všetko tu jej pripadá bezvýznamné. Hľadá všade stopy po živote na druhej strane a nachádza ich v útrobách stavieb, v nápisoch graffiti a tuší bubákov za zrkadlami. Čakal som, že aj z písmenkovej polievky vyskočí nejaké netušené prekvapenie. Nakoniec si cestu na druhú stranu nájde a jej prekvapenie nebude malé, rovnako aj divákove, že kto vymyslel takúto vtákovinu. Všetko sa deje so sprievodom nudných nikam nevedúcich dialógov, siahodlhých myšlienkových monológov, sídliskových scén bez zmyslu a niekoľko pár-sekundových akčných scén to nevytrhne. Komiksová vložka ma už úplne dorazila. Film naozaj len pre silné umelecko-symbolicky založené povahy. (06.05.2013)