Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

Kryšpín 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem velice dlouho odkládal a teď toho začínám litovat. Cesta do hlubin života turecké rodiny žijicí v Německu, je plná překážet a zvláštních tradic, nad kterými vám občas bude rozum stát. Dívky trpí kvůli těmto hlubokým kořenům. Toto choulostivé téma mě vzalo za srdce a ten konec... Ach, ten konec. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Už dlouho mě žádný film tak strašně nerozplakal. Mistrně natočené, mistrně zahrané. Celé dvě hodiny jsem měl stísněný pocit a neblahé tušení, co všechno Umay ještě čeká a jak bude muset trpět kvůli tomu, že chtěla učinit svobodnou volbu. Sibel Kekilli je čím dál pěknější a herecky čím dál přesvědčivější. Do této role se mohla položit na sto procent, jelikož si také s rodinou prožila své a mohla tak své negativní zkušenosti do Umay plně promítnout. Doufám, že už v Německu nikdo nepřipomíná její pornografickou minulost, jež navíc byla údajně taky rebelii proti zatvrzelé rodině. Sibel je zkrátka paní herečka a vysloveně se těším na její další filmy. Ale chtělo by to možná i nějakou komedii. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Celým filmom preniká akási pýcha na to, čo sme my v porovnaní s islamskými Turkami a ich tradíciami. Keď príde reč na anglický tradicionalizmus, naraz je všetko v poriadku. A len by niekto skúsil kritizovať naše nábožensko-kultúrne tradície. Zle by pochodil. Nemyslím si, že úcta k tradíciám a odlišné postavenie žien v spoločnosti je vyhradené iba vyznávačom islamu. Rozdiel je iba v tom, že ak sa niečo nepozdáva na manželke u nás, navštívi krčmu, nechá si potvrdiť správnosť svojich pocitov, príde domov zmláti ženu a rovnováha je nastolená. Moslim nenavštívi krčmu a ženu rovno zabije. Toľko k námetu. Spracovanie bolo pomerne vierohodné, ale film sa neuveriteľne pomaly vliekol a v niektorých momentoch si režisérka pomohla lacnými scénami. ()

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Cizinka je natočena, ne jako nějaká protiturecká agitka, ale dává nám nahlédnout do dvou zcela odlišných světů, mezi kterými je příkop, který je možná až příliš hluboký a je jen na divákovi, se kterou stranou se ztotožní a na kterou se nakonec přidá. Když k ní připočtu výborné herecké výkony, plus hudbu a konec, který snad ani nejde popsat, tak se za dnešní pětku nemusím stydět ani náhodou. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Německá kinematografie opět překvapila velmi smutným dramatem o nesmyslnosti muslimských tradic, které si tady asi dokážeme jen velmi těžko představit. I když zpracování tohoto námětu je docela zajímavé, protože je zcela nestranné, ale přitom nutí přemýšlet samotného diváka. Mně bylo strašně líto Umay, která se tak zoufale snažila žít svobodným způsobem života, protože tíživá rodinná situace jí k tomu donutila a přitom si udržet i dobré vztahy se svými rodiči a sourozenci. Ale její rodina se na její svobodu dívá zcela jinýma očima, plných nesmyslných předsudků a tak jsou veškeré zoufalé snahy Umay s jejím synkem ke smíření k ničemu. Co na mě asi zapůsobilo nejvíc, byla naprostá uvěřitelnost nejen celého dramatu, ale hlavně i vynikajícího výkonu hlavní představitelky Sibel Kekilli. Postupná gradace a celá finální část byla silně emotivní, navíc podpořená nádherným hudebním doprovodem. Vzhledem k tomu, že to byl režijní debut režisérky Feo Aladag, tak má můj velký obdiv a já to mohu jen doporučit. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama