The Whisperer in Darkness

Toto je veľká škoda. Myslel som si, že je to nejaká amatérska fušerina, ale napokon som bol prvú polovicu príjemne prekvapený. Jasné, vidno, že tvorcovia nemali k dispozícii 100 miliónov (alebo aspoň 10), ale podarilo sa im to zamaskovať a celé je to fakt super. Tajomné, príjemne nepríjemné, plné otázok a žiadnych odpovedí a výprava (osamotené gazdovstvá uprostred hôr) je tiež pekne zvládnutá. Bohužiaľ, v polovici sa film dostane v podstate na koniec Lovecraftovej poviedky (!) a ja som sa zaskočene pýtal „no dobre, a o čom to bude teraz?“. No a „teraz“ to bolo dosť slabé a začalo sa to postupne rozpadávať. Navyše režisér začal vo finále siahať po príšerách a zobrazovať ich, čo je zle, lebo Lovecraftove príšery je fajn predstavovať si, ale ešte sa nenašiel nikto, kto by ich natočil tak, aby ma tým zaujal. Čo ma ale šokovalo je to, že vo filmovej adaptácii chýbajú desivé listy, ktoré si dvaja muži posielali a ktoré boli tým najstrašidelnejším nielen z danej poviedky, ale možno jednou z najstrašidelnejších vecí, akú HPL vôbec kedy v celej svojej kariére napísal (a to už je vážne čo povedať). To je ako keby vo filme Terminátor chýbal Terminátor. (26.11.2020)

Lovecraftova poviedka "Šepot v tme" z roku 1930 je jednou z najfascinujúcejších symfónií hrôzy, aké boli kedy napísané. Literárne vynaliezavé spracovanie (relevantná časť textu pozostáva zo súboru listov) rozhodne nie je vďačným východiskom pre filmovú adaptáciu. Tvorcovia teda museli vyrozprávať príbeh filmovými prostriedkami, čo sa nezaobišlo bez intervencie niektorých nie celkom lovecraftovských ingrediencií (nechcem spoilerovať, spomeniem len záver, ktorý ako by bol vypadol zo súčasných zlých, no obľúbených záverov). Tam, kde sa film ako-tak drží predlohy, jeho kvalita je priam strhujúca. Ak sa však k slovu dostane "autorský prínos", mágia sa vytráca. Zdá sa, že Lovecraft sa nedá "vylepšiť", buť ho rešpektujem v plnej miere alebo vôbec. Autori proklamovali snahu nakrútiť film spôsobom, akým sa nakrúcalo v čase vzniku predlohy (tj. rané obdobie č-b zvukového filmu). Podarilo sa to na výbornú, otázkou je, čo by spisovateľ povedal na trápnu vizualizáciu toho, čo on sám zvykol popisovať skôr v náznakoch. (14.01.2014)

Je mi to líto, ale tohle zpracování na mě prostě nefunguje...Herci dobře obsazení a hrajou hezky. Scénář je napsaný s citem.-ALE- Minutáž je nesmyslně přepálená-cca 80,85, max. 90 by stačilo až až.. Některé scény fungujou jen jako shazovač tempa. Stylizaci do padesátkových braků vnímám jako znouzectnost. Když už tu ta stylizace je, pak teda nechápu proč používat křečovité CGI, když vymazlená loutka by vypadala a do atmosféry sedla lépe.. ... Celkově to na mě (stejně jako předchozí tCoC) působí hrozně chladně, jakoby ta technická přesnost a vypiplanost nechtěně ubírala něco zásadního z atmosféry.. Chybí mi něco hutného, něco z nevědomí povědomého, zkrátka TO (cosi nepojmenovatelného) co má být a tlít mezi jednotlivými políčky filmu..... Je tam cítit nadšení, je tam cítit fanouškovství, ale není tam plnohodnotný Lovecraft. (07.08.2016)

Černobílá Lovecraftovi sluší! A výborná klasická hudba, která tu připomněla Wagnera, tam zase staré tajuplné filmy. První část je spíše komorní, jako by herci vystupovali na jevišti, pak nastane zlom a s příchodem na farmu stoupá napětí až k epickému finále. Vše se samozřejmě točí okolo Lovecraftových oblíbenců - Prastarých, Příchozích z hvězd, Cthulhu... , kteří mají přežívat v neprobádaných horách, v lůně divoké přírody. Film se drží základní linie povídky, dále ji však rozvíjí a obohacuje (především sabbat je fajnový). Původní povídka nepatří mezi mé nejoblíbenější, přesto jsem ji znovu - pro srovnání - přečetl. Polovina je sestavena z dopisů, v té druhé pak sledujeme cestu hlavního hrdiny na farmu, která není tak dramatická jako ve filmu. Lovecraft se snaží nahnat hrůzu výběrem slov spojených s děsem, popisy ponurých míst (zejména v kosmu) a citací ze svého Necronomiconu. Největší část pak zabírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny, což se do filmu dává špatně (stačí připomenout neúspěch většiny filmů podle S.Kinga). Snad i proto jsem byl mile překvapen, jak se tvůrci s literární předlohou poprali. (01.03.2016)

Po středometrážním "Call of Cthulhu" stylizovaném do němého filmu si H.P. Lovecraft Historical Society troufli na celovečerní projekt a ukázali, že když se chce, je možné i za pár šupů a s ochotníky natočit skvělý film. Snímek nese věrné zpracování předlohy a především adekvátně zvolená a důsledně naplňovaná stylizace do padesátkových béčkových sci-fi. Nekoná se zde žádné polopatické odkazování na formu vzorů či jalové karikování; toto je film přesně zapadající do 50. let (s tím, že stejně jako stará béčka může místy působit zdlouhavě). Všichni zúčastnění berou projekt vážně a striktní dramaturgie dělá z filmu kompaktní a vycizelovaný celek. Díky tomu také adekvátně vyzní pozvolný rozpad racionality a pád do ryzího šílenství, což je dramatický oblouk příběhu. (29.06.2011)