The Whisperer in Darkness

Ak si odmyslím mierne spackaný záver (scénu s lietadlom), ktorý u veľkého slepého Azathota nemal nikdy vzniknúť, jedná sa o jednoznačne zaslúžené štyri hviezdy. Vidno, že tvorcovia projekt tak ako v prípade Call of Cthulhu (2005) poňali tým správnym smerom a cítim, že z ich z rúk časom vyjde ešte niečo pamätihodného (minimálne pre nie príliš širokú fanúšikovskú základňu majstra Howarda). Napätie a atmfosféra ala Lovecraftovský "strach z neznámeho" je budovaná väčšinu času na absolútnu jedničku. Snímok bez sebaväčších zádrhelov pracuje na báze tajomna a noir atmosféry, ktorá vám celý čas preniká až do morku kostí. Aká otrepná fráza, všakže? V tomto prípade ale dokonale vyjadrujúca moje súčasne pocity. Ďalej treba taktiež bezpodmienečne pochváliť herecké obsadenie, ktoré by si do jedného zaslúžilo viac než len "obyčajné" role v nízkorozpočtovom (i keď nadmieru kvalitnom), nadšeneckom projekte. A aby tej chvály nebolo málo - soundtrack, ktorý si ma okolo prstu obmotal už pri zhliadnutí prvých dvoch trailerov, fantasticky vystihuje úzkostlivého ducha snímku. Celkovo by sa na The Whisperer in Darkness dozaista našla aj inakšia výtka než len nepremyslený záver filmu, ale keďže priamych adaptácií na poviedky H.P. Lovecrafta existuje tak neuveriteľne málé množstvo, dokážem niektoré drobné zápory s prižmúreným očkom prebehnúť. (22.04.2012)

Ten námět je se vší tou stylizací padesátých let, plnou mimozemšťanů s klepety, primitivních přístrojů, co uchovávají lidské mozky a pod, samozřejmě pro dnešního diváka mírně řečeno úsměvný a chybí snad už jen miniaturní kosmické lodě na viditelných drátkách, ale ta tajemná, strašidelná atmosféra, ta je skutečně velmi dobrá. Hodně tomu napomáhá černobílé ladění, příhodně vybraná hudba, bouřka v odlehlém domě i náhle se zjevující postavy za ztemnělými okny. Není to však žádná parodie, spíš taková vydařená pocta žánru a dílu H.P.Lockrafta. (30.11.2014)

Na Volání Cthulhu jsem obdivoval brilantní preciznost formy, která do nejmenších detailů zdařile napodobila němé horory z 20. let - navíc když to vzniklo na koleně. The Whisperer in Darkness se zase snaží napodobit styl sci-fi hororů z padesátek, ale popravdě mám pocit, že to mu uškodilo snad nejvíc. V nejednom ohledu (úvodní titulky, kostýmy...) je to sice značně připomene, ale ladění celého filmu bohužel ne. Je v tom holt znát, že je to spíš moderní pokus o černobílý film a poznat je to na spousty místech už jen třeba úhly kamery. Ani obsahově to nebylo úplně bez chybičky (ačkoli tam opět dost záleží, jak moc je to věrně předloze), nicméně i přes vše výše vypsané se pořád jedná o dost kvalitní film, který opět udělala jenom parta nadšenců na koleně a opět se jim to povedlo dost zdařile. Samozřejmě to nemá profesionální efekty ani herecké výkony (ačkoli u některých vůbec nebyly špatné), ale to všechno se vzhledem k okolnostem dá plně odpustit. Jinak to totiž má hodně podmanivou atmosféru, dostatečně zajímavý, napínavý a mysteriózní příběh, správný cit pro tempo jednotlivých scén, skvělou kameru a vůbec to působí mnohem profesionálnější, než kdejaká skutečně profesionální (ačkoli někdy spíš jen "profesionální") sci-fi nebo horor... Tudíž mi opět nezbývá nic jiného než před touhle skupinou fanoušků smeknout, jelikož talent určitě mají a stejně jako u Volání Cthulhu chci, aby jim někdo dal dost peněz a oni mohli natočit cokoli co chtějí, protože by to podle mě byla obrovská záležitost... 4* (26.02.2022)

Je mi to líto, ale tohle zpracování na mě prostě nefunguje...Herci dobře obsazení a hrajou hezky. Scénář je napsaný s citem.-ALE- Minutáž je nesmyslně přepálená-cca 80,85, max. 90 by stačilo až až.. Některé scény fungujou jen jako shazovač tempa. Stylizaci do padesátkových braků vnímám jako znouzectnost. Když už tu ta stylizace je, pak teda nechápu proč používat křečovité CGI, když vymazlená loutka by vypadala a do atmosféry sedla lépe.. ... Celkově to na mě (stejně jako předchozí tCoC) působí hrozně chladně, jakoby ta technická přesnost a vypiplanost nechtěně ubírala něco zásadního z atmosféry.. Chybí mi něco hutného, něco z nevědomí povědomého, zkrátka TO (cosi nepojmenovatelného) co má být a tlít mezi jednotlivými políčky filmu..... Je tam cítit nadšení, je tam cítit fanouškovství, ale není tam plnohodnotný Lovecraft. (07.08.2016)

Černobílá Lovecraftovi sluší! A výborná klasická hudba, která tu připomněla Wagnera, tam zase staré tajuplné filmy. První část je spíše komorní, jako by herci vystupovali na jevišti, pak nastane zlom a s příchodem na farmu stoupá napětí až k epickému finále. Vše se samozřejmě točí okolo Lovecraftových oblíbenců - Prastarých, Příchozích z hvězd, Cthulhu... , kteří mají přežívat v neprobádaných horách, v lůně divoké přírody. Film se drží základní linie povídky, dále ji však rozvíjí a obohacuje (především sabbat je fajnový). Původní povídka nepatří mezi mé nejoblíbenější, přesto jsem ji znovu - pro srovnání - přečetl. Polovina je sestavena z dopisů, v té druhé pak sledujeme cestu hlavního hrdiny na farmu, která není tak dramatická jako ve filmu. Lovecraft se snaží nahnat hrůzu výběrem slov spojených s děsem, popisy ponurých míst (zejména v kosmu) a citací ze svého Necronomiconu. Největší část pak zabírají myšlenkové pochody hlavního hrdiny, což se do filmu dává špatně (stačí připomenout neúspěch většiny filmů podle S.Kinga). Snad i proto jsem byl mile překvapen, jak se tvůrci s literární předlohou poprali. (01.03.2016)