Režie:
Patrice LeconteScénář:
Serge FrydmanKamera:
Jean-Marie DreujouHrají:
Vanessa Paradis, Daniel Auteuil, Mireille Mossé, Pierre-François Martin-Laval, Luc Palun, Farouk Bermouga, Isabelle Petit-Jacques, Catherine Lascault (více)Obsahy(1)
Dvaadvacetiletá Adele, které se v životě lepí smůla na paty stejně jako muži se sklony k násilí, uvažuje na kraji mostu v Paříži nad sebevraždou. Náhle k ní přistoupí, z ničeho nic, neznámý muž jménem Gabor. Mladík však má postranní motiv – živí se jako profesionální vrhač nožů a hledá někoho, kdo by byl ochotný být jeho cílem. Gabor má za to, že by Adele byla pro to jako stvořená, a tak jí nabídne práci. Ona odmítne a skočí. Gabor ale skočí za ní a brzy jsou ti dva na společné cestě do Monaka, kde se její život dramaticky změní a pro jednou ji v životě navštíví štěstí – nejen, že coby Gaborův terč zůstane bez úhony, i když vrhá nože se zavázanýma očima, navíc vyhraje v ruletě malé jmění. Jenže jak dlouho s nimi štěstí zůstane? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
"Moje nápady jsou téměř vždy špatné." Škoda, že nejsem poeta, protože bych se okamžitě rozmáchle rozbásnil o tom, co jsem viděl, ale já na to jsem příliš přízemní. Ale přesto - ty oči, ty létající nože, to vzrušení, ta ruleta. Prostě jsem si s Adèle a Gaborem prožil nemalý kousek štěstí, což mne naplňovalo optimismem, ale její počáteční povídání a opakovaná promiskuita mne zase vrátili na zem. Přesto si jdu cvičně zaházet s noži a pokud to nějakou slečnu podobnou Adèle vzrušuje, tak jsem si s ní o tom ochoten popovídat. ()
Lecontovi čiernobiela a cirkusové prostredie (symbolická previazanosť týchto dvoch prvkov je pre film zásadná, dejotvorná a vizuálne očarujúca podobne, ako úsmev Vanessy Paradis) pristanú rovnako, ako perfektne sa dopĺňajúcemu ústrednému hereckému duu. Ako film postavený na dialógoch a kamere (detaily, otočky, nájazdy a odjazdy, figuratívne maličkosti s preneseným významom - nôž) v sprievode excelentného výberu hudby nemám pochýb, že je La Fille sur le pont jedným z najlepších a najosobitejších filmov starnúceho francúzskeho milovníka. Ale chcelo by to ešte čosi. 80% ()
Atmosféra a přesvědčivý Auteil mě příjemně překvapili. S dalšími aspekty už to bylo horší. V příběhu postavy hledají nějaké snadné odpovědi na otázky, které je trápí. Jenže když nic takového neexistuje, zavání mi to pochybným zjednodušováním. A postava Adele je také podivná, když vypráví o svých "láskách". Že prý neměla štěstí na opravdový vztah. Ale když ve svých známostech vědomě tuhle potřebu nahrazuje fyzickou spotřebou, vzbuzuje ve mě dojem pokrytectví nebo nedospělostí. A obojí mě od sledování odrazuje. ()
Snímek s artovými ambicemi, těžící z herecké ekvilibristiky Vannessy Paradis a Daniela Auteuileho. Černobílá kamera nechává díky hře světla a stínu vzpomenout některá klasická díla francouzské nové vlny. Krom nečekaně neromantické podoby lásky mezi mužem a ženou, se nám film snaží vsugerovat dva klíčové poznatky. ____________ 1) Skok z mostu není dobrý způsob sebevraždy. ___________ 2) Házení nožů poskytuje větší vzrušení než orgasmus, a to jak z pohledu vrhače, tak z pohledu terče. :-)______ Film je navíc vybaven kvalitním hudebním doprovodem např. I´m Sorry od Brandy Lee (u nás Přenosilová - Roň slzy). 59% ()
Charisma vrhače nožů Daniela Auteuila a krása nymfovampa Vanessy Paradis coby dívky, která neví co chce, a střídá chlapy jako ponožky, aby vůbec něco v životě našla. Dvě neznámé ve filmu, který si neklade žádné cíle, jen a jen zachytit okamžik, uchopit moment, zastavit čas, lapit vítr. Černobílý snímek nás protáhne kabarety, večírky, kasiny i svatbami, obraz a atmosféra, to je oč tu běží. A hlavně chemie mezi dvěma lidmi, bezvadně fungující, kteří se sešli na mostě připravení skočit, a spojili se tím navždy...80% ()
Galerie (14)
Photo © DR
Zajímavosti (1)
- Úvodná scéna monológu Adèle (Vanessa Paradis) trvá viac ako 7 minút. V komentári na DVD režisér Patrice Leconte hovorí, že na natočenie tejto zdanlivo jednoduchej sekvencie bolo nutné použiť viacero kamier. (misterz)
Reklama