Nur eine Frau
A Regular Woman
Režie:
Sherry HormannScénář:
Florian OellerKamera:
Judith KaufmannHrají:
Almila Bağrıaçık, Rauand Taleb, Merve Aksoy, Aram Arami, Tamer Arslan, Mehmet Atesci, Samir Fuchs, Özgür Karadeniz, Christian Kuchenbuch, Jacob Matschenz (více)Obsahy(1)
Aynur, krásná a energická dcera tureckých přistěhovalců žijících v Německu, je v šestnácti letech proti své vůli provdána za násilnického muže, s nímž otěhotní. Když zjistí, že život není takový, jaký si ho její ortodoxní muslimská rodina představovala, uteče do Berlína, aby začala znovu. Porodí syna, najde si práci a naváže milostný vztah s Němcem, který ji miluje takovou, jaké je. Zdá se, že konečně našla na světě své místo. Ale její rodina, která Aynuriny činy považuje za vážné porušení jejich kodexu cti, jí odmítá dovolit, aby se vydala vlastní cestou. Film je inspirován skutečným příběhem Hatun 'Aynur' Sürücüové, zavražděné ve třiadvaceti letech v Berlíně svým nejmladším bratrem ve jménu ochrany rodinné cti. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Myslím, že by si snímek zasloužil víc diváků. Poukazuje na reálný velký problém a prezentuje ho naprosto otevřeně. Myslím, že většinovému českému názoru by dost hrál do noty a podpořil jejich názor, ale těžko odhadovat, film totiž zároveň jasně ukazuje, že ne všichni jsou stejní. Hned na začátku je řečeno, jak to dopadne, přesto je nesmírně zajímavé sledovat veškerý průběh a vývoj a Aynur v jejím těžkém boji nelze nefandit. Snímek reprezentuje osud stovek, nebo spíše tisíců dalších žen a i díky tomu je velmi znepokojivý a dost bezútěšný. Nenechme prohrávat ty, o které bychom měli stát nejvíc a nemějme slitování s těmi, jejichž smýšlení se zaseklo v sedmém století. ()
Film ako taký bol zaujímavo podaný, v chytľavom štýle rozprávača v podobe samotnej Aynur, ktorá sa stala obeťou tzv. "vraždy zo cti" - o čom nás informuje už v samotnom úvode, a ihneď je každému jasné, že tento film bude bez happy endu. Spracovanie rozhodne nadpriemerné, herecké obsadenie taktiež, akurát škoda, že to nebolo v turečtine - tá nemčina mi k tým postavám pochopiteľne vôbec nepasovala. Čo sa týka tejto radikálnej témy, takéto niečo je bez diskusie odsúdeniahodné, akurát sa mi nepáči, že sa takéto extrémy prostredníctvom súčasnej európskej kinematografie prezentujú akoby to bolo v moslimskom svete úplne bežné - a to nie je pravda... (za túto štylizáciu hviezda dole) ()
Pred zhlednutim jsem uplne nevedel, co od filmu cekat. Dockal jsem se celkem odvazne natoceneho snimku, ktery je podle skutecneho pribehu. A ktery nam divacky atraktivne nabizi pohled do turecke rodiny, ktera zije v Nemecku uz pres ctvrt stoleti. Asimilace neprobehla. Pro nemecke divaky smutna podivana, kdyz vezmou v potaz, jake sousedy si k sobe pozvali... Film pusobi ve vsech smerech skutecne, oslovilo me i zpracovani. Za me vyborne drama. ()
Bohužel je asi jen otázka času, kdy "vraždy ze cti" dorazí i do ČR. V sousedním Německu jich je oficiálně spácháno zhruba 100 ročně, reálně to bude samozřejmě více. Je pravda, že v tomhle konkrétním případě asi mohla Aynur alespoň trošku předstírat, že se úplně nezřekla "pravidel" rodiny a asi by nedošla k jejímu zavraždění. Nicméně potrestání pachatelů směšné. ()
"Moji rodiče odešli z Turecka v polovině 70. let a starý svět nechali za sebou." Kdepak, nenechali, vzali si ho s sebou. Hodnotový žebříček si člověk utváří už v rané fázi věku a představa, že běžný imigrant se jen třese na to přijmout evropské hodnoty (které si intelektuální elity stejně vykládají výrazně odlišně od plebsu z ulice), je naprosto mylná. Kulturní návyky jsou něco, co se jen velmi obtížně mění a překonává. Pokud větší množství imigrantů vytvoří diasporu, proces integrace do nové společnosti se ještě více zkomplikuje, protože příslušníci diaspory ztrácí zájem investovat čas a energii pro přizpůsobení se okolí, když můžou žít po svém. Jen malá poznámka: vraždy ze cti nejsou žádnou specialitou islámu a vlastně s náboženstvím ani nesouvisí. Je to jev, který se vyskytuje v konzervativní kmenové a klanové společnosti, která si neprošla fází modernizace, a vyskytuje se i u části asijských a afrických křesťanů, ultraortodoxních židů nebo třeba jezídů. Pokud jde o film samotný, je to slušná práce tíhnoucí částečně k dokumentárnímu pojetí. Představitelka hlavní role je charismatická a svůj part utáhne bez sebemenších problémů. Celkový dojem: 75 %. ()
Reklama