Erasing David
Obsahy(1)
Vše začalo omluvným dopisem, ve kterém se autor dokumentárního filmu David Bond dozvídá, že ve státním registru došlo ke ztrátě jistých citlivých dat o několika rodinách, včetně té jeho. Údaje zahrnovaly jména rodičů a dětí, data narození, adresy a detaily o bankovních účtech. Velká Británie je stejně jako Čína nebo Rusko masivně pokryta rozličnými monitorovacími zařízeními. Ačkoli se říká, že nemáš-li co skrývat, není se čeho bát, právě tento dopis byl spouštěcím mechanismem Bondových obav o soukromí rodiny i jeho samotného. Proto začal pátrat po tom, nakolik lze podle údajů, uložených kdesi ve více či méně dostupných databázích, kohokoli sledovat či vyšetřovat a v případě zneužití či ztráty dat nešťastníkovi zpronevěřit jeho finance. Aby se dobral pravdy, rozhodl se na jistý čas opustit těhotnou manželku a začal se skrývat. Soukromým detektivům poskytl jen své jméno a třicet dní na to, aby ho objevili... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Otázka ochrany súkromia je vážna téma, ale mnoho ľudí si vôbec neuvedomuje (nechce uvedomiť?) čo všetko je o nás možné zistiť. Na tento dokument som sa veľmi tešil, pretože nad rovnakými vecami ako David uvažujem už zopár rokov. Som však trochu sklamaný, pretože aj ja by som vedel natočiť lepší dokument. Nejde o to, že bol nezaujímavý, za námet dávam 5 hviezdičiek, skôr o to, ako David pristupoval k jednotlivým otázkam ochrany súkromia, resp. ako nerozumne za sebou zanechával stopy. No keď sa nad tým zamyslím, možno tie stopy zanechával zámerne, aby tak ľuďom ukázal čo nemajú robiť. Niečo na spôsob Beara Gryllsa. Tak či onak, som rád, že sú medzi nami stále ľudia, ktorí sa neboja postaviť Veľkému bratovi. ()
Pro mě zklamání. Hodně balastu, nebo dnes notoricky známé věci. Detektivové si hrají na popeláře a zkoumají odpadky. V závěru se hledaný začne ukrývat ve Walesu, kde jsem byl v severním Walesu loni na podzim a celý týden ve dne v noci hustě pršelo, Kopce, včetně národního parku Snowdown jsou odlesněné, takže ani není kde se schovat před větrem. ()
Není to nic moc a dost věcí je zavádějících (těhotná žena a on jde na gynekologickou prohlídku s ní, pak byla jasné jak to skončí. Jinak se dozvíme: kolik kamer mají v Británii, kolik toho ví amazon.co.uk, že paranoia přijde po 10 dnech a že zjistit z veřejných věcí se dá dost. Samozřejmně pokud bych zdrhal já, tak bych zahodil mobil, s nikým blízkým se nestýkal a odjel, tam kde mě prakticky nikdo nezná a nevystopují mě do měsíce. ()
Ono zbavit se identity je docela obtížné. Aby Vás někdo nenašel, tak musíte udělat velmi tlustou čáru a dopomoci si kriminální činností. Troufnu si tvrdit, že pokud nevyužijete služeb podsvětí, tak Vás dříve nebo později vždy najdou a to všude na světě. Jednou jsem takhle na tůře potkal české soukromé očko. Bylo to na opačné straně světa (Nový Zéland). Šel po nějaké němce, co někomu dlužila. Samozřejmě ji na Zelandu našel jak žije někde v karavanu. Když už tam byl, tak si samozřejmě udělal i dovču. Takových lidí jsem na Zealndu potkal dost, Češi co utíkali před dluhama. Asi dluhy nebyly až tak velké, protože je ani nehledal a to se pohybovali na svůj pas. ()
Na formu zaměřený, zbytečně a otravně přepjatý, polohraný ( se všemi neduhy z toho vyplývajícími ) dokument o možnostech vy-/zne-užití osobních dat v současné společnosti. Osobní příběh o neustálém dohledu, který jednotlivci nepřináší více jistoty, s dobrými ale nyvyužitými náznaky dilemat z toho plynoucích. Zajímavější by bylo více analytické než osobní zaměření na možné způsoby sbírání a uchovávání dat (a možnou obranu) i dynamicky se rozvíjející odvětví zájmu marketingových a obchodních společností o ně. 1-2* ()
Reklama