Proti zdi

Nemecký film je v posledných rokoch veľmi silný a často mi prináša radosť a silné filmové zážitky. Radosť z kvality filmu si užije väčšina divákov, no neviem koľkým sadne pochmúrny príbeh o dvoch samovrahoch. Turkov je v Nemecku viac než by si sami Nemci priali a tento príbeh je čisto z tejto tureckej komunity. Atmosféra filmu je dosť silná a veľmi jej pomáha hudba od Depeche mode. Akokoľvek divne to znie, skladba I Feel you výrazným spôsobom vyzdvihla samovražednú scénu s úvodu filmu. Tá istá skladba zaznie ešte raz v druhej polovici filmu a zapadla rovnako dobre. Nemá cenu dej filmu podrobnejšie rozoberať, povedzme len, že dvaja samovrahovia k sebe hľadajú cestu...Kamarátka z Istanbulu mi veľmi pripomínala Salmu Hayek. Hlavný predstaviteľ Birol Unel pôsobí veľmi presvedčivo a sympaticky a podľa vizáže by som ho na Turka nikdy netipoval. Každopádne silná a trochu depresívna love story. 80%. (05.07.2015)

Tak ja neviem či Európanky považujú za samozrejmosť cpať do seba drogy a rozťahovať nohy pri každej príležitosti a kdekomu kto príde pod ruku. Myslím, že nad takou "voľnosťou" by predsa len ohrnuli nos aj tie Európanky (väčšina z nich určite). Proste Sibel mi tu prišla ako len taká nevycválaná kravka, ktorá trpela úchylkou dráždivého ovocia. Na druhú stranu ale nepozeralo sa na to zle, možno by tomu pomohli aj trošku odvážnejšie alebo drsnejšie scény. Chudák chlap, ale koniec koncov, v živote to tak chodí - v láske vždy trpí viac ten, kto miluje viac. Priemer. 60/100 (09.04.2019)

Zase som doplatil na to, ze cumim na kadejaku koninu z nemeckej kinematografie. Tentokrat sa to volalo gegen Die Wand, a dialo sa tam uplne hovno. Vzdy ma varuje pred nemeckou kinematografiou ten fuckt, ze tam toci isty Uwe Boll, ale obcas na to zabudnem. No a doplatil som na to. Planoba, ktora nema herecke vykony, ani scenar a Fatih Akin je podla mna reziserska lama! 5 % (07.04.2015)

Naprosto nečekaná a drtivá palba silných emocí, kterou jsem ani náhodou nečekala. Příběh Cahila a Sibel, dvou ztracených človíčků navíc ještě z odlišných kultur je nabitý živočišnou touhou, šíleností, syrovostí, smutkem, vášní, divokostí, zoufalstvím, beznadějí, depresí a v neposlední řadě láskou. Určitě je tam toho daleko víc, ale mnohé nelze ani slovy vyjádřit. Jestliže pro Sibel Kekilli byla role Sibel skutečně první, tak má můj velký obdiv a Birol Ünel rolí žil, věřila jsem mu absolutně všechno. Velmi intenzivní zážitek plný kontrastů, který vás hned na začátku čapne a nepustí až do konce .- "Jsou všichni, co milují a touží po milovaných, zbaveni rozumu jako já......?" (28.10.2012)

Vynikající německo-turecký film o střetu kultur, o tom, jak do sebe zapadají, jak se prolínají, ale i jak na sebe narážejí a reagují spolu dvě civilizační paradigmata - náš evropský emancipovaný pohled a tradiční patriotistické kořeny v jednání Turků (třeba ta scéna, jak se bratři baví o prostitutkách, za kterými je u nich zvykem bez nejmenších skrupulí chodit, a hlavní hrdina vybuchne, protože svou vyvolenou (byť Turkyni) miluje západním? způsobem, nebo prostě jen jinak a naplno)... Kulturní a civilizační tlak je tak obrovský, že před ním musejí lidé utíkat a někdy i emigrovat, stejně tak naši hrdinové - Turek Cahil utíká ke dnu láhve alkoholu a mladá Sibel nejdříve pokusem o sebevraždu z tohoto světa a pak se postupně stále více snaží z osidel ortodoxie své rodiny uniknout právě k Cahilovi. Zprvu formální sňatek přeroste v cosi hlubšího, ale dosíci kýžené vnitřní svobody nelze...cesta ven z kulturních stereotypů je namířena proti zdi... Stejně výrazný je tu i rozměr lidské individuality. Vzpoura jedince, odvaha bojovat se životem i nástrahami osudu, síla unikat systému a žít si svůj život vnitřně svobodně a nezadat si s nikým a ničím... To vše reprezentují oba hlavní hrdinové (Cahil pro mne osobně asi trochu víc) a vyjadřují tak čistě západní, evropský, individualistický pohled ve vnímání světa. Proti nim stojí vnímání tradiční, rodové, kolektivní... Za zmínku stojí i ,,romantická" rovina, tu jsem také silně akcentoval, motivy vztahu dvou mladých lidí a jejich čisté lásky... Nelze ani opomenout úžasné herecké výkony, bravurní režii a hudbu - kapela hrající záměrně místně kýčovitou muziku na břehu Marmarského moře v popředí Istanbulu byla skvělá... (24.09.2007)