Ďáblův dvojník

Při vyslovení jména Udaje Husajna se zřejmě ještě dnes dělá spoustě Iráčanů špatně od žaludku. Jeho zrůdné činy film prezentuje v esteticky atraktivním cool hávu a míra stylizace občas balancuje na hraně (vkusného) kýče. Lee Tamahori se po akčních eskapádách různorodých kvalit vrací ke svým kořenům a vypráví příběh o jednom konkrétním etniku a politické situaci v unikátním nehollywoodském projektu, byť dodržujícím tradice klasické narace. Dominic Cooper odvádí dvojitý excelentní výkon, je zvláštní jak film nutí diváka dvě osoby stejné vizáže milovat a nenávidět a vystačí si přitom s takovým minimem hereckých prostředků. Škoda jen nedořešených mezer v závěru filmu a poněkud ledabylých motivací většiny postav. (17.06.2013)

Dvd v zlatistom nádychu vôbec nevystihuje podstatu filmu, iba ak lesk Sadámových palácov. Áno, sú tu peniaze a moc, ale tu ide v prvom rade o súboj charakterov a v tomto smere ma Lee Tamahori prekvapil. Čakal som od filmu priemernú jednohubku , ale musím uznať, že ma film milo prekvapil. je jedno koľko filmov ešte D. Cooper ako herec natočí, isté je , že toto bola a je jeho životná rola. Vyšinutého Udaja s prijabaným zajačím smiechom zahral skvele a je zaujímavé sledovať ako sa dvojník postupne približuje k nenávidenému synovi Sadáma. " Nedaj mi dôvod, aby som ťa začal nenávidieť" , hovorí Sadám dvojníkovi svojho syna. A ja dodávam, že Lee Tamahori mi nedal dôvod nenávidieť tento film, práve naopak. Príjemné prekvapenie. 80%. (26.08.2012)

Z původem maorského režiséra Lee Tamahori (jehož zdaleka nejlepším filmem je právě strhující sondáž do upadajícího světa dnešních potomků Maorů Kdysi byli bojovníky) se stal nejen vlivem jeho umělecké cesty vedoucí přes Hollywood naprostý kosmopolita, není tedy tak úplně divu, že hledaje nějakou hlubší vrstvu umělecké výpovědi zakotvil v Evropě. A aby nevynechal Asii, natočil velmi sugestivní thriller o iráckém totalitním režimu Saddama Husseina, konkrétně pak o jeho nechvalně proslulém synovi Uday Husseinovi. Tamahoriho film je skutečně nemile naturalistický a chvílemi se nelze ubránit pocitu, že je natáčen účelově, jako svého druhu propagandistické obhájení spojenecké invaze, té trpké pachuti jsme se ale nakonec zbavil, neboť ji překryla ta neskutečná jízda. Uday Hussein byl totiž nanejvýš skutečný, stejně jako motiv dvojnictví a celá ta plejáda zvrhlostí vyplývajících z pocitu absolutní moci. I přes některé faktické nepřesnosti (Saddam třeba nechal svého syna arestovat za vraždu svého soukmenovce, což se ve filmu nezmíní, jeho působení ve funkci předsedy iráckého olympijského výboru a osobně prováděné mučení neúspěšných iráckých olympioniků je zase odbito jen VHS kazetou přehrávanou Latifovi...) je popis vládnutí Saddama a jeho rodiny sugestivně mrazivý. Mozaika vztahů členů diktátorova rodinného kruhu a jeho nejbližšího okolí (zvláště osobních strážců, tajné policie a lehkých žen) se soustřeďuje především na zvláštní (až osudovou) bipolaritu mezi Udayem a jeho dvojníkem, což je ústřední a (alespoň ve filmu) fatální vztah celého tak bizarního příběhu. Udayův pocit naprosto absolutní moci podpořený bezčasím nekonečné epochy (Saddam ovládal Írák více než 20 let) je i pro evropského diváka (zvláště toho východního) hořce známou zkušeností (podobný film by se dal natočit třeba v reáliích Sovětského Ruska 30. let, Rumunska 70. let a většiny východního bloku 50. let...) a má silně univerzální platnost (co třeba takový Muammar Kaddáfí, Kim Ir-sen a ostatní tyrani, že?), proto je celý snímek vlastně silné politikum (a jistě ne náhodou vznikl právě v koprodukci Holandska a Belgie). Co se týče formy, vyzdvihnout lze kameru, podařenou hudební složku a především mizanscénu, neboť ta byla skutečně grandiózní. Zcela mimořádný herecký výkon pak podal Angličan Dominic Cooper v dvojroli (!) Udaye Husseina i jeho dvojníka Latifa, jeho herecké rozštěpení do Jekylla a Hydea bylo elektrizující... (05.12.2011)

Trochu mi to pripominalo film Bronson, kde tiez sledujeme osudy brilantne zahraneho magora. Lenze podobne ako v Bronsonovi aj tu chýba poriadna zapletka a film je len sledom viacero prihod bez poriadnej gradacie, takze po chvili to zacne byt monotonne a nudne. Ale Dominic Cooper predviedol fakt skvely vykon a kvôli nemu to asi za jedno pozretie stoji. 5/10. (16.11.2011)

Že byl Uday Hussein zvrácenej magor je poměrně známá věc a Dominic Cooper se ho teda zhostil naprosto bravurně. The Devil's Double je film skvěle vypadající, velmi dobře zrežírovaný i zahraný, ale taky dost stylizovaný, přehnaný a paradoxně co do násilí ještě naopak docela umírněný. Řekl bych, že v reálu byl Uday více sadistický magor a méně líbivě odporná komická postavička. Jeho znázornění v minisérii House of Saddam od HBO mi přišlo o cosi uvěřitelnější. Ale jinak je to řádně napínavá a divoká jízda. (29.03.2021)